Putin sdělil Borisi Johnsonovi, že je třeba naléhavě jednat o plánech NATO pro Ukrajinu

14. 12. 2021

čas čtení 4 minuty
Náměstek ruského ministra zahraničí Rjabkov: "Naše reakce bude mít vojenskou a technicky vojenskou povahu"

Vladimir Putin sdělil Borisi Johnsonovi, že chce okamžité rozhovory, které by zajistily jasné právní dohody o tom, že se NATO nebude rozšiřovat na východ.  Johnson vyjádřil "hluboké znepokojení Spojeného království nad hromaděním ruských sil na hranicích Ukrajiny" a varoval ho, že "jakákoli destabilizující akce by byla strategickou chybou, která by měla závažné důsledky". Britský premiér rovněž vyzval k řešení problémů diplomatickou cestou.

 
Putin tvrdil, že ukrajinské úřady záměrně zhoršují situaci na linii dotyku a že v zóně konfliktu používají těžké zbraně a útočné drony zakázané minskými dohodami. Tvrdil také, že ruskojazyčné obyvatelstvo je uvnitř Ukrajiny stále diskriminováno.


Putin prohlásil, že chce jasné mezinárodněprávní dohody, které by vyloučily další postup NATO na východ, a odstranění zbraní, ze sousedních států  ohrožují Rusko, především na Ukrajině. Dodal, že Rusko připravuje jasné právní dokumenty na podporu svých požadavků.

Vedoucí představitelé na Západě zústávají ohledně Putinových záměrů zmateni, ale obávají se, že míra rétoriky a stále rozsáhlejší  požadavky přicházející z Ruska vytvářejí podmínky pro vážnou hrozbu války - spíše než že by to bylo pouhé testování Západu. Objevily se také názory, že Putinovo rozhodnutí otestovat jednotu Západu mohlo být vyvoláno odchodem Angely Merkelové z funkce německé kancléřky.

Rostoucí napětí v souvislosti s Ukrajinou přichází v době, kdy dohody o kontrole zbrojení a dialog o strategické stabilitě mezi oběma zeměmi silně korodují. Rusko pohrozilo rozmístěním jaderných raket středního doletu v Evropě v reakci na to, co podle Moskvy prý  plánuje NATO.

Hrozba, kterou pronesl náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov, signalizuje možný návrat k jadernému raketovému vyzbrojení v Evropě z 80. let, kdy byly americké Pershingy namířeny proti ruským raketám SS20.

Tehdy se svět přiblížil jaderné válce, když Moskva dospěla k názoru, že cvičení NATO  v roce 1983 je předehrou k útoku. Střely byly staženy poté, co USA a Sovětský svaz podepsaly v roce 1987 smlouvu o jaderných silách středního doletu (INF).

Donald Trump odstoupil od smlouvy INF v roce 2019 po letech stížností USA, že Rusko podvádí tím, že vyrábí a rozmísťuje rakety středního doletu 9M729. Rusko obvinění odmítlo a tvrdilo, že dolet rakety je legální.

Rjabkov řekl ruské tiskové agentuře RIA, že Moskva rozmístí jaderné rakety, pokud NATO odmítne zahájit rozhovory.

NATO prohlásilo, že nemá v plánu vrátit jaderné rakety do Evropy, ale Rjabkov uvedl, že Rusko má k této alianci "naprostou nedůvěru".

"Nedostatek pokroku směrem k politickému a diplomatickému řešení tohoto problému povede k tomu, že naše reakce bude mít vojenskou a technicky vojenskou povahu," řekl Rjabkov. "Oni si nedovolí udělat nic, co by mohlo nějak zvýšit naši bezpečnost - domnívají se, že mohou jednat, jak chtějí, ve svůj prospěch, a my to prostě musíme všechno spolknout a vypořádat se s tím. Takhle to dál nepůjde."

Tvrdil, že Rusko v současné době dodržuje moratorium na jaderné střely středního doletu, což NATO zpochybňuje. USA tvrdí, že Rusko v roce 2017 rozmístilo dva prapory raket 9m729, jeden na jihozápadě a druhý na neznámém místě.

Pavel Podvig, vedoucí výzkumný pracovník Institutu OSN pro výzkum odzbrojení, uvedl, že se domnívá, že Rjabkovova hrozba se týkala jiné zbraně středního doletu, RS-26, kterou Moskva vyřadila v roce 2018. Pokud budou Spojené státy/Nato pokračovat v rozmísťování vlastních raket, může Rusko rozmístit rakety RS-26," dodal Podvig, který vede nezávislý výzkumný projekt o ruských jaderných silách. "A podotýkám, že zatímco americké rakety budou konvenční, Rusko by pravděpodobně rozmístilo rakety s jadernými hlavicemi. Nevím, proč se někdo v NATO domnívá, že je to dobrý vývoj."

Podrobbnosti v angličtině ZDE 

1
Vytisknout
6099

Diskuse

Obsah vydání | 16. 12. 2021