Česká politická scéna a systém tří bloků

21. 10. 2020 / Boris Cvek

V nejhorším scénáři si lze představit přesun mas napříč Evropou k fašismu ve jménu odporu k opatřením proti covidu, pokud ta budou trvat příliš dlouho a povedou k bídě a sociální a psychické frustraci.

Pozn. JČ: Jaktože epidemie španělské chřipky r. 1918, při níž po světě zemřelo 50 milionů lidí, nezatížila ekonomiku tak drsně jako dnešní covid?

V neděli v Otázkách V. Moravce jsme mohli vidět nová data preferencí politických formací v České republice. Hnutí Ano se propadlo na své minimum od voleb 2017, tedy na 24,5%, což je ale pořád vysoké číslo. Žádný masivní exodus voličů od Ano neprobíhá.

Nicméně nějací voliči zjevně odcházejí. Podle komentáře pana Ranochy ve zmíněném pořadu České televize jsou takoví voliči v zásadě ve třech skupinách: jedna odešla k pirátům, druhá neví, kam jít, třetí se rozptýlila mezi jiné strany. V každém případě návrat ke starým stranám levice se nekoná, minimálně ne v takové míře, aby jim pomohl do Sněmovny: KSČM má 4,5% a ČSSD 4%.

  

Nad 5% jsou všechny středopravé strany, nicméně hnutí STAN (9,5%) začíná výrazně předbíhat ostatní a je možné, že i ve spojení s úspěchem v krajských a senátních volbách se pro středopravé voliče stane tou sněhovou koulí, která pošle definitivně do záhuby jak TOP09 (5,5%), tak KDU-ČSL (6%). Zejména u voličů lidovců si dokáži představit masový exodus po spojení KDU-ČSL s ODS: „čunkovci“ půjdou k Ano, městští voliči lidovců zase ke STAN (kdo měl blízko k ODS, ten odešel už s Miroslavem Kalouskem).

Do pětice nejsilnějších formací se vlezla kromě Ano a pirátů a STAN také ODS a SPD: Ano 25,5%, piráti 19%, ODS 13,5%, STAN 9,5% a SPD 8%. Vlastník Hnutí Ano, tedy premiér Babiš, může vsadit na to, že jeho voliči nemají, kam by šli. Velký exodus k pirátům, nota bene k pravici, je velmi nepravděpodobný. Na druhou stranu Ano ztrácí tradiční partnery pro případnou koaliční vládu, pokud levice do Sněmovny neprojde, a většinu by patrně nesložilo ani s SPD.

Je pravda, že po sněmovních volbách 2017 dával Andrej Babiš jasně najevo, že by si přál vládu s ODS, což není vyloučeno ani po volbách 2021. S piráty by to bylo mnohem těžší. Ti by asi nemohli přistoupit na to, aby člověk, kterého pohánějí po evropských institucích kvůli střetu zájmů, seděl v jejich vládě, nota bene byl premiérem. U ODS je míra schopnosti dělat kompromisy mnohem širší.

Nikdo ale dnes nemůže tušit, co se stane během roku, který je před námi. Situace je naprosto dramatická a turbulentní kvůli epidemii covidu. V nejhorším scénáři si lze představit přesun mas napříč Evropou k fašismu ve jménu odporu k opatřením proti covidu, pokud ta budou trvat příliš dlouho a povedou k bídě a sociální a psychické frustraci.

Lze si také představit, že padnou-li západní země (jako nyní už de facto Belgie) do podobné fáze šíření covidu jako Česká republika, bude moci premiér přejít do protiútoku a vymlouvat se, že není možné českou politickou reprezentaci spojovat s něčím, co se děje všude okolo, že epidemie v zemích, jako je Česká republika, Francie, Španělsko, Belgie (a možná přibude i Německo a Itálie, Rakousko, Polsko..), je jednoduše silnější než nástroje, které poskytuje demokratické politické zřízení a demokratické tradice k jejímu zvládání.

Situace na české politice se zdá, vzato kolem a kolem, směřovat k systému tří bloků: Ano, shromažďující většinu bývalých voličů levice (dost možná dojde dokonce k nějaké předvolební koalici Ano s ČSSD a KSČM), liberální blok pirátů a STAN, a konečně blok ODS, lidovců a TOP09, který lze označit za blok konzervativní. K získání většiny ve Sněmovně by mohla stačit jakákoli kombinace dvou z těchto tří politických sil.

0
Vytisknout
3194

Diskuse

Obsah vydání | 29. 10. 2020