Důkazy ukazují na hlavní roli Íránu v útocích ze 7. října

3. 1. 2024

čas čtení 6 minut
Režim v Teheránu vidí, že USA a Evropa nemají chuť na konfrontaci, píše Kasra Aarabi.

Zatímco USA a Evropa zůstaly neochvějné v podpoře Izraele od 7. října, nepodařilo se jim pohnat k odpovědnosti zdroj teroru: Režim v Íránu. Je nepředstavitelné, že by Íránem podporovaný Hamás mohl provést teroristický útok takového rozsahu nejen bez souhlasu Teheránu, ale i bez jeho strategického plánování.

Samozřejmě, že sympatizanti a skeptici budou okamžitě křičet: "Neexistují žádné důkazy" – což příhodně poukazuje na to, že Bidenova administrativa na tom trvá. Přesto existují nepopiratelné zpravodajské informace, které odhalují otisky prstů Teheránu. Zda člověk jedná na základě zpravodajských informací nebo důkazů, je politické rozhodnutí a nakonec se vrací k chuti jednat proti íránskému režimu – což je něco, co Washington v současné době nechce strávit.

Ale jak jsme se dostali do tohoto bodu?

Když někteří říkají: "Tohle nezačalo 7. října", mají pravdu. Tato iterace teroru, jak ji známe dnes, začala na počátku 90. let, kdy Islámské revoluční gardy (IRGC), které kontrolují teheránskou síť teroristických milicí ("Osa odporu"), začaly podporovat Hamás. Vztahy mezi Islámskými revolučními gardami a Hamásem začaly poté, co Izrael vyhnal stovky teroristů Hamásu do Libanonu. Tam ozbrojenci Hamásu prošli výcvikem Hizballáhu, včetně sebevražedných atentátů.

Kontingent Hamásu byl také vyslán do Íránu, aby prodělal raketový výcvik takzvaným "kmotrem" íránského programu balistických raket, velitelem Islámských revolučních gard Hasanem Tehrani-Moghaddamem.

Netrvalo dlouho a Islámské revoluční gardy se staly hlavním vojenským, logistickým a finančním podporovatelem Hamásu, přičemž společný strategický cíl "vyhladit Izrael" spojil tyto dvě entity dohromady.

Podpora Teheránu se neomezuje jen na tvrdou sílu. Islámské revoluční gardy po desetiletí poskytovaly Hamásu pomoc v oblasti měkké moci, včetně prostředků k náboru a radikalizaci Palestinců, jakož i infrastrukturní podporu. Islámské revoluční gardy napodobily model vypracovaný velitelem Islámských revolučních gard Hasanem Šatím v Libanonu a v roce 2008 vytvořily "Výbor pro rekonstrukci Gazy", aby vypracovaly plán na rekonstrukci civilních budov v Gaze – od škol po nemocnice – za účelem umístění raket Hamásu. To, čeho jsme dnes svědky v Gaze, je produktem plánu Islámských revolučních gard použít civilisty k ochraně raket, což Izraeli ztíží útoky na pozice Hamásu s minimálními ztrátami na životech civilistů.

Hamás by jednoduše neměl kapacity na to, aby provedl 7. říjen, aniž by obdržel podporu z Teheránu.

Tím však spojení mezi Islámskými revolučními gardami a 7. říjnem nekončí. Islámské revoluční gardy se již dlouho připravují na velkou konfrontaci s Izraelem. V roce 2021 například zřídil společný plánovací štáb v Libanonu, který spojil Hizballáh a Hamás pod jednu střechu, aby lépe koordinoval útoky na Izrael. V roce 2023 Islámské revoluční gardy rovněž výrazně zvýšily financování Hamásu z průměrných 100 milionů dolarů ročně na 350 milionů dolarů.

25. října Wall Street Journal citoval zpravodajské informace, které odhalily, že 500 teroristů Hamásu prošlo specializovaným výcvikem IRGC před zářijovým pobytem v Íránu. To je v souladu se změnami, které byly provedeny v doktríně, strukturách a personálu Islámských revolučních gard v posledních měsících a letech – což vše signalizovalo, že Islámské revoluční gardy směřují k velké regionální konfrontaci.

To mnohé překvapí po Čínou zprostředkované dohodě mezi Íránem a Saúdskou Arábií na začátku tohoto roku, která byla zcela dezinterpretována. Motivací Chameneího a Islámských revolučních gard nebyl mír. Spíše šlo o taktické oddálení nepřátelství s menším nepřítelem – Rijádem – a o to, aby se veškerá pozornost a zdroje zaměřily na konfrontaci s Izraelem. Eskalace Íránem podporovaných Húsiů proti Izraeli a USA od 7. října je toho přímým produktem.

Ale proč právě teď? Stručná odpověď: Neúspěšné odstrašování.

Na základě kalkulu Islámských revolučních gard mají USA a Evropa nulovou chuť ke konfrontaci s režimem v Íránu a v důsledku toho se zdrží uvalení jakýchkoli přímých důsledků na něj. Teherán nanejvýš počítal s tím, že USA mohou udeřit na jeho zástupné pozice v Sýrii a Iráku, ale i zde USA od října odpověděly pouze třikrát na více než 100 útoků proxies IRGC na své pozice.

Neochota USA uvalit na Teherán přímé důsledky, aby se vyhnul eskalaci, měla opačný účinek. Umožnilo to Islámským revolučním gardám koordinovat a mobilizovat svou teroristickou síť – od Hizballáhu po prostředníky v Sýrii a Iráku, stejně jako Húsie – proti Izraeli a USA na novou úroveň, bez jakýchkoli následků.

To nejhorší nás ale teprve čeká. Teherán považuje 7. říjen za začátek delší konfrontace s Izraelem. Jeho doktrína je postavena na dlouhé válce, která se snaží přimět Izrael, aby krvácel pomalu po dlouhou dobu. Vysocí velitelé Islámských revolučních gard se tím nijak netajili a prohlásili: "Palestinská operace je začátkem hnutí Osy odporu s cílem zničit Izrael."

Aby tomu USA zabránily, musí změnit kalkulaci Islámských revolučních gard. To znamená nejen zaměřit se na pozice Islámských revolučních gard v regionu, ale také dát Chameneímu jasně najevo, že pokud se tato eskalace nezastaví, aktiva Islámských revolučních gard v Íránu se stanou legitimními cíli. Cokoliv jiného než pohnání režimu v Íránu – zdroje teroru – k zodpovědnosti jednoduše oddaluje opakování budoucích 7. říjnů.

Zdroj v angličtině: ZDE

1
Vytisknout
2734

Diskuse

Obsah vydání | 5. 1. 2024