Německo: "Snímek nemocného systému" – násilní studenti, vyhořelí učitelé

26. 4. 2024

Odborníci na vzdělávání si dobře uvědomují, že neustálé stížnosti na špatné školní výsledky, přetížené učitele a celkovou bídu vzdělávání nečiní učitelskou profesi pro mladé lidi stravitelnou. "Mluvit o takových datech na veřejnosti nemusí nutně znamenat, že je tato profese atraktivní pro cizince," říká psycholožka Uta Klusmann z Leibnizova institutu pro výuku přírodních věd a matematiky v Kielu. Zatajování nepříjemných pravd nicméně nikam nevede.

A tak je nejnovější vydání německého školního barometru Nadace Roberta Bosche, v němž Klusmann hrála hlavní roli, také dokumentem depresivním: Nedostatek personálu, žáci s problémy s chováním, násilí a emoční vyčerpání dominují každodennímu školnímu životu stále většího počtu učitelů. Je až překvapivé, že nakonec 75 % z 1 608 učitelů dotazovaných Forsou uvedlo, že jsou spokojeni se svou profesí jako takovou.

Zdá se to jako paradox, ale nemusí si to nutně odporovat, říká Klusmann: "Učitelé rádi pracují s dětmi a mladými lidmi a jsou také angažovaní. Zároveň jsou vyčerpaní, protože jsou chronicky stresovaní." Ve srovnání s ostatními zeměmi OECD je podle studie v Německu také poměrně nízká míra spokojenosti; zmíněný průzkum OECD je z roku 2018. Více než čtvrtina dotázaných by dokonce opustila školskou profesi, pokud by k tomu měla příležitost.

Co přesně odhaluje "pohled do strojovny německého vzdělávacího systému", jak to nazývá Dagmar Wolf, vedoucí vzdělávání v Nadaci Roberta Bosche? Dotazovaní učitelé v současné době vidí největší problémy v chování žáků (35 %); kromě toho více než třetina respondentů uvedla, že je problém, jak se vypořádat s heterogenními třídami, v nichž děti a mladí lidé pocházejí z velmi odlišného kulturního a rodinného zázemí, stejně jako s učebními osnovami a za určitých okolností se speciálními potřebami podpory (33 %; na základních školách: 45 %). Bylo možné odpovědět vícekrát.

Na otázku, co je nejnaléhavější v jejich vlastní škole, je zmíněno odstranění nedostatku personálu (41 %, základní školy: 51 %), těsně následované investicemi do zchátralých školních budov a do technického a digitálního vybavení (35 %).

Fyzické a psychické násilí mezi studenty

Podle průzkumu hraje násilí stále důležitější roli v každodenním životě školy. Téměř každý druhý učitel (47 %) vidí problém s psychickým nebo fyzickým násilím mezi žáky ve své vlastní škole. Tyto informace mají být podle studie hodnoceny jako "znepokojivě vysoké". 45 % dotázaných učitelů uvádí problémy s násilím na základních školách, 62 % na základních školách, středních školách a gymnáziích a 33 % na gymnáziích.

Podle studie jsou s 69 % obzvláště postiženy násilím školy v sociálně znevýhodněných lokalitách. "Zejména v těchto školách se řešením těchto problémů věnuje spousta vyučovacího času," říká Wolf. To je zase na úkor výsledků učení. "Právě na těchto školách máme největší problémy se základními dovednostmi."

Problematika násilí je pro nadaci velmi znepokojující. "To číslo je velmi, velmi drastické," řekla Wolf. "Máme zde problém, který musíme pečlivě sledovat a v němž máme jako společnost naléhavou potřebu jednat." V souladu s tím 68 % učitelů uvedlo, že sociální dovednosti a sebekompetence jsou nejdůležitějšími dovednostmi, které musí školy učit. Výrazně méně respondentů uvedlo předávání znalostí a školních dovedností (47 %).

Z průzkumu mezi učiteli také vyplývá, že násilí ve vlastní škole výrazně zvyšuje riziko syndromu vyhoření a stresu mezi učiteli. Více než třetina (36 %) se podle průzkumu cítí emocionálně vyčerpaná několikrát týdně. Postiženi jsou zejména mladší učitelé a učitelky a učitelé základních škol. "Dvanáct procent učitelů uvedlo, že pociťují příznaky únavy na denní bázi," pokračuje studie.

18 % také uvedlo, že se alespoň jednou týdně obávají, že je práce emocionálně otupí. Čím jsou učitelé mladší, tím častěji uvádějí vyčerpání a cynismus.

"Stále máme příliš mnoho osamělých vlků"

"Výsledky vnímáme jako snímek nemocného systému," říká Wolf. Učitelé se dlouhodobě potýkají s následky masivního nedostatku personálu a vyrovnávají se se stále novou zátěží. Výsledkem je, že ani mladí profesionálové nechtějí začít učit, nebo chtějí rychle odejít. "Někteří proto, že nedokážou odolat tlaku, jiní proto, že neustále dosahují svých limitů a nemohou pomoci dětem a mladým lidem tak, jak si představovali." Profesní pohoda bude v budoucnu nesmírně důležitá, aby se učitelé udrželi ve školách a aby se tato profese stala pro mladé lidi atraktivnější.

Koneckonců, jak ukazuje i studie, práce s dětmi a mladými lidmi je pro učitele stále potěšením. Kvalita vztahů se studenty je obecně hodnocena jako velmi vysoká. 97 % všech učitelů si myslí, že je studenti respektují. 88 % se domnívá, že jsou vnímáni jako vzory, a až 75 % věří, že studenti za nimi přijdou i se soukromými problémy. Pouze 57 % dotázaných si však myslí, že stávající služby psychosociální podpory na jejich školách jsou dostatečné.

Pokud jde o spolupráci v rámci kolegia, je také co dohánět. Čtvrtina dotázaných učitelů uvedla, že za posledních dvanáct měsíců neobdržela žádnou zpětnou vazbu na svou práci – ani od vedení školy, ani od kolegů, ani od studentů, ani prostřednictvím externího testování.

Helmut Klemm, ředitel školy Eichendorff v Erlangenu, která byla v loňském roce oceněna cenou Německá škola, to popisuje jako "katastrofu". "Stále máme příliš mnoho osamělých vlků," říká Klemm. "Když mladí kolegové přicházejí do škol, kde není dobrý onboarding a týmové struktury, kde spolu nesdílíte radosti a strasti, tak jste často se svou 8A v podstatě sami."

Učitelská profese je namáhavá a náročná profese, která se v posledních desetiletích výrazně změnila. Podle Klemma však stále chybí důležité prvky, které jsou běžnou praxí v jiných sociálních profesích. "Nemáme supervizi, nemáme kolegiální poradenství, nemáme zavedené týmové struktury a týmové hodiny. Je to nevýslovné."

Zdroj v němčině: ZDE