Vstupujeme do světa automatického rozpoznávání obličejů

7. 10. 2019

čas čtení 5 minut

Londýňan Simon Gordon vytvořil počítačovou platformu Facewatch, systém, který dokáže rychle rozpoznat obličeje známých pachatelů trestných činů a okamžitě o informuje esemeskou majitele obchodu či restaurace, když pachatel trestných činů vstoupí do obchodu či restaurace.

U vchodu do podniku je instalována kvalitní kamera, která zaznamenává obličeje všech lidí, kteří vcházejí. Ty fotografie jsou posílány do počítače, který analyzuje biometrické informace a srovná je s tvářemi v databázi trestaných osob.

Pokud je osoba identifikována, pracovníci podniku dostanou na mobil varování, které jim umožní vstupující osobu sledovat, anebo ji požádat, aby odešla. V podnicích, kde byl tento systém zaveden, přestaly jakékoliv krádeže.

 

Ne všem se to líbí. Za poslední rok, co se užívání technologie rozpoznávání obličejů policií i soukromými firmami šíří, vzniká debata o tom, jakou hrozbu by to mohlo zosobňovat pro osobní soukromí a marginalizované skupiny ve společnosti.

Ed Bridgs z Cardiff University letos v květnu zahájil trestní stíhání proti policii v Jižním Walesu. Všiml si, že během vánočních nákupů v centru města policie používá kamery pro rozpoznávání obličejů. O několik měsíců později si všiml této technologie na pokojné demonstraci v Cardiffu protestující proti obchodu se zbraněmi. Vypadalo to, jako porušení osobního soukromí, jehož cílem je odradit lidi od toho, aby protestovali. Velšská policie používá tuto technologii od roku 2017 na velkých sportovních a hudebních akcích k zjišťování lidí podezřelých z trestných činů a dalších "osob, o něž máme zájem".

"Vadí mi způsob, jak používají tu technologii," říká Bridge. "V této zemi pracuje policie se souhlasem obyvatelstva. Tohle ochromuje důvěru v policii."

Během třídenního slyšení argumentovali Bridgeovi právníci, podporovaní lidskoprávní organizací Liberty, že používání kamer identifikujících obličeje porušuje ochranu dat a zákony o rovnosti. Avšak soud rozhodl, že používání této technologie je v souladu se zákonem a od nynějška budou mít na svých mobilních telefonech policisté ve Walesu aplikaci, která dokáže "potvrdit totožnost podezřelé osoby téměř okamžitě".

Na rozdíl od záznamů DNA a otisků prstů, které normálně musejí být po určité době zničeny, pokud jsou osoby zatčeny, ale nejsou odsouzeny, v Británii neexistují žádné konkrétní předpisy pro archivování fotografií obličejů. Státní policejní databáze má 20 milionů tváří, většina těchto lidí nikdy nebyla obžalována ani odsouzena za žádný trestný čin. Tyto data lze získávat bez vědomí dotyčné osoby či jejich souhlasu.

Některé země využívají potenciál této technologie intenzivně. Čína instalovala asi 200 milionů dohližitelských kamer a identifikace obličejů je tam součástí vládního programu "Ostré oči", který hodnotí důvěryhodnost občanů a podle toho je buď trestá, nebo odměňuje. Nejintenzivněji je obyvatelstvo sledováno v provincii Xinjiang, kde tvoří uighurští muslimové téměř polovinu obyvatelstva. Obličeje jsou skenovány ve vstupech do obchodních středisek, mešit a na křižovatkách, takže vláda má možnost sledovat pohyb jednotlivých obyvatel a jejich přístup k telefonním a bankovním službám.

Naproti tomu San Francisko se stalo letos prvním americkým městem, které zakázalo policii a dalším bezpečnostním institucím tuto technologii používat.

Za poslední tři roky efektivita automatického rozeznávání obličejů dramaticky vzrostla. Americký Národní ústav pro normy a technologii zjistit, že je vyhledávání a identifikace obličejů v databázi 12 milionů tváří letos selhalo jen v 0,1 procentech případů.

Toto výrazné zvýšení efektivity identifikace obličejů je částečně důsledkem skutečnosti, že na sociálních sítích je nyní obrovské množství tváří. V roce 2016 zveřejnil Microsoft databázi MSCeleb, obsahující 10 milionů fotografií obličejů 100 000 lidí získaných z internetových vyhledávačů - byly to celebrity, lidé známí z televize, podnikatelé a lidé, jejichž fotografie byly vícekrát citovány. Tato databáze byla letos v červnu v tichosti zlikvidována, když vyšlo najevo, že napomohla vývoji softwaru, který používá čínská vláda k útlaku svého uighurského obyvatelstva.

Systémy identifikace obličejů fungují s vysoce kvalitními fotografiemi, užívání záznamů z pouličních kamer je ale daleko méně spolehlivé. Technologicky je stále velmi obtížné získávat biometrické údaje chodců z pouličních kamer. Zdrojem informací jsou však mobilní telefony. Mobily po vás pořád chtějí, abyste měli zapnutou lokaci místa, kde se nacházíte. Technologické firmy vědí, kde jste, s kým jste, co jíte, kolik jste utratili, kde jste na této planetě.

V Indii dochází o obrovskému množství únosů dětí. V roce 2016 byla indická policie informována o 63 407 únosech dětí, za posledních pět let se ztratilo asi 300 000 dětí.

Indie v posledních letech vytvořila dvě databáze: jednu s fotografiemi ztracených dětí a druhou dětí v dětských domovech. Prostřednictvím technologie identifikace obličejů se nyní daří nacházet ztracené děti.

Je zjevné, že v dnešním světě už anonymita není zaručena. Identifikace obličejů dává policii a firmám prostředky k zjišťování a sledování lidí, o něž mají zájem, zatímco jiní v ohnisku zájmu úřadů a firem nejsou. Otázkou je: kdo má tuto výsadu?


Podrobnosti v angličtině ZDE

 

0
Vytisknout
8908

Diskuse

Obsah vydání | 9. 10. 2019