Po potopení lodi u ostrova Lesbos zemřelo nejméně 17 lidí

6. 10. 2022

čas čtení 5 minut
Řecké úřady uvádějí, že po ztroskotání člunu, který vyplul z Turecka, se pohřešuje nejméně 15 dalších lidí.

Mrtvoly  16 žen a jednoho muže byly vyloveny z vod u řeckého ostrova Lesbos poté, co se ve čtvrtek brzy ráno potopila loď s lidmi z afrických zemí.

Mluvčí řecké pobřežní stráže Nikos Kokkalas uvedl, že probíhá rozsáhlá operace zahrnující různé agentury s cílem najít další cestující, kteří byli na člunu, jenž vyplul z Turecka.

"Všechny ženy pocházely z afrických zemí a byly ve věku od 20 let výše," řekl Kokkalas, který popsal přeživší trosečníky jako "naprosto zpanikařené".

 

Předpokládá se, že nejméně 15 dalších lidí se pohřešuje. Devět z nich se podařilo zachránit, přičemž nejméně tři byli zachráněni z odlehlého skalnatého výběžku. "Probíhá pátrání na souši i na moři a doufáme, že se přeživší dostali na pevninu," řekl Kokkalas řecké státní televizi ERT.

Při samostatném incidentu stovky kilometrů západněji zahynulo v noci nejméně pět lidí, když jiná loď najela na mělčinu u Kythiry na jihu Peloponésu. Ve větru o rychlosti až 100 km/h plavidlo ztroskotalo v notoricky známé skalnaté oblasti východně od hlavního přístavu ostrova Diakofti. Místní média uvedla, že na plachetnici se pravděpodobně tísnilo asi 100 lidí z Iráku, Íránu a Afghánistánu a že cestující křičeli o pomoc, když se loď potopila.

Do čtvrtečního rána se podařilo zachránit 80 lidí, z nichž nejméně 13 bylo převezeno do nemocnice v Kythiře.

"Pokud bylo na lodi 100 lidí, jak jsem pochopil, tak to sami říkají, 80 bylo zachráněno a 20 se stále pohřešuje," řekl starosta ostrova Stratos Charchalakis televizi ERT. "Na vlastní oči jsem viděl, jak se utopilo pět lidí. Čluny, které jsou posílány z Turecka, jsou pohyblivé bomby... Jsou to malé plachetnice, které by neměly mít na palubě více než 15 nebo 20 osob, a mají jich 100."

Mluvčí pobřežní stráže Kokkalas uvedl, že plavidlo, které se potopilo u Lesbosu, bylo "zcela zničeno", a místní obyvatelé popsali, jak s hrůzou sledovali, jak loď narazila do skal.

"Viděli jsme, jak se loď rozbíjí o skály a jak po těch skalách šplhají lidé, aby se zachránili. Byl to neuvěřitelný pohled," řekla agentuře Associated Press jedna z obyvatelek Martha Stathakiová. "Všichni obyvatelé šli dolů do přístavu, aby se pokusili pomoci."

Přestože Kythira leží asi 250 mil západně od Turecka, je součástí jižní trasy, kterou stále častěji využívají pašeráci s úmyslem obejít Řecko, kde byly posíleny hlídky, a zamířit přímo do Itálie.

Po těchto incidentech vydal řecký ministr pro migraci Notis Mitarachi "naléhavou výzvu" Turecku, aby "přijalo okamžitá opatření k zamezení všech nelegálních odchodů kvůli nepříznivým povětrnostním podmínkám".

"Již dnes přišlo v Egejském moři o život mnoho lidí, lidé se topí v plavidlech, která nejsou způsobilá k plavbě. EU musí jednat," uvedl ve čtvrtek na Twitteru.

Atény obvinily Ankaru, že porušuje přelomovou dohodu uzavřenou s EU v březnu 2016 o zastavení přílivu uprchlíků a migrantů tím, že v rámci širší politiky "vyzbrojování" záměrně tlačí lidi přes řecké pozemní a námořní hranice.

Minulý měsíc řecké ministerstvo pro migraci uvedlo, že letos zatím zabránilo asi 150 000 lidí vstoupit do země. Skupiny na ochranu práv konstatují,  že mnoha z nich bylo zabráněno prostřednictvím politiky vytlačování, což je v rozporu s mezinárodním právem.

Jako nejjižnější členský stát EU patří Řecko k zemím, které jsou v Asii, Africe a na Blízkém východě v přední linii proudů lidí, kteří zoufale utíkají před chudobou, pronásledováním a nebezpečím spojeným s klimatickou krizí, z východu na západ.

Řecká pobřežní stráž nedávno uvedla, že počet lidí, které letos zachránila, se více než zdvojnásobil ve srovnání s rokem 2021, kdy bylo v řeckých vodách zachráněno méně než 600 osob.

V prohlášení publikovaném v reakci na zprávu o potížích, kterým čelí afghánští uprchlíci, Mitarachi uvedl: "Řecko opakovaně potvrdilo, že bude i nadále chránit své hranice a že nedovolí pašerákům, aby si vybírali, kdo vstoupí do Evropské unie. Ke zmírnění pašování lidí je zapotřebí společné akce... Musíme potlačit pašeráky migrantů, kteří chtějí zneužívat lidskou bolest pro finanční zisk."

Atény tvrdě odmítly obvinění, že žadatele o azyl odsouvají dříve, než jsou schopni podat žádost o azyl. Ve středu Mitarachi oponoval, že Turecko "násilně tlačí migranty dopředu do Řecka, čímž porušuje mezinárodní právo".

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan minulý měsíc řekl Valnému shromáždění OSN, že "represivní politika" Řecka vůči uprchlíkům a migrantům mění Egejské moře ve "hřbitov".


Zdroj v angličtině ZDE

-1
Vytisknout
5939

Diskuse

Obsah vydání | 11. 10. 2022