Poučení z novozélandské reakce na COVID-19

23. 10. 2020

Při neexistenci vakcíny proti viru SARS-CoV-2 nebo vysoce účinné farmaceutické léčby choroby COVID-19 státy zavedly široké rozpětí nefarmaceutických intervencí, aby kontrolovaly šíření viru. Tyto intervence se liší úrovní přísnosti (tj. vážností opatření) a jejich konečným cílem (mj. zabránit zahlcení zdravotnických systémů, potlačit incidenci na nízkou úroveň, nebo redukovat na nulu a udržet tam). Když mnoho zemí čelí obnově epidemie, vyhodnotit dopad různých strategií zavedených v raných fázích pandemie má klíčový význam pro vznik účinné dlouhodobé reakce, napsal v renomovaném časopise Lancet Alexis Robert.

Nový Zéland přijal sadu nefarmaceutických intervencí zaměřených na přivedení incidence COVIDu-19 k nule. V Lancet Public Health Sarah Jeffriesová a kolegové popisují dopad národní reakce Nového Zélandu na přenos COVIDu-19 s použitím dvou detailních datových sad: 1) 1 503 laboratorně potvrzených a ověřitelných případů a 2) seznamu všech pacientů se SARS-CoV-2 na Novém Zélandu mezi 2. únorem a 13. květnem 2020. Autoři ukázali, že mnoho přenosových řetězců začalo dřívějšími importovanými případy, s celkem 575 importovanými případy a 459 s importem souvisejícími případy, zasáhly zranitelnější části místní populace na nižších stupních řetězce (mj. obyvatelé domů s pečovatelskou službou). Místně získané případy nákazy byly starší, pocházely z nižšího socioekonomického zázemí a pravděpodobněji než importované kauzy byly spojeny s vážnými následky. Autoři zdůrazňují, že přenosové řetězce se táhly napříč zemí, s největší incidencí v populárních turistických oblastech, a velké přenosové události jako svatby vedly k přenosovým řetězcům obsahujícím mnoho věkových skupin. Podobná dynamika byla hlášena jinde - mj. v Evropě, kde mladí dospělí byli infikováni při návštěvě lyžařských rezortů a vrátili se s infekcí do svých zemí. Rekonstrukce detailních epidemiologických spojení je klíčová pro zlepšení našeho chápání šíření SARS-CoV-19 a důkladné sledování okolností s vysokým rizikem přenosu.

Identifikace přenosových řetězců předtím, než zasáhnou zranitelné obyvatele, závisí na detekci nových importů, nalezení existujících přenosových řetězců širokým testováním a trasováním kontaktů a izolaci nových případů a karanténě jejich kontaktů. Jeffriesová s kolegy zdůrazňuje, toho bylo na Novém Zélandu dosaženo díky rapidnímu zlepšování testovací kapacity a zvládání případů: Koncem dubna byl čas mezi nástupem symptomů a vyrozuměním úřadů snížen z 9,7 dne na 1,7 dne a čas od nástupu příznaků do izolace z 7,2 dne na -2,7 dne. To znamená, že lidé byli v průměru izolováni 2,7 dne před nástupem choroby. Takže případy byly od komunity izolovány promptně, což snížilo riziko lokálního přenosu. Od poloviny dubna skupiny s vyšším rizikem byly terčem populačních průzkumů, aby se zabránilo nedetekované cirkulaci viru. Nicméně autoři datové sadě uvádějí jen 25 asymptomatických infekcí, což odpovídá 1,7 % všech případů. To je mnohem méně než obvykle uváděný podíl asymptomatických infekcí (20 - 40 %). Toto zjištění naznačuje, že mnoho asymptomatických jedinců zůstalo nedetekovaných navzdory cílenému testování skupin s menší pravděpodobností symptomů v pozdních fázích novozélandské epidemie.

Uzávěra zavedená na Novém Zélandu se vyznačovala přísností a krátkostí: Jeffriesová a kolegové ukazují, že denní počet případů v polovině dubna klesl pod deset, méně jak měsíc po prvním poplachu. Navíc ačkoliv většina případů hlášených v polovině března byla importovaná, dva týdny nato nebyly hlášeny takřka žádné importy. Kontroly importů a lokálního přenosu na Novém Zélandu bylo dosaženo přísnými nefarmaceutickými intervencemi zavedenými rapidně, když byly počty infekcí nízké. Uzávěra zavedená v Melbourne 5. srpna ukazuje, že může trvat měsíce, než je incidence přivedena na minimální úroveň, s opatřeními udržovanými v platnosti až do konce září. Dlouhotrvající uzávěry také způsobují vážné narušení ekonomiky, zhoršení duševního zdraví populace a další nepřímé zdravotní důsledky, které nakonec omezují dodržování ze strany populace. Zatímco jiné vysokopříjmové země hlásily od srpna rostoucí počty případů, Nový Zéland ukazuje, že úspěšná nefarmaceutická intervence závisí na časné rozhodné reakci zdravotnických orgánů, výkonných sledovacích systémech a cílených testovacích strategiích stejně, jako na přísnosti.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
4944

Diskuse

Obsah vydání | 30. 10. 2020