Libanonská vláda sice rezignovala, ale demonstranti chtějí systémovou změnu

12. 8. 2020

čas čtení 2 minuty

Po několikadenních protestech, které vypukly po explozi 2700 tun dusičnanu amonného v bejrútském přístavu, podala libanonská vláda demisi. Libanonský prezident Michel Aoun sice demisi premiéra Hassana Diaba přijal, ale požádal ho, aby ve funkci zůstal jako prozatímní premiér do té doby, než se zformuje nová vláda. V době, kdy Bejrútem otřásl ničivý výbuch, Libanon čelil politické, ekonomické a zdravotnické krizi.

Historik Ziad Abú Rish v pořadu Democracy Now! uvádí, že lidé demonstrující v ulicích Bejrútu sice požadovali demisi Diabovy vlády, nicméně její pád je rovněž výsledkem vnitřních konfliktů mezi různými politickými stranami, které tvoří libanonský politický establishment. Avšak ani pád vlády, ani předčasné parlamentní volby nejsou nezbytně znamením toho, že by v Libanonu probíhala zásadní politická transformace.

Lidé se nyní ptají, co přijde místo vlády, která si nedokázala poradit s finanční, ekonomickou a zdravotnickou krizí? Třebaže se názory demonstrujících liší, podle historika je spojuje odpor ke statu quo, na němž se podílejí všechny významné politické strany v Libanonu. Ať už hovoříme o prezidentovi Aounovi nebo o jeho předchůdcích – ať už máme na mysli dnešní nebo minulé poslance nebo členy vlády – ti všichni běžné Libanonce zklamali, pokračuje Diab.

Nyní záleží na tom, kdo se stane členem příští vlády a zda bude nová vláda nezávislá. Je moc důležité, aby tento proces posílila nová legislativa, která by stála u zrodu transformace politického systému v Libanonu. Tyto změny by vyžadovalo nejen přijetí nového volebního zákona, ale i reformu soudnictví. Je klíčové, aby nová vláda začala řešit ekonomickou krizi: v současnosti nikdo pořádně neví, co k hospodářským problémům vedlo a kdo je za ně zodpovědný. Je také nutné, aby byla ustavena nezávislá vyšetřovací komise, která objasní příčiny bejrútské exploze a která potrestá viníky.

Podle Rishe budou protesty v Libanonu čím dál tím intenzivnější. Vystává základní otázka: může se přítomnost lidí v ulicích přetavit ve smysluplný tlak, který vyústí v institucionální a strukturální změnu v této blízkovýchodní zemi?


Celý rozhovor v angličtině ZDE

0
Vytisknout
5989

Diskuse

Obsah vydání | 18. 8. 2020