O prezidentově projevu, moru a Adenauerovi

3. 1. 2024 / Boris Cvek

čas čtení 5 minut

Prezidentův apel na to, abychom společně usilovali o větší bezpečnost, je podezřele předmoderní

Prezident Pavel ve svém novoročním projevu zmínil „ruku zla“. „Rukou zla“ prý zemřeli oběti toho vraha na Filozofické fakultě 21. prosince. Zlo asi sestoupilo na zem a střílelo. Jako příklad jiného přístupu bych nabídl mor. Černá smrt ve středověku pozabíjela třetinu, možná i více populace.

Bylo to zlo? Zabíjelo zlo? Byly pronášeny modlitby, stavěny morové sloupy, konána flagelantská procesí. K ničemu. Lidé umírali příšernou smrtí dále. Pak některé podivíny napadlo uvažovat nad tím, že nejde o zlo, ale o přírodní jev, který má nějaké zákonitosti a lze jej účinně zastavit. Ukázalo se, že v zásadě stačí moderní veřejná hygiena a je po moru.

Prezidentův apel na to, abychom společně usilovali o větší bezpečnost, je taky podezřele předmoderní. Ti, kdo dokázali potlačit mor, museli mít poznání a museli to poznání vynutit státní mocí. Otázka hrozící epidemie násobných vražd bláznivými střelci, jaká probíhá už dlouho v USA, je ovšem právě také věcí veřejné hygieny. Musíme najít účinná opatření a pravidla potom vymáhat.

Při hledání účinných řešení společenských problémů ve veřejném prostoru je obecně dobré, pokud demokratická společnost je pluralitní a diskuse věcná. Jakkoli tedy lze pochopit to, když pan prezident chválí vládu za to, že netrpí vnitřními spory a hádkami, jednolitost tzv. demokratického tábora nenabízí jinou opozici než Babiše nebo SPD. S tím je snad pan prezident spokojen? Nevidí, že to je voda na mlýn maďarské cestě?

Pozoruhodné je, že z Hradu slyšíme, že se vládě nedaří občanům vysvětlovat svou politiku. Ono brát chudým a dávat bohatým se chudým, ba dokonce i středním, vysvětluje opravdu dost těžko. A chudých a středních je prostě více než bohatých. Problém vlády rozhodně není v komunikaci, ale ve věcné povaze její politiky. Jen je otázka, zda to demokrat vůbec může vyslovit, aby snad neohrozil jednolitou povahu politické síly, která u nás má monopol na demokracii a která občanům svou politikou chce vysvětlit snad jen to, že demokracie stojí za starou belu.

Na Západě přitom vidíme demokracii jako příběh jasného úspěchu jak v sociální, vzdělávací, ekonomické sféře – jako by to spolu souviselo! A my máme přece prozápadní vládu. Tak proč nevede naši zemi proboha směrem k Západu?

Prezident říká, že populisté a extremisté získávají hlasy snadno. Jak kdy a jak kde. Jsme zase na začátku: co mají demokraté dělat, aby se to nestalo (podobně jako otázka, jak čelit moru)? Podívejte se do západního Německa za dob pravicového kancléře Adenauera. Demokraté musí zvládnout vybudovat všeobecný blahobyt a důvěryhodnost institucí. Co se masy, kterým historicky nebývale poklesly reálné mzdy, dozvěděly třeba z debaty o ceně potravin? Co jim vláda sdělila o demokracii?

V tom ohledu je jistě třeba s hlasem z Hradu souhlasit, že problémy nezmizí zavřením očí. Zmínce o realistických plánech a ověřitelných výsledcích lze jen aplaudovat. Jak je na tom v této oblasti podle pana prezidenta asi vláda? Prý být odpovědným není vůbec snadné. Ale jistě, to není. Je to mnohem těžší než o odpovědnosti jen mluvit nebo odpovědností jen maskovat politickou ideologii bez realistických plánů a s výsledky, které ověřitelně nenesou nic dobrého. Jedním z takových ověřitelných výsledků ještě z dob minulé vlády, se kterým současná vláda neudělala nic, je destruktivní snížení daní při rušení superhrubé mzdy. To je ta odpovědnost podle této vlády.

Samozřejmě vřele souhlasím s panem prezidentem v tom, že NATO a EU jsou tím směrem, kterým bychom měli jít. Jenže ani euro, ani dvě procenta výdajů z rozpočtu na obranu nejsou přece tím, co nás pevně zakotví v těchto organizacích. Slovensko má euro a má Fica. Výdaje na obranu na úkor rozvoje společnosti taky nepřinesou nic dobrého. A nerozkradou se? Pořád a pořád se vracíme k moru a Adenauerovi.

A co realističnost a ověřitelnost? Koalice proti euru, koalice ODS, ANO a SPD, má jasnou převahu v české politice. Kdo a jak ji porazí? Kdo a jak jí vezme voliče? Nad tím z Hradu neslyšíme žádné úvahy.

Stejně tak je podivný způsob, kterým prezident oslovil mladé lidi. Je jistě hezké, že to vůbec udělal. Nejprve je ale vylíčí jako ty, kdo to mají dnes strašně těžké, a pak po nich chce nápady a odvahu a aktivitu. Prezident prý sám bude „podporovat změny, které obrátí pozornost politiky a společnosti k potížím mladé a nejmladší generace“. Rozumíte tomu? Člověk by čekal podporu řešení potíží oněch generací. Co znamená podporovat změny, které obrátí pozornost? Ať už tak či onak, je zjevné, že mladí lidé si sami asi pomoci nemohou a že politika a společnost jsou něco jiného než mladí. Leda že by sami mladí lidé neměli svou pozornost obrácenou ke svým problémům.

Ale opět jsme u Adenauera a u moru. Veřejná hygiena a bohatý sociální stát německého typu prospívají všem věkovým vrstvám společnosti. Je to tak složité pochopit?

4
Vytisknout
4314

Diskuse

Obsah vydání | 5. 1. 2024