Český ideál: Smrádeček a ostnatý drát

9. 10. 2019 / Karel Dolejší

Na spadnutí je právě třetí turecká intervence v Sýrii. Má vyhnat kurdské milice organizované teroristy PKK z arabských území v povodí Eufratu, která obsadily během bojů proti IS. Ankara kromě jiného zdůvodňuje operaci potřebou opět usadit na syrském teritoriu dva miliony převážně arabských válečných uprchlíků dosud pobývajících v Turecku. Uvidíme.

Izraelské vedení se horečně připravuje na napadení Íránem, jehož fundamentalističtí vládci opakovaně označují za svůj cíl zničení židovského státu. Pokud k válce opravdu dojde, mělo by jít o největší konflikt od Jomkipurské války v roce 1973. Probíhal by současně na území Izraele samotného - a dále Gazy, Libanonu, Sýrie a Iráku, kde všude má Teherán své ozbrojené jednotky (proxies), po zuby vyzbrojené a připravené k válce. Jen v Libanonu samotném se přitom nachází 1,5 milionu syrských válečných uprchlíků, kteří se u příležitosti vypuknutí dalšího střetu mohou snažit přesunout do jiných, bezpečnějších zemí.

Dále se zřejmě schyluje k nové indicko-pákistánské válce kvůli okupovanému Kašmíru, který Modiho vláda před pár dny v rozporu s relevantními dokumenty OSN anektovala. Takřka milion indických vojáků v zemi a plamenné projevy pákistánského premiéra Imrana Chána, jenž po zatčení kašmírských opozičních představitelů Indy vystupuje coby jediný mluvčí tamních obyvatel, to rozhodně nevěstí nic dobrého. Před pár měsíci lokální ozbrojené střety ukázaly, že indické letectvo je až na několik elitních útvarů vyzbrojených novějšími ruskými stroji v dosti děsivém stavu. Pákistán si tedy může věřit, že je na válku ve vysokohorských oblastech, v níž tradičně dominuje letectvo a dělostřelectvo (ani do něj Indie po dvě dekády, od Kárgilské války v roce 1999, téměř neinvestovala), lépe připraven než jeho protivník. Celý spor má navíc rozměr neshody muslimských obyvatel Kašmíru s hinduistickými okupanty a nese sebou proto silný mobilizační potenciál pro vystupňování islamistického extrémismu v globálním měřítku.

***

Babišoidní "zahraniční politika" odmítá přijímání jakýchkoliv uprchlíků z válečných oblastí a oficiálně preferuje "pomoc v místě". Zkusme si tedy na chvíli představit, co to teď přesně znamená: Podporujeme oficiálně tureckou intervenci v Sýrii, když má přece - stejně jako předtím operace Eufratský štít v Afrinu - za údajný cíl usadit syrské uprchlíky opět v Sýrii? Budeme věřit Erdoganově propagandě o "humanitárním" rozměru vojenské akce?

Co by Češi dělali v případě, že raketové útoky Hizballáhu vyvolají izraelskou intervenci v Libanonu, přičemž takový konflikt ohrozí kromě samotného libanonského obyvatelstva a přítomných Palestinců (podle některých odhadů až 400 000 osob) také půldruhého milionu uprchlíků ze Sýrie? Jakou "pomoc v místě" si asi tak Babišova vláda představuje?

Zatímco v minulých konfliktech islamističtí militanti vyhnali z Kašmíru kolem půl milionu hinduistů, po indické anexi se může brzy začít karta násilí obracet. Na ráně je nyní přes 12 milionů kašmírských muslimů postižených zákazem vycházení, vypnutím sociálních sítí a fakticky obležených indickou armádou. Jak jim bude asi Česká agrofertová republika pomáhat "v místě"? A hne pro ně prstem, pokud by se jim v jednotlivých případech podařilo uniknout do zahraničí?

Oficiální postoj České republiky k uprchlické problematice ve stále více destabilizovaném světě ve skutečnosti nedává sebemenší smysl a nenabízí vůbec žádné řešení. Podobně jako v politice vnitřní, i v té zahraniční je populistický pragmatismus naprosto směšný a jen kšeftuje s líbivými iluzemi pro špatně informované voliče. Produkuje průhledné výmluvy, jež mají umožnit udržet si i nadále "s čistým svědomím" štítivý postoj ke všem těm "barevným", které mezi sebou rasističtí Češi ani za nic nechtějí.

Jde o sen zahrnující pokračování normalizačního zadrátování hranic jinými prostředky, k neúspěchu předem odsouzený pokus udržet v zemi tolik oplakávaný husákovský smrádeček, jehož kulturní vyvrcholení reprezentuje státem podporovaná nostalgie po estrádních ikonách 70. a 80. let.

Jak říkával Karel Kryl: "Nevěř ostnatému drátu, byť se stokrát tvářil jako stonek růže!"

1
Vytisknout
4551

Diskuse

Obsah vydání | 11. 10. 2019