Ukrajina zahájila výrobu nedostatkových 152 mm granátů. Proč až teď?

7. 12. 2022

čas čtení 15 minut
Proč se ministerstvo obrany nemůže vzdát "sovětských" ráží, jak Ukroboronprom tajně zřídil výrobu granátů a proč se tak nestalo během osmi let války?

V listopadu ministr obrany Oleksij Reznikov uvedl, že Ukroboronprom zahájil výrobu nedostatkové sovětské munice ráže 152 a 122 mm.

Tato zpráva překvapila, protože ukrajinské podniky vojensko-průmyslového komplexu jsou každý den pod hrozbou raketových útoků.

Ukrajinci se nové munice dočkali především díky flashmobu "Pozdravte okupanta", při kterém ukrajinské hvězdy nechaly na těchto granátech své podpisy.

Projekt Ukroboronpromu však kromě euforie vyvolal řadu otázek ohledně kvality granátů a zahájení jejich výroby dávno před velkou válkou.

Proč Ukrajina potřebuje munici ráže 152 mm

Ráže střely je její průměr v nejširší části pouzdra. 30 zemí NATO je vyzbrojeno dělostřelectvem, které střílí 155 mm granáty, zatímco Sověti používali 152 mm granáty.

Rozdíl 3 mm je souborem technických problémů nekompatibility dvou norem: Počínaje nabíjecí komorou a konče vnitřním průměrem hlavně zbraně.

Munici v ráži NATO dodávají na Ukrajinu partneři, zatímco sovětské granáty je třeba najít ve skladech bývalých zemí Varšavské smlouvy nebo států, které je kdysi dostaly ze SSSR. Tyto zásoby se neustále vyčerpávají.

Problém je, že Ukrajina má v provozu mnohem více sovětských dělostřeleckých systémů než západních.

Podle Olega Boldyreva, projektového manažera koncernu Ukroboronprom, dělostřelectvo západního typu stále netvoří ani polovinu výzbroje Ozbrojených sil Ukrajiny.

V dubnu ministr obrany Oleksij Reznikov oznámil, že ukrajinská armáda oficiálně přechází na standard NATO ráže 155 mm. Sovětské systémy však stále hrají důležitou roli na bojišti.

Střely ráže 152 mm se používají v samohybných houfnicích "Akacia", "Msta-S", "Hyacint-S", tažených houfnicích "Hyacint-B", "Msta-B", "D-20". Všechny jsou nasazeny na bojišti.

Nedávná zpráva Britského obranného výzkumného institutu RUSI uvádí, že Ukrajina od roku 2014 obnovuje svůj dělostřelecký potenciál na základě sovětských dělostřeleckých systémů.

Za pět let se počet dělostřeleckých oddílů zdvojnásobil, ale o munici pro ně nebylo postaráno.

"V roce 1991 byly na Ukrajině založeny zálohy vojenských újezdů Kyjiv, Oděsa a Prykarpatsko – druhý strategický sled SSSR. Později sem byla přesunuta část sovětských zásob z Německa, Polska, Československa a Maďarska. Jinými slovy, rezervy byly obrovské," podotýká Viktor Kevljuk, expert Centra pro obranné strategie.

Tyto zásoby se však výrazně snížily při reformě armády a optimalizaci skladů munice.

Ukrajina přišla o velkou část střel sovětské ráže v důsledku výbuchů ve skladech. Od roku 2003 do roku 2019 je známo minimálně 14 takových případů.

Nejpamátnější byly výbuchy ve skladech v Balakliji v roce 2017, které ministerstvo obrany označilo za sabotáž. Ve zprávě dočasné vyšetřovací komise Nejvyšší rady se uvádí, že tehdy byla zničena munice za zhruba 11 miliard hřiven.

RUSI analytici uvádí, že v důsledku výbuchů v letech 2014–2018 Ukrajina ztratila 210 000 tun munice, z nichž většinu tvořily sovětské 152 mm granáty a rakety pro salvové raketomety.

Během války na Donbasu použily ozbrojené síly Ukrajiny 70 000 tun munice.

Výsledkem bylo, že od 24. února munice na podporu sovětských dělostřeleckých systémů ozbrojených sil vystačila pouze na šest týdnů aktivní války proti Rusku.

To sehrálo svou roli při úspěšné obraně Kyjivské oblasti, pak ale začal hlad po jednotlivých rážích.

Kde sehnat granáty

Ukrajinské úřady hledají střely sovětského kalibru po celém světě, ale zbylo jich málo.

Za prvé, sousední země z bývalého socialistického tábora přecházejí ze sovětských zbraní na ráže 155 mm NATO. Za druhé, v roce 2014 došlo také k sabotážním explozím ve velkých skladech v České republice a Bulharsku.

Britská investigativní skupina Bellingcat informovala o možném zapojení ruských speciálních služeb do explozí v českých a bulharských skladech a také o pokusech otrávit majitele zbrojařské společnosti EMCO - jedné z mála, která zásobovala Ukrajinu sovětskou municí ještě před velkou válkou.

Novináři Washington Post napsali, že Rusko vede válku proti Ukrajině po celém světě.

Ruské speciální služby vyhrožují potenciálním prodejcům sovětských granátů fyzickým násilím a na poslední chvíli vykoupí zpět za vyšší cenu ty granáty, které Ukrajina hodlá zakoupit.

Dělostřelectvo zůstává hlavním prostředkem k poražení nepřítele. Podle Kevljuka je 60 % ztrát ruské armády způsobeno ukrajinským dělostřelectvem. Ale také ruské dělostřelecké systémy způsobují ukrajinským ozbrojeným silám citelné ztráty.

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj v srpnu napsal, že Ruská federace vypálila na ukrajinské pozice každý den 40 000–60 000 granátů.

Při takové intenzitě palby může mít Rusko nakonec nedostatek střel sovětské ráže, ale agresorská země má velké kapacity na jejich výrobu.

Ruské munice vyrobené v roce 2022 si všimli už i novináři portálu "Military". Ukrajina takovou výrobu už dlouho nemá, takže dosažení parity dělostřelectva s nepřítelem je nesmírně obtížný úkol.

Náměstkyně ministra obrany Hanna Maljarová poznamenala, že Ukrajina používá více projektilů ráže 152 mm, než se vyrábí na celém světě. To znamená, že vleklá válka vyžaduje výkonnou sériovou výrobu.

Ministerstvo obrany se v posledních letech spoléhalo na vlastní zásoby a zásoby partnerských zemí, ty jsou však již téměř vyčerpány. NATO dokonce plánuje obnovu závodů v České republice, na Slovensku a v Bulharsku a investuje do výroby projektilů sovětského kalibru pro Ukrajinu.

Aby byla Ukrajina méně závislá na dodávkách ze zahraničí, mohla dlouho před rokem 2022 zavést a rozšířit vlastní výrobu projektilů. Všechny pokusy o to však narážely na nedbalost a korupci.

Kam se podělo osm let

Do roku 2022 se Ukrajině o západních zbraních ani nesnilo, a tak se ve válce s Ruskem spoléhala na sovětské dělostřelecké systémy. Bylo nutné urychleně upravit výrobu munice pro ně.

K jejímu spuštění přistoupily tehdejší úřady až ve čtvrtém roce války, v květnu 2017, dva měsíce po explozích ve skladech v Balakliji.

Vláda Volodymyra Grojsmana pak schválila státní program rozvoje vojensko-průmyslového komplexu (VPC), který počítal se sériovou výrobou munice.

Ani v sovětských dobách Ukrajina nikdy neměla celý cyklus sériové výroby munice, takže technologie musela být zvládnuta od nuly.

V Ukroboronpromu EP vysvětlili, že rozhodnutí o zahájení výroby munice musí přijít od zákazníka – ministerstva obrany, což vychází z požadavku generálního štábu.

Ministerstvo obrany vyšle na potenciálního dodavatele vojenskou inspekci (orgán kontroly kvality spadající pod resort), který musí posoudit schopnost firmy vyrobit střely odpovídající kvality.

Seznam dalších podniků, které se budou podílet na výrobě, je dohodnut samostatně. Jsou také pečlivě kontrolovány. Teprve po kontrole celého řetězce a dohodě s ostatními útvary je vydán státní příkaz.

Takto by mělo vše fungovat za ideálních podmínek.

Vedoucí analytického centra StateWatch Hleb Kanevskij vysvětluje, že část zakázky pro ozbrojené síly byla seškrtána poté, co byly výrobní programy dohodnuty s ministerstvem hospodářství a ministerstvem financí. A peníze, které byly schopny utratit pro potřeby vojenského průmyslu, se utopily ve špatném hospodaření a skončily v kapsách úředníků.

Nejmarkantnějším případem korupce je pokus o zavedení sériové výroby projektilů v Ukroboronpromu v roce 2018.

S koncernem byla podepsána smlouva, podle které by dodavatele zařízení na výrobu 152 milimetrových nábojů měl vybrat státní podnik Bezpeka pod kontrolou ministerstva hospodářství.

Jeden z partnerů, který je spřízněn s obranným průmyslem, jej nazývá "sprejovacím podnikem", který se opakovaně objevil v korupčních schématech s vojenským průmyslem.

Ukroboronprom nabídl dodavatele zařízení na výrobu projektilů z Jižní Koreje, který plnil podobné zakázky pro řadu zemí. Společnost vyslala delegaci do Koreje, kde se seznámila s možnostmi dodavatele.

Manažeři společnosti Bezpeka SE však tato doporučení odmítli a zvolili americkou společnost na výrobu těsnění Gray Fox Logistics (GFL), která takové zařízení nikdy nevyráběla.

Dostala zálohu 8,3 milionu dolarů, ale Ukroboronprom nedostal zařízení na výrobu projektilů. Kde jsou peníze, není známo. Firma se ukázala jako podvodná a jeden z jejích manažerů byl ve Spojených státech odsouzen na 12,5 roku za jiné podvody.

Po neúspěšném nákupu zařízení od amerických podvodníků si Bezpeka SE účtovala od společnosti Ukroboronprom 172 milionů hřiven za nesplnění smlouvy, ačkoli uložila nespolehlivého dodavatele.

V roce 2019 SBU zjistila, že tehdejší náměstek ministra hospodářství Jurij Brovčenko byl údajně zapojen do krádeže státních prostředků a byl obviněn z vlastizrady.

V roce 2019 ukrajinský soud propustil Brovčenka z vazby. Nyní je bývalý funkcionář občas zván masmédii jako odborník na vojenský průmysl. Kauzu proti němu nazývá politickou perzekucí.

Trestu unikl i generální ředitel Bezpeka SE Vladyslav Glazunov, proti kterému podobné podezření oznámily SAP a NABU. Podle portálu Word and Deed byl propuštěn v lednu 2020.

Podle Kanevského byly případy zpronevěry otevřeny za působení generálního prokurátora Ruslana Rjabošapky. Když úředník odstoupil, případy se začaly uzavírat.

Čas a peníze byly ztraceny, ale v srpnu 2018 Ukroboronprom skutečně koupil zařízení z Jižní Koreje na výrobu munice. Stroje v jednom z podniků slavnostně představil tehdejší prezident Petro Porošenko.

Vedoucí tohoto podniku poznamenal, že korejské vybavení je "možností rozpočtu", ale je schopné vyrobit 18 000 granátů ročně. Kromě toho by se výroba mohla údajně zvýšit, pokud by továrny dostaly dostatek objednávek a nového vybavení.

Po vytvoření obrazu v hromadných sdělovacích prostředcích však byla výrobní zařízení Ukroboronpromu uvedena do klidu.

Místo toho ministerstvo obrany objednalo granáty od soukromé společnosti Rubin-2017, kterou StateWatch spojuje s poslancem strany Sluha lidu Serhijem Pašynským. Důvodem byla nižší cena, kterou Rubin nabízel.

Střely od této společnosti se ukázaly jako nekvalitní. Ministerstvo obrany odmítlo převzít poslední dvě série kvůli nedodržení norem.

V rozsudku Pečerského soudu se uvádí, že tato společnost dodala střely se špatnou výbušnou látkou, pouzdrem, jakostí oceli, způsobem vybavení a s řadou dalších porušení.

Navzdory tomu Rubin zažaloval ministerstvo obrany o 7,7 milionu hřiven za dodané granáty. Soud zjistil, že agentura nedostatek deklarovala po oficiálním převzetí šarže, a tak musí vadné projektily zaplatit z peněz daňových poplatníků.

V roce 2021 provedla kontrarozvědka SBU vyšetřování "Kyjevské obchodní struktury", která dodala ministerstvu obrany nekvalitní, podomácku vyrobené projektily v hodnotě 50 milionů hřiven.

Podle zdrojů v orgánech činných v trestním řízení jde o společnost "Vogňana Varta", která společně s Rubinem prováděla zakázky na výrobu munice.

Korupce a nedbalost vedly k tomu, že se sériová výroba granátů na Ukrajině nerozvinula. Předpokládá se, že počet vyrobených dělostřeleckých granátů do roku 2022 nebude zdaleka stejný jako množství, které ozbrojené síly Ukrajiny v současnosti vystřílejí za den.

Utrpěla i kvalita munice, poznamenal Volodymyr Ščedinij, ředitel společnosti Turingismus, která vytvořila palebné stoly pro ukrajinské dělostřelce a testovala projektily na střelnicích.

Podle něj byla kvalita střel vyráběných společnostmi Ukroboronprom a Rubin daleko od analogů vyráběných na specializovaných výrobních linkách v jiných zemích. Problémy byly pociťovány jak s balistikou, tak s "ničivou silou".

Ščedinij také poznamenal, že ukrajinská legislativa umožňuje obejít vysoké sovětské a NATO standardy kvality zbraní, což proměnilo jakoukoli výrobu střeliva v profanaci.

Jakou munici vyrábí Ukroboronprom

Na brífingu 4. listopadu ministr obrany Oleksij Reznikov uvedl, že Ukroboronprom zahájil sériovou výrobu dělostřelecké munice ráže 152 mm a 122 mm. To však nejsou všechny ráže, které je koncern schopen vyrobit.

Podle projektového manažera Ukroboronprom Olega Boldyreva koncern do konce října vyrobil několik tisíc střel sovětské ráže.

Nyní je známo, že státní podniky dosáhly sériové kapacity, tedy každý měsíc dodávají ozbrojeným silám více než 1 000 kusů munice.

Skutečnost rychlého zahájení sériové výroby ve válečných podmínkách ukazuje, že Ukrajina takovou možnost již dříve měla, ale málo využívala.

Podařilo se zahájit výrobu na Ukrajině, ale kvůli raketovým útokům musela být rozptýlena po celém území, což činí munici dražší a ovlivňuje objem výroby.

Ukroboronprom sám o sobě nemůže zajistit celý cyklus výroby, proto do procesu zapojuje specializované podniky z Ukrajiny a partnerských zemí.

Při analýze otevřených zdrojů si Ščedynij všiml, že nové granáty nejsou podobné těm, které se vyrábí na evropských specializovaných linkách.

Ukrajina nikdy neměla high-tech zařízení na výrobu projektilů podle moderních standardů, takže se objevují otázky ohledně kvality finálního produktu – jeho bezpečnosti a vhodnosti pro bojové operace.

Na to Ukroboronprom odpověděl, že granáty úspěšně prošly všemi testy a z fronty nebyly žádné stížnosti na jejich výrobky.

Charakteristiky projektilů jsou z důvodu války neveřejné, takže nelze posoudit, kolik peněz se vyplatí do jejich výroby investovat. To by měly určovat potřeby ozbrojených sil, které s jistotou zná pouze generální štáb a ministerstvo obrany.

Jen výroba Ukroboronpromu nebude moci situaci na frontě příliš ovlivnit, protože Ukrajina potřebuje každý den mnohonásobně více projektilů sovětské ráže, než dodává koncern. Taková výroba však bude doplňkem k dalším podpůrným programům ozbrojených sil.

Koncern plánuje zvýšit výkon. Podle zdrojů vyrábí munici společně s partnerskými zeměmi pomocí jejich linek. První várka společně vyrobených projektilů by se měla k ozbrojeným silám dostat do konce roku 2022.

Zdroj v ukrajinštině: ZDE

0
Vytisknout
7081

Diskuse

Obsah vydání | 9. 12. 2022