K Bečvě

26. 10. 2023 / Jiří Hlavenka

čas čtení 1 minuta
Jeví se mně, že i zde byl použit u nás docela oblíbený manévr zvaný "klamný cíl". Postup je takovýto...

1) Není zájem (resp. je politickou mocí blokováno) tvrdé vyšetřování, padni komu padni, protože možný/pravděpodobný pachatel je firma patřící v té době nejmocnějšímu člověku v ČR (a i dnes jednomu z těch nejmocnějších, nezapomínejme na to).

2) Ale nelze říci "skutok sa nestal", občané rozejděte se.

3) Takže se najde nějaký náhodný kolemjdoucí. Firma, která to nemohla udělat ani omylem, ale měla smůlu, že tam někde poblíž existuje.

4) Podá se žaloba a jde se vyšetřovat. Čas běží. Záležitost je velmi složitá, tisíce stran spisů, nová zkoumání, nové výpovědi, spis bobtná.

5) Původní stopa vychládá. Všechny stopy pečlivě zameteny či mizí samovolným rozkladem, dílem přírody. Paměť bledne: "Co jste dělal před třemi roky 19. září ve dvě hodiny odpoledne?" "Jó, no to už je nějaká doba, to já přece už nemůžu pamatovat".

6) Konečně se doplazíme k soudnímu řízení, náhodný kolemjdoucí je osvobozen, jak ostatně všichni věděli, že to dopadne. V tomto případě osvobozen ředitel firmy, firma samotná odsouzena byla, ale bez trestu, takže nula z nuly pošla.

7) Náhodný kolemjdoucí má zničené tři roky života, namísto řízení firmy a byznysu se trmácí od soudu k soudu, firma má poškozenou reputaci, kvůli riziku obří pokuty se od ní odvrátily banky, atd. atd.

Jsme znovu na začátku, ale vlastně nejsme. Kauza už je stará.

Zájem veřejnosti opadl, už to není téma. V Bečvě se znovu mrskají rybičky. Tlak na vyšetřování opadá, případ se asi chvilku pokodrcá a pak bude odložen.

Profit. Takhle se to u nás dělá.

4
Vytisknout
3681

Diskuse

Obsah vydání | 27. 10. 2023