Srovnání energetické tranzice v Česku a Dánsku (jádro v. vítr)
25. 4. 2024
/
Jiří Hlavenka
čas čtení
3 minuty
Dánsko vypisuje výběrové řízení na stavbu a provozování 6 GW instalovaného výkonu mořských větrných elektráren (1), s možností rozšiřování na 10 GW. T
endr je bez JAKÝCHKOLI dotací ze strany státu. Vítězné firmy budou muset navíc Dánsku platit roční poplatek za využívání plochy plus na to musí založit nové firmy, ve kterých získá dánský stát automaticky 20%. Výše poplatku je zásadní parametr pro výběr vítěze. Dánsko uvádí, že zadání tendru je výsledkem předsoutěžního dialogu s řadou firem, kde i za těchto podmínek je zaznamenán značný zájem. Hotovo a spustěno musí být do konce roku 2030.
Odhadují se náklady na 1 GW instalovaného výkonu 50 miliard Kč (v přepočtu). Větrná energie z moře má tzv. kapacitní faktor okolo 55 %, tedy dá se říci, že 1 GW mořského větrníku poskytne stejný objem elektřiny jako 550 MW reaktor jaderky, který jede na permanentně na stálý výkon. (Což zcela neplatí, ale teď to zanedbejme).
Zajímavé je pak srovnání s chystanými bloky v Dukovanech. Dva nové bloky (výkon přes 2 GW) mají stát 160 miliard Kč (nabídku zatím neznáme, kolik to bude stát doopravdy po dostavění nikdo neví, jaderky se obvykle dost prodražují; též jde o konstrukci smlouvy, na čí účet půjdou vícenáklady). Výkonově - měřeno dodaným množstvím elektřiny - adekvátní větrné farmy v Dánsku tak vyjdou na 180 miliard Kč.
Vychází to tedy podobně (160 vs 180 miliard), jenomže je tam mnoho dalších rozdílů a důležitých faktorů:
- Dánsko spouští nejpozději v roce 2030, Dukovany mají naskočit v r. 2036, nicméně to je hodně optimistický odhad.
- Dánsko nedává žádnou záruku cen a neručí za financování; v Dukovanech je garantovaná výkupní cena. Pokud bude cena na volném trhu nižší, spotřebitel zaplatí tu vyšší (garantovanou).
- ČEZ samozřejmě žádný poplatek státu neplatí (u Dánska není jasné, jak bude velký - to vzejde z nabídek).
- Větrné elektrárny mají nižší provozní náklady než jaderné (ale porovnání je velmi individuální a nesnadné, případ od případu).
- Je samozřejmě pravda, že rychlost větru je kolísavá (na rozdíl od stálého výkonu jaderky), nicméně zrovna v Severním moři je větrné proudění velmi stabilní; vedle toho ten jaderný "baseload", tedy permanentně stálý a skoro neregulovatelný výkon je taky nevýhodou, protože spotřeba elektřiny během dne velmi silně kolísá (ranní a večerní špička, mezi tím průměr, v noci velký útlum).
Žádný závěr "co je lepší" nebude; ostatně nejsme Dánsko a nemáme foukavé moře. Chci tím jen ukázat na v podstatě srovnatelnou výhodnost obou řešení - že tedy obnovitelné zdroje jsou plně konkurenceschopné konvenčním.
Dle mého názoru čas ukáže, že zejméně offshore vítr bude nejlevnějším komerčním zdrojem elektřiny vůbec, kapacita je takřka nevyčerpatelná, bude se stavět ostošest a výsledně to SRAZÍ cenu silové elektřiny na trhu na brutálně nízké hodnoty. Rozhodující ve výsledné ceně, kterou zaplatí zákazník pak bude jednak cena za přenos a jednak cena za stabilizaci soustavy (vyrovnávání výkyvů).
1998
Diskuse