Zemřel Karel. Tohle se feudálovi stát nemůže

30. 11. 2023 / David Marenčák

čas čtení 3 minuty

Po přečtení dojemného příběhu, který jak je jímavý, tak je tuctový. Je to až sociologické klišé, o kterém většina sociálních pracovníků ví, že takto to chodí. Přesto bude zpochybňován. 

Proto dám do kontrastu smrt náckujícího feudála Karla Schwarzenberga.

Když už snad opadly vášně na téma, zda se rituál piety vztahuje u veřejně činné osobnosti jen na okruh rodiny, pohřeb, kar a podobně, jako u prostých lidí, nebo se nekritizovatelnost vztahuje jen na slouhy zrovna dominantní moci (za mne je smrt zrovna právě důvodem bilancovat přínos či zápory takové osobnosti, minuty ticha ať se drží na oficiálních pohřbech), můžu se do toho opřít.

Ale zklamu čtenáře, kteří by si mysleli, že budu kritizovat jednoho tuctového politika. Budu kritizovat jeho systémovou roli a její dopady.

Lhostejnost a křiklavý rozdíl mezi tím, jak se truchlí nad proponentem konzervativní, neoliberální strany, která výrazně napomáhá v prohlubování celkové bídy společnosti a podmínek (ve kterém druzí karlové snáze a častěji končí na ulici) a jak se truchlí nad všemi karly, by měla pobuřovat každého demokrata a humanistu.

Jenže tu formálně máme demokracii, ale žádné demokraty jak v politice, v médiích, tak skoro žádné v řadách občanstva. Všechno jsou to jen divadelní kostýmy, floskule a fráze vyprázdněné. Většina lidí si představuje demokracii tak, že mohou do všeho kecat, ale nemít na nic vliv, případně, že je vždy po jejich.

Minulý režim hleděl na zájmy obyčejného člověka alespoň proklamativně (ovšem jen pokud chcete popírat historickou realitu). Současný režim ovšem restauruje feudální pořádky, kde moc a nejrůznější děděné kapitály a velké peníze mohou vše a kdo je nemá, nemůže nic. A tak se KS nemohlo stát, že by skončil chud na ulici.

Že bez ohledu na špatná osobní rozhodnutí a volby (jako třeba jeho legendární pospávání v práci před zraky kamer) byl jeho život zničen. Natož po jednom či více banálním špatném rozhodnutí (třeba litovat a obhajovat usvědčeného násilníka nebo zmíněný fašismus) nebo zcela běžné životní tragické události, jako rozvod, úmrtí partnera, kolaps celý život vykonávaného odvětví či oboru, nebo jiné strukturální jevy zcela mimo osobní moc.

Může se to zdát logické, ale není. Dvojí metry všeho druhu jsou známkou totalizace společnosti a rozkladu jejího sociálního přediva. Když jednomu prochází skoro všechno a druhý je i po drobném zakopnutí společností odkopnut a zničen, nemůže být řeč ani o demokracii, ani o svobodě.

Fetišizace a kulty osobnosti jedněch a opovrhování, nenávist a předsudky vůči druhým jdou pak ruku v ruce jako důsledek reálné absence svobody a podílu na rozhodování o mantinelech hry, které ctnostně nazýváme demokracií, zatímco přihlížíme, jak ji ovládají oligarchové, dříve nazývaní dnešním, ne-slovem kapitalisté.

 

 

 

5
Vytisknout
4522

Diskuse

Obsah vydání | 5. 12. 2023