Vystudovala v Glasgow. Zabili jí, jejího muže, pětiměsíční dítě a dalších čtyřicet příbuzných

4. 12. 2023

čas čtení 6 minut
Foto: Studenti a profesoři na Glasgow University při vzpomínce na Izraelci zavražděnou kolegyni.

Děsivá reportáž Channel 4 News o absolventce University of Glasgow, kterou - a celou její rodinu - vyvraždili v Gaze Izraelci. Na její osud upozornil skotský premiér Humza Yousaf:

Dima, bývalá studentka na University of Glasgow, pracovala v Gaze pro Světovou zdravotnickou organizaci. Zabili ji s manželem a šestiměsíčním dítětem. Děsivá a nesmyslná ztráta životů. Dima milovala Skotsko a mnoho lidí ve Skotsku milovalo Dimu. Tohle nemůže jít takhle dál. Okamžitě příměří.

Channel 4 News: Devětadvacetiletá Dima Alhaj pracovala v Gaze pro Světovou zdravotnickou organizaci a předtím studovala v Glasgow. Minulý týden byla zabita v Gaze stejně jako 40 jejích příbuzných, když Izraelci vybombardovali jejich dům.



Reportérka Channel 4 News: Oplakávali ji nejen v Gaze, ale také v Glasgow, v městě, které bylo pro mladou talentovanou palestinskou zdravotnici domovem.


Skotský student: "Ztratil jsem jednoho ze svých nejlepších přátel. A jednoho z nejčistších lidí, které jsem v životě poznal!"

Reportérka: Devětadvacetiletá Dima Alhaj strávila rok studiem environmentálních věd ve Skotsku a poté se vrátila domů do Gazy, kde pracovala pro Světovou zdravotnickou organizaci, aby se mohla vrátit své komunitě.

Skotská profesorka: "Byla velmi přátelská, energická a hovorná, byla velmi zapálená pro své studium, myslím, že byla velmi statečná. Její angličtina byla fantastická.  Dokázala nám jasně formulovat, proč je tady, co chce dělat."

Reportérka:  Jejím prvním úspěchem byla práce v centru pro obnovu Gazy Lim, kde se léčí a rehabilitují Gazané, kteří byli postřeleni většinou izraelskými silami. Tedy  do 8. října. Když začala izraelská bombardovací kampaň, rodina, která Dimu v roce 2018 hostila v Glasgow, měla obavy.

Skotská profesorka: "Chybí mi Dima. Psala jsem jí, že na ni v této těžké době myslím.  A ona mi jen odpověděla,  Drahá Roseanne, situace tady je opravdu těžká. Snažíme se ze všech sil zůstat v klidu a v bezpečí. Dne 25. října jsem jí poslala zprávu, abych jí opět jen poslala naši lásku a naději, že přežije, že je v pořádku. Poděkovala mi a řekla, že vidí, že podpora přichází od fanoušků Celticu. Požádala nás, abychom se za ně modlili, a řekla, že jde o jejího chlapečka. Psala, doufám, že se dožije lepších dnů, a poslala mi jeho krásnou fotku. Jejího syna, který má její úsměv. A to bylo poslední, co jsem od ní dostala."

Reportérka: Dima s manželem utekla do domu svého otce poblíž tábora Nusrat na jihu Gazy. Bylo to jejich čtvrté útočiště. Izraelci tvrdili, že na jihu Gazy bude bezpečněji. Nebylo. Dům dostal přímý zásah, když rodina spala.

Dimin sedmiletý synovec Abdul Rahmán nějakým způsobem přežil. Vyjmenoval, kde v domě spali všichni jeho příbuzní, kde byli rozdrceni a kde vydechli naposledy. Uprchlický tábor Nusrat leží jižně od evakuační linie. Dům otce Diminy byl západně od tábora v údajně bezpečné zóně. Byl zasažen v úterý 21. listopadu kolem 4:20 místního času a zabil Dimu, jejího manžela Mohammeda Husajna a jejich pětiměsíčního syna Abdula Hakima. Stejně jako nejméně čtyřicet dalších lidí ze stejné rozvětvené rodiny. Dnes se do domu vrátil Dímin otec Abdelatif Alhaj. Je lékař a v noci byl v nemocnici. V troskách leží celoživotní vzpomínky.

Otec: "Dítě Dimy. Teprve pět měsíců. (našel jeho zakrvácený bryndáček) Ještě cítím vůni. Dětskou vůni. Je to dům, ve kterém Dima vyrůstala, takže tu byly celé Diminy vzpomínky. Ke každé části domu se vztahoval nějaký příběh o Dimě. Byla tu zahrada plná stromů a květin a všeho možného, ale zdá se, že Izraelci nemají v Gaze rádi nic krásného. Chtějí zničit jakoukoli, naději na život v Gaze."

Reportérka: Taková byla síla výbuchu, že v troskách zůstala některá těla.

Otec: "Můj malý syn je jedním z mrtvých Můj milovaný syn, malý syn, 17 let, se letos připravoval na dokončení střední školy a měl sny, že půjde mimo Gazu studovat medicínu. Možná se mu to zdálo jako jeho otci, nebo proto, že se mu líbilo být lékařem. Ale všechno bylo zničeno během necelé vteřiny."

Smutek je umocněn hněvem. Lékař říká, že to byl rodinný dům, ne semeniště teroristů.

Otec: "Jsem lékař. Jsem chirurg. Pracuji v nemocnicích.  Mí příbuzní pracovali v Izraeli jako dělníci. Mají povolení ke vstupu do Izraele."

Reportérka: Izraelské obranné síly nám sdělily, že se nemohou vyjádřit ke konkrétnímu dotazu ohledně tohoto incidentu, ale že se řídí mezinárodním právem a přijímají proveditelná opatření ke zmírnění škod způsobených civilistům.

Dimin bratranec Alláh zůstává v Glasgow, daleko od domova, a myslí na rodinu, kterou ztratil.

"Chtěla  jít za svými sny a cestovat se svým malým dítětem. Bylo jí teprve devětadvacet. To malé dítě nikdy nevyroste.  Je to opravdu hrozné. A je strašné, že příměří nepřišlo dost brzy. O čtyři až pět dní dřív. Rodina, děti, vnoučata, širší rodina by byla naživu. Spolu s mnoha dalšími lidmi, ano."

Reportérka: Tolik vzpomínek na mladou ženu, která se vrátila z Glasgow domů do Gazy, aby byla se svou rodinou a aby se věci zlepšily, která si chtěla vybudovat život. Ale místo toho se stala obětí neúprosného ničení Gazy ze strany Izraele.

1
Vytisknout
2740

Diskuse

Obsah vydání | 5. 12. 2023