Co odhalily o koronaviru pitvy: Příběh 38 mozků, 87 plic a 42 srdcí

2. 7. 2020

Nové modelování odhaduje, že 22 procent světového obyvatelstva - tedy 1,7 miliard lidí celosvětově, včetně 72 milionů v USA, je zřejmě ohroženo vážným průběhem této nemoci. Podle časopisu Lancet Global Health budou asi 4 procenta těchto lidí vyžadovat hospitalizaci.

Patoložka Amy Rapkiewicz z Newyorské univerzity při pitvách zjistila, že některé orgány pitvaných osob mají příliš mnoho mimořádných buněk, málokdy se vyskytujících na těchto místech. Začala listovat ve svých historických knihách - a našla odkaz z šedesátých let na pacienta s horečkou dengue.

Při horečce dengue, tropické nemoci, kterou šíří komáři, dověděla se, virus ničí ty buňky, které produkují krevní destičky, což vede k nezastavitelnému krvácení. Nový koronavirus, jak se zdálo, jejich vliv naopak násobil, vedlo to k vznikání nebezpečných krevních sraženin.

K nejdůležitějším zjištěním pitev obětí koronaviru patří skutečnost, že nejzuřivěji útočí virus na plíce. Patologové také nalezli patogen v částech mozku, v ledvinách, v játrech, v gastrointestinálním traktu, ve slezině a v endoteliálních buňkách, které obkládají cévy. Vědci  nalezli v mnoha orgánech množství krevních sraženin.

Pitvy mozků a srdcí však byly překvapivé, píše Washington Post.


Vzhledem k tomu, že přicházejí četné zprávy o neurologických příznacích spojených s koronavirem, patoložka Mary Fawkesová očekávala, že nalezne v mozcích virus či záněty, nebo obojí. Avšak našla toho v nich minimálně. Co se týče srdce, mnoho lékařů varuje už mnoho měsíců, že po nákaze koronavirem dochází k myokarditidě, zánětu nebo ztvrdnutí stěn svalů srdce - avšak při pitvách se důsledky myokarditidy nenašly.

Jiným neočekávaným zjištěním je, že blokace přísunu kyslíku do mozku a vznik krevních sraženin začíná zřejmě hned na začátku nákazy. To by mohlo mít důležité dopady pro to, jak jsou lidé nakažení COVIDEM-19 léčeni doma, i když nikdy neskončí v nemocnici.

Nové modelování odhaduje, že 22 procent světového obyvatelstva - tedy 1,7 miliard lidí celosvětově, včetně 72 milionů v USA je zřejmě ohroženo vážným průběhem této nemoci. Podle časopisu Lancet Global Health budou asi 4 procenta těchto lidí vyžadovat hospitalizaci - proto je důležité, co zjistí pitvy.

Snad první výsledky pitvy provedené v USA byly zveřejněny 10. dubna. Šlo o čtyřiačtyřicetiletého pacienta v New Orleansu. Patolog otevřel řezem jeho plíce a zjistil, že jsou plné statisíců mikrosraženin. Totéž pak patologové objevili u množství dalších pacientů. To vyvolalo v mnoha nemocnicích pozdvižení a vedlo to k tomu, že pacientům nakaženým koronavirem se nyní běžně dávají léky proti srážení krve.

Nejnovější studie, vydaná v časopise eClinicalMedicine časopisu Lancet, zaznamenala nenormální sraženiny v srdci, v ledvinách, v játrech a v plicích. Autoři usoudili, že tyto sraženiny jsou zřejmě důvodem selhání tělesných orgánů těchto pacientů.

Patologové neobjevili v srdci klasické příznaky myokarditidy. Patoložka Rapkiewiczová z Newyorské univerzity nalezla v srdcích pacientů  množství vzácných buněk zvaných megakarycyty. Ty produkují krevní destičky a normálně existují jen v morku kostí a v plicích.

Nejzvláštnější je dopad koronaviru na mozek. Pacienti svědčili o celé řadě neurologických chorob, včetně likvidace čichu a chuti, pozměněných duševních stavů, mrtvic, záchvatů - i deliria.

Bylo však zjištěno, že přestože byl koronavirus v mozku přítomen, nebylo ho příliš mnoho. Mozek byl však drasticky poškozen nedostatkem kyslíku.  Isaac Solomon, neuropatolog z nemocnice v Bostonu, upozornil, že k poškození mozku deprivací kyslíku zřejmě dochází za dlouhou dobu. Proto je dr. Solomon znepokojen tím, jaký má koronavirus dopad na lidi, u nichž je průběh nemoci méně drastický. Trvá deprivace kyslíku v mozku i po vyléčení?

Lékaři také zjistili, že i v mozku je množství miniaturních krevních sraženin.

Zjištění, že se u pacientů objevují na neobvyklých místech buňky vyrábějící krevní destičky, mohou vést k novým léčebným metodám. Kromě léků proti srážlivosti krve by se měly pacientům asi podávat i léky proti krevním destičkám.

Podrobnosti v angličtině ZDE 





 
0
Vytisknout
3871

Diskuse

Obsah vydání | 9. 7. 2020