Není úniku, není kam

3. 3. 2023 / Petr Haraším

čas čtení 5 minut

V minulém článku zde jsem trochu popsal, jak se náš stát, naše kraje, a ne až tak naši dobří oligarchové mají k dotačním programům spravedlivé transformace černých krajů pro malé a střední firmy. Záhadnou zajímavostí je fakt, že dobré bydlo a skvělé marže pro malé a střední firmy (páteř ekonomiky) vždy urputně slibuje na plnou ústa pravice i levice, která ovšem všechny své síly věnuje českému oligopolu. Po nějakém čase se pak ukáže, že malé a střední firmy smutně koukají, jak si dotace určené výlučně pro ně na vozíku pod dohledem vlád odváží stále titíž umaštění oligarchové.

 

Princip vilného kšeftu s dotací je znovu odhalen opakovaně také u dotací pro zemědělce. Ministerstvo zemědělství vedeno lidově-křesťanskými politiky strany Lidové a antisociálně-sociálními demokraty strany Sociální se krásně předvedlo v černém světle služby známým Agrobaronům. Dotační podpora od státu a z EU měla směřovat opět k nejmenším, ale kupodivu opět směřovala někam zcela jinam. Nejenže dali dotace těm, kterým dát neměli, navíc ale ministerští úředníci na ministerstvu zemědělství, jejich nadřízení a nadřízení nadřízených nekontrolovali raději vůbec nic. Prostě poslali větší pár „drobných“ největším z největších dle seznamu seslaného shůry a dejte nám klid na těžkou práci. Přeci nesmíme a nebudeme kontrolovat, co a jak s dotací udělali. Copak se smí v Česku sahat na soukromý majetek, i když prapodivně získaný? Ano, nesmí! Dotace pro střední, malé, menší a nejmenší zemědělce ministerstvo přeměnilo alchymistickým kouzlem na dotace pro větší a ještě větší.

Ministr potravin Zdeněk Nekula, ano ten, který kontroluje nízké marže a hlídá vysoké ceny od rána do večera, už narychlo přísahal na svatého Jurečku, že již vše napraveno, vše, jak se sluší a patří. Nějaký ten samý Nekula ještě nedávno vzorně sloužil u přidělování dotací pro malé a střední firmy nejmenovanému majiteli firmy největší. Epizoda s výkřikem: „Babiš vrátí 4,5 miliardy, na které neměl právo ani nárok“, skončila absolutní nečinností ministra Nekuly, zarytou tichostí premiéra Fialy a nezájmem ministerských hlídačů dotací. Šikula Nekula nemůže konat nápravu neoprávněně poskytnutých dotací, protože je poskytl právě jen on, přičemž navíc dlouhý nos na závazné podmínky dotací pro malé a střední zemědělské firmy udělal náš výše uvedený svatý zemědělský ministr, co se dnes vyzná nejen na úřadech práce a sociálních věcí, ale i v životním prostředí.

Po dlouhé a složité dřině bývalých i současných ministrů zemědělství, potravinových komor a agrárních také komor jsme se dopracovali do cílového stavu, kdy ceny v západním zahraničí a severním pohraničí jsou u potravin výrazně nižší než u nás, kde mazaně podporujeme mamuty a molochy v zájmu všeho prostého občana. Šup s Fialovým děravým deštníkem proti české drahotě na sociální Jurečkovu trampolínu a metat hrdosti radostí přemety i kozelce.

Pánové lidovci eurokomisař Zdechovský a multiministr Jurečka se chlubí lidoveckým ministrem Nekulou, že ministr zemědělství ve Vládě politického zoufalství vede tvrdý boj proti drahému cukru. Chválí svého stranického kolegu, že si i on po necelém roce a půl všiml, že se s cenami potravin u nás děje něco velmi podivného. Pachatelé české potravinové drahoty na čele s Nekulou si dali dostaveníčko a hrají dětskou hru: „ty za to můžeš. Já ne, to on“. Zemědělský lidovecký Růžový Panter odhalil, že se snad u nás, považte tu novinu, výrobci a prodejci nějak kale nekale domlouvají na cenách produktů pro české spotřebitele. Všimnout si toho po 33 létech života v kartelové republice, je výkon hodný dua Kadlec&Tkadlec. Odhalený ministr Nekula se obrátil na šéfa ÚOHS Zemanova bílého koně Mlsnu a ten mlsně zařehtal, že vysoká cena automaticky neznačí přestupek proti soutěžnímu právu, natož proti zákonu o významné tržní síle. Ne nadarmo a ne zadarmo se na prosazení mlsné volby hlídače cenotvorby shodli, jak Miloš, tak Andrej. Taková úleva. Předseda Mlsna dodal, že sami politici mohou dobře zasáhnout vysoké ceny přímo na komoru. Nevím, zda na agrární, nebo potravinářskou či obchodní. Je to stejné jako u inflace, jeden se vymlouvá na druhého a my platíme všichni. Pak šéf Mlsna možná zaleze do pověstné putovní Rafajovy skříně, že prý tam něco důležitého šustivého počítají. Pokud standardní politici zkažených politických stran stále neví, tak vysoké ceny u nás ve všech oblastech má na svědomí oligopol, který tady spojenými silami politici všech stran pracně a v potu dřiny do velkých skříní plných šustících papírků vybudovali. Proto naše výplaty směšné jsou, proto naše ceny nejvyšší jsou, proto nemáme na spravedlivé důchody, a proto se propadáme stále níž. Propadat se budeme dál, dokud a pokud všichni už nepochopíme, že sice koukáme věčně na Západ, ale minimálně stojíme a v horším případě i kráčíme vedeni usměvavými politiky na ruský Východ.


Haraším Petr Orlau

Nelítostným pohledem nevidomého z veřejných zdrojů

0
Vytisknout
5601

Diskuse

Obsah vydání | 7. 3. 2023