Andrej Babiš spáchal politickou sebevraždu. Proč ale volit Petra Pavla?

25. 1. 2023 / Ivan Větvička

čas čtení 5 minut
Není lehké současně znepokojit několik dobrých přátel a povzbudit úhlavního nepřítele jednou větou. Andrej Babiš to dokázal, když řekl, že by nevyslal naše vojáky na pomoc Polsku, Litvě, Lotyšsku a Estonsku, pokud by byly napadeny. Tím oslabil Českou republiku na mezinárodní scéně a názorně ukázal, že nedokáže plnit nejdůležitější úlohu prezidenta – reprezentovat stát na nejvyšší úrovni.

Prezident není monarcha, ale zaměstnanec nás všech. Berme volby jako přijímací pohovor. Silný uchazeč se právě nepochopitelně znemožnil a může jít domů. Proč bychom ale měli volit penzionovaného generála? Zvláště muži, kteří byli proti své vůli odvedeni na vojnu a lampasáci jim zničili dva roky života, mají dobrý důvod ke znechucení.


Petr Pavel říká, že „řemeslem vojáka je bránit svoji zem“. Tak by to vskutku mělo být, ale po roce 1948 to komunisté zařídili jinak: Armáda chránila totalitní režim před utlačovanými občany, ba co více, bránila lidem pokojně odejít na Západ. Po roce 1968 se poměry ještě zhoršily a naši vojáci sloužili vůli sovětských okupantů.

Československé civilisty ohrožovala vlastní (a po roce 1968 také okupační) armáda, nikoli Západ. Pro brance pak byli (kromě déle sloužících „spolubojovníků“) opravdovými nepřáteli jejich důstojníci, nikoli vojáci na druhé straně hranice.

Stejná či ještě horší situace byla v sovětské armádě, jejíž veškeré neduhy dodnes zdatně udržuje armáda ruská. Poměry v našich ozbrojených silách se po roce 1989 začaly zlepšovat, ale přesto nebyla žádná výhra jít na vojnu. Teprve po plné profesionalizaci v roce 2005 vojsko přestalo škodit občanům a jednoznačně přispívá k našemu bezpečí.

Žádný z průzkumů veřejného mínění nevzal v potaz pocity mužů, kteří si z vojny odnesli jizvy na duši (někteří i na těle) a nyní jsou odhodláni to tomu „lampasákovi“ (nebo „gumě“) za každou cenu spočítat. Tito lidé by si ale měli uvědomit, že za otřesné poměry v armádě mohli především Kremlem podporovaní komunisté a Kremlem vyslaná okupační vojska.

Petr Pavel před rokem 1989 vstoupil do KSČ a začal budovat kariéru v nesvéprávné armádě okupované vlasti, čímž se plně integroval do obludného systému, ale po revoluci se podílel na přechodu naší armády na západní standard a přispěl tak k radikálnímu zlepšení poměrů.

Není to idealista jako Václav Havel, celý život táhne za jeden provaz se silnějšími. A právě to, spolu s jeho velkými ambicemi, je zárukou, že se opravdu pokusí být dobrým prezidentem, protože prezidentský úřad mu nabízí blyštivé završení kariéry a Západ je po vojenské, hospodářské i filosofické stránce silnější než Rusko.

Zároveň je ale zřejmé, že penzionovaný generál Pavel je sice velmi bystrý a učenlivý, ale na svět hledí zeleným filtrem. Mnoho barev a nuancí civilního života mu uniká. Proto zůstává pro některé voliče nepřijatelným, naříklad pro zaryté pacifisty, kteří se raději nechali zavřít (ať už do vězení nebo do blázince), než aby šli na vojnu.

Takoví lidé nechť nyní volí třeba Buddhu, Gándhího nebo svatého Václava, ale nikdy Andreje Babiše (který se s komunisty a StB stačil zaplést více než Pavel), neboť Babiš svojí aktuální ochotou zradit naše spojence v NATO povzbuzuje Rusko k expanzi na západ a navzdory jalovým řečem o míru zvyšuje pravděpodobnost rozšíření války do střední Evropy.

Pan Babiš svým výrokem podpořil ruskou věrchušku, která se hlásí k tomu nejhoršímu, co můžeme ve vojenství v Evropě potkat, včetně masového týrání vlastních vojáků i mučení a vyvražďování civilistů.

Poznámka

Andrej Babiš brzy naznal, že s deklarovanou zradou nejbližších spojenců v NATO přestřelil a snaží se ze svých slov vykroutit jako ponrava vytažená z kompostu, ale je pozdě, škodu již napáchal. I kdyby to bylo uřeknutí, jak se nám snaží namluvit, odepsal se, neboť prezident takto hrubé chyby dělat nesmí. On sám by také do Agrofertu nepřijal manažera, který by se na pohovoru podřekl, že pokud na něj konkurence zatlačí, vydá jí řepková pole.

Pan Babiš jedním prohlášením prohrál volby, ale Česká republika nemá vyhráno. Pro napravení pošramocené reputace země je nezbytné, aby ho ve volbách odmítlo co nejvíce lidí. Jedině tak bude zřejmé, že Babiš hovoří za sebe a ne za své spoluobčany. Lidé, pro něž není přijatelné, aby se v čele státu ocitl bývalý důstojník, by v zájmu prosazení svých ideálů měli zvolit jinou formu protestu než volbu Andreje Babiše.

-1
Vytisknout
11336

Diskuse

Obsah vydání | 27. 1. 2023