12. 4. 2019 / Daniel Veselý
Britská policie včera zatkla zakladatele WikiLeaks Juliana Assange, který se téměř sedm let ukrýval na ekvádorské ambasádě před švédským soudnictvím, protože porušil podmínky kauce. Za to by měl být v Británii odsouzen k šestiměsíčnímu vězení. Mezitím ministerstvo spravedlnosti USA Assange obvinilo z toho, že ve spolupráci s Chelsea Manningovou (tehdy Bradley Manningem) usiloval o získání tajných materiálů Pentagonu. Pokud Velká Británie Assangeho předá Spojeným státům, může být odsouzen až na pět let vězení. Manningová byla na začátku března v USA uvězněna kvůli tomu, že odmítla svědčit před velkou porotou, která vyšetřuje aktivity WikiLeaks. Kauza Assange a Manningová jsou reálnou ukázkou Trumpova tažení proti svobodě slova, jež je nutno bezvýhradně pranýřovat, neboť může mít dalekosáhlé následky.
Domnívám se, že v této chvíli je nutno rozlišovat mezi právem na publikaci tajných materiálů a osobními empatiemi vůči Julianovi Assangemu, které mohou být v některých případech odůvodněné. Mnozí australskému aktivistovi a novináři vyčítají údajnou spolupráci s ruskou zpravodajskou službou, jež měla před posledními americkými prezidentskými volbami WikiLeaks předat kompromat na Hillary Clintonovou. Jenže toto obvinění pochází od Demokratické strany a amerických zpravodajců, aniž by pro něj byl předložen pádný důkaz, přičemž Assange toto nařčení rezolutně odmítá.
Šéf WikiLeaks se mohl dopustit řady nepředložeností a jeho činnost nám nemusí být nutně sympatická – a není divu vzhledem k jeho dlouholetému nucenému exilu – nicméně v sázce není Assangeova osobní integrita, nýbrž svoboda slova a projevu. A případ vězněné Manningové, jež je Assangeovým „partnerem v zločinu“, je toho zjevnou indicií. Právní tým Manningové soudí, že Assangeho žaloba, která byla právě odtajněna, byla zformulována rok předtím, než Manningová odmítla před velkou porotou vypovídat – a proto ji americké úřady vězní neoprávněně.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva v roce 2016 dospěl k zjištění, že švédská a britská vláda Assangeho arbitrárně zadržují, a je zapotřebí, aby bylo respektováno jeho právo na svobodný pohyb. Londýn a Stockholm však poznatky OSN ignorovaly a porušovaly Assangeho lidská práva dále. Obvinění ze znásilnění, jehož se měl Assange dopustit na dvou švédských ženách, bylo v roce 2017 zrušeno, takže se můžeme jen domnívat, zda byla obvinění pravdivá, či nikoliv.
Lidskoprávní experti z OSN se za Assangeho postavili a varovali před jeho případným vyhoštěním do Spojených států, také Reportéři bez hranic (RSF) vyjádřili šéfovi WikiLeaks podporu, když apelovali na britskou vládu, aby dbala na Assangeho novinářskou integritu, a zdůraznili důležitou informační roli WikiLeaks. Podle RSF je Assangeova kauza předzvěstí represivního tažení Spojených států proti nepohodlným novinářům a whistleblowerům. Prakticky totéž zaznělo i z Amnesty International. Bude zajímavé sledovat, zda se k těmto protestům připojí i česká novinářská obec - anebo se jako tradičně připojí k americkým vládním představitelům? Ondřej Kundra z časopisu Respekt nad Assangeovým zatčením na Twitteru jásá. Nahlížel by Kundra a jemu podobní na whistleblowera, který zveřejnil důkazy o válečných zločinech Ruska v Čečensku nebo Sýrii, jako na zločince jen proto, že existují pochybnosti o jeho charakteru?
Ekvádorská vláda povolila britský policistům vstup na svou ambasádu pod podmínkou, že Assange nebude vyhoštěn do země, kde dochází k mučení a existuje trest smrti – což se samozřejmě týká Spojených států. Assange, jehož zdravotní stav se povážlivě zhoršil, byl doslova vyvlečen ven a odvezen do vězení. Ve Spojených státech mu hrozí až pět let za mřížemi, patrně i za to, že ve spolupráci s Chelsea Manningovou odcizil diplomatické materiály o válce v Iráku a Afghánistánu a diplomatické depeše amerických ambasád. Tato obvinění se však Assangemu snažila dokázat už Obamova vláda, leč marně. Assangemu se totiž nepodařilo rozlousknout heslo, nezbytné k zajištění anonymity pro Manningovou při stahování tajných dokumentů z počítačů americké armády; takže se spíše zdá, jako by celá žaloba stála na vodě. Obamova vláda nakonec dospěla k názoru, že Assange stíhat nemůže, neboť by tak ohrozila svobodu slova. Trumpův oblíbený předchůdce dokonce vdechl život archaickému zákonu o špionáži, aby mohl whistleblowery trestně stíhat. Donald Trump může tedy v klidu navázat na směrnice Obamovy vlády.
I kdyby se však Assange s Manningovou spikli, stále by se jednalo o zásadní ohrožení svobody tisku, protože je důležité, aby novináři mohli pracovat i se zdroji, od nichž získávají utajené informace. WikiLeaks zveřejnily kupříkladu videonahrávku zachycující zločiny americké armády v Iráku, přičemž zveřejňování zločinů těch či oněch vlád by mělo být podstatou novinářské práce. Perzekuce by jednoho krásného dne mohla dopadnout i na redakční štáby New York Times nebo Guardianu, které publikovaly materiály získané od WikiLeaks.
Trumpova administrativa rovněž posílá zřetelný vzkaz dalším vládám, jež mají ve zvyku porušovat lidská práva. Aktivisté či novináři, kteří zdokumentují zločiny autoritářských režimů, se mohou nyní stát nehájenou lovnou zvěří, a to nemusí platit jen pro disidenty. Julian Assange totiž není americkým občanem a WikiLeaks nejsou americkou organizací. Panuje tedy důvodné podezření, že Washington chce Assangeho i Manningovou potrestat za to, že jej zostudili před celým světem, a proti tomu by měl vystupovat každý, kdo si vysoce cení svobody slova a projevu.
Diskuse