Britské listy plně závisejí na finančních příspěvcích čtenářů. Prosíme, přispějte. ➥

Životy lidí mají stejnou cenu v Sýrii jako na Ukrajině

6. 10. 2022

čas čtení 9 minut

tisková zpráva

Otevřený dopis ke ČTVRTEČNÍ NÁVŠTĚVĚ ERDOGANA – TURECKÉHO PUTINA v Praze

Tento dopis je adresován zástupcům ČR, kteří budou naši zemi reprezentovat na setkání, konaném 6.10. v Praze. Víme o účasti premiéra Petra Fialy a obracíme se i na případné další české zástupce.

Vážený pane předsedo vlády, vážení zástupci ČR a účastníci setkání představitelů evropských zemí.

Obracíme se na vás v souvislosti s návštěvou tureckého prezidenta Erdogana, který se rovněž zúčastní setkaní 6.10. v Praze.

Jsme znepokojeni avizovaným zájmem evropských států o prohloubení spolupráce s Tureckem. Píšeme tento dopis jako představitelé organizace Victims of wars aid z.s., která působí v oblastech zasažených válečnými konflikty.

Mimo jiné působíme také v Rojavě (sever Sýrie), kterou jsme navštívili letos na jaře. Chceme uvést, že jsme také strávili téměř čtyři roky v tureckém vězení za aktivity spojené s pomocí Rojavě. Za tu dobu jsme viděli množství bezpráví, které se odehrává v tureckých věznicích. Avšak nejprve chceme mluvit o situaci na severu Sýrie, tedy v Rojavě.

Když jsme Rojavu navštěvovali v letech 2015–2016, byla situace jiná, než dnes. Jednotky SDF měly podporu a sympatie celého světa, coby hrdinové boje proti Islámskému státu. Mezi obyvateli vesměs vládlo nadšení a optimismus. Po dlouhých letech diktatury byli svobodní od Assada a Rojava byla velmi blízko úplné porážce Islámského státu.

Lidé tak věřili v nadějnou, lepší budoucnost. Islámský stát byl nakonec skutečně poražen a nezapomínejme na to, že SDF chránilo tehdy nás všechny.

Bohužel zmíněnou naději na lepší budoucnost zhatily následné turecké invaze. V době, kdy invaze probíhaly, jsme se nacházeli v tureckém vězení. S následky turecké agrese jsme se setkali až letos na jaře, kdy jsme se do Rojavy vrátili.

Naše organizce Victims of Wars Aid z.s úzce spolupracuje s Vysokou školou svaté Alžběty v Bratislavě, která nám věnovala sponzorský dar na pomoc rojavským uprchlíkům.

Situace v Rojavě se změnila. Lidé čelí množství ekonomických problémů, vyplývajících z prakticky úplné izolace a čím dál horší bezpečnostní situace. Tím zdaleka zdaleka nejhorším jsou pro obyvatele turecké útoky. Nikde v Rojavě se lidé nyní nemohou cítít bezpečně. Jednak mají obavy z pokračování invaze, jednak turecké útoky probíhají neustále, přičemž jejich intenzita se v posledních týdnech stupňuje.

Ačkoliv Turecko prohlašuje, že jeho cílem jsou výhradně členové YPG/PKK a vojenské objekty, realita je často jiná. Turecko při svých útocích často nebere na civilisty žádné ohledy. Osobně jsme byli svědky bombardování vesnice na venkově Tell Tamiru.

Dle výpovědí místních jsou útoky každodenní realitou jejich života. Jelikož turecká technika je mnohem vyspělejší než rojavská a SDF nemá dostatečné možnosti obrany, obavy jsou opravdu veliké. V dobách, kdy nepřítelem byl Islámských stát, lidé žijící za frontovou linií strach mít nemuseli. Nyní žijí v neustálých obavách z tureckých dronů a nikdo neví dne, ani hodiny. Teror proti civilnímu obyvatelstvu v případě Assada nebo Putina na západě jednoznačně odsuzujeme. Avšak pokud se jedná o Turecko, jsou představitelé západních zemích o mnoho zdrženlivějsí. Důvod?

Životy lidí mají stejnou cenu v Sýrii jako na Ukrajině. A životy lidí by měly mít vždy vyšší cenu, než výhody, které můžou vztahy s diktátory přinášet. Jsme svědky dvojího metru a zapomínáme, jakou oběť Rojava přinesla, aby byl poražen Islámský stát. Tehdy byli bojovníci SDF všem dobří. Záměrně nepoužíváme často užívané označení "kurdští bojovníci", jelikož na severu Sýrie žije i množství Arabů, Asyřanů a dalšího národností. A všechny mají významné zastoupení v SDF i rojavské samosprávě. Zde je třeba jasně říci, že turecké argumenty pro útoky v Rojavě jsou zcela iracionální a lživé.

Představitelé států samozřejmě musí respektovat snahy Turecka zajistit vnitřní bezpečnost. Avšak toto nesmí být záminkou k bezprecedentním útokům na území cizího státu. Pokud Turecko tvrdí, že je z Rojavy jakkoliv ohroženo, pak lže. Nechceme se vyjadřovat k tomu, jakým způsobem vede Turecko boj s PKK na svém území. I tady by mělo být postupováno v souladu s právem a především by měla být řešena podstata problému - tedy postavení kurdské menšiny.

Dnešní Rojava však nemá nic společného s děním v Turecku. Samozřejmě, PKK ovlivnila formování YPG a potažmo SDF. Avšak tím není možné dnes argumentovat. Je to úplně stejná manipulace, jako když Putin dnes údajně bojuje na Ukrajině proti "nacistům". Už z národnostního složení SDF a rojavské samosprávy musí být každému zřejmé, že se nemůže jakkoliv jednat o odnož PKK. Nejvyšší posty zastává množství syrských Arabů a dalších národností. Fakta jsou tato - rojavská samospráva se snaží fungovat jako nezávislé a v rámci možností demokratické zřízení a v žádném případě nepředstavuje hrozbu pro Turecko. Takto by jsme měli na Rojavu nahlížet.

Následky předchozích tureckých invazí jsou ohromné. Udává se, že Afrin a Serekaniyi opustilo zhruba 300 000 lidí. Velká část těchto uprchlíků žije ve dvou táborech ve městě Hasaka. Jedná se o tábory Wasuchani a Serekaniye. Oba dva tábory jsme navštívili. Úvodem je dobré poukázat na to, že většinu uprchlíků v těchto táborech tvoří Arabové. Turecko při tom v rámci své propagandy argumentují i tím, že Arabové jsou v Rojavě utlačováni. Nikdo u Arabů však turecké vojáky jako osvoboditele nevidí a návrat na území pod tureckou nadvládou nepřipadá pro nikoho v táborech v úvahu. Situace v obou zmíněných uprchlických táborech je špatná, je problém zajistit i základní potřeby. Na rozdíl od dalšího kempu al-Hol v Hasace, kde žijí rodiny bývalých členů ISIS a uprchlíci ještě z předchozí války, pro uprchlíky před tureckou invazí je jen minimální zahraniční pomoc. Prakticky vše zajišťuje pro tábory jen samospráva, která má velmi omezené možnosti. A tak si prosím uvědomme, jak tragické budou důsledky další případné invaze.

Strach z Turecka je ohromný a jediný člověk doma nezůstane. Jenže, kam lidé dále půjdou? Pro další statisíce uprchlíků už není místo ani prostředky na jejich obživu. Na toto by měli představitelé států myslet a nedovolit Turecku, aby v invazi pokračovalo. Ano, nedovolit. Turecká agrese je jen výsledkem naši slabosti. Důsledky všeho popsaného být již v Evropě patrné v podobě další uprchlické vlny. Současný příliv uprchlíků z Blízkého východu je důsledkem výše popsaného, tedy agresivní politiky Turecka. Nyní utíkají lidé, kteří nikdy domov opustit nechtěli a po konci ISIS věřili v lepší budoucnost. Ještě na jaře, když jsme pobývali v největším městem Rojavy, Qamishli, lidé odsud navzdory těžkostem odcházet nechtěli. Věřili, že mezinárodní mírová dohoda městu garantuje bezpečí. Stejně tak obyvatelé Hasaky věřili, že záruku bezpečí mají v přítomnosti amerických vojsk.

Dnes turecké drony útočí už i v Qamishli a Hasace. Lidé tak vidí nulovou budoucnost. Když mluvíme s uprchlíky, kteří nyní procházejí ČR, všichni mluví o tom, že život v Rojavě už nemá budoucnost. Nemá cenu cokoliv budovat, stavět dům, když nikdy neví, kdy je Turecko vybombarduje. Kromě severu Sýrie utíkají i uprchlíci, kteří několik let žili na území Turecka. Ti mají strach z toho, že budou přesunuti do míst na severu, odkud turecké invaze vyhnaly původní obyvatelstvo. Lidé nemohou být přemístěni jako věci. Nikdo nechce do domu, odkud byl někdo jiný násilně vyhnán.

Prosíme, mějte v průběhu čtvrtečního jednání tyto skutečnosti na paměti. Rozumíme tomu, že smyslem jednání je hledat možnosti, jak vzájemnou spoluprací efektivněji čelit hrozbě, kterou momentálně představuje Rusko. Avšak přitom nezapomínejme na bezpráví, které se děje jinde ve světě. Spojenectví s jakýmkoliv diktátorem nemůže nikdy přinést nic dobrého. Momentálně Erdogan spoléhá na to, že je pro náš jako spojenec proti Rusku nenahraditelný a tak tedy jeho počínání přejdeme s mlčením. Prosím nenechme se od něj takto tlačit ke zdi.

Nezapomínejme na politické vězně, kterých má Turecko s Ruskem srovnatelné množství. Jen z největší opoziční strany HDP jsou ve vězení desítky představitelů, někteří z nich byli odsouzeni i ke stovkám let. Další tisíce lidí jsou ve vězení z politických důvodů, jen za vyjádření svého názoru. Tito lidé také věří v to, že demokratické západní státy budou vyvíjet tlak na Turecko.
Věříme, že si tento dopis přečtete a jakožto zástupci vlády, která reprezentuje demokratické hodnoty, vzpomenete v průběhu jednání na to co je zde uvedeno.

S uctivým pozdravem, za Victims of Wars Aid z.s.,

Markéta Všelichová, Miroslav Všelicha