Jihoafrická republika v popředí boje za lidská práva a lidskou důstojnost

14. 4. 2019 / Jan Darmovzal


Jižní Afrika opět ukázala, jak citlivě vnímá a s jakým odhodláním jedná, pokud jde o porušování lidských práv. Jihoafrická ministryně zahraničních věcí Lindiwe Sisulu oznámila, že Jihoafrická republika zahájila takzvanou první etapu v ochlazování vztahů s Izraelem. Ta zahrnuje zejména to, že jihoafrická diplomatická mise v Izraeli již nebude fungovat jako velvyslanectví, nýbrž pouze jako styčný úřad. Takové rozhodnutí bude znamenat, že tento úřad nebude mít téměř žádnou politickou či komerční agendu. Bude sloužit pouze jako poskytovatel standardních konzulárních služeb.

 

Sisulu prohlásila následující: „Jsme v procesu ochlazování diplomatických vztahů s Izraelem. Toto nařízení pramení z rozhodnutí vládnoucí strany a první etapa tohoto procesu byla dokončena. Náš velvyslanec je zpátky v Jižní Africe a my jej nikým nahrazovat nebudeme. Náš styčný úřad v Tel Avivu nebude mít žádný politický mandát, žádný obchodní mandát a žádný mandát pro rozvojovou spolupráci. Nebude zodpovědný za žádné komerční aktivity. “Sisulu dále řekla, že: „Postavení ANC ve vztahu k Izraeli je velmi jasné. Nemáme žádné vztahy s Izraelem. To je také postavení, které bychom si přáli, aby i samotná vláda adoptovala v co nejdřívějším možném termínu.

ANC (Africký Národní Kongres), vládnoucí strana v Jižní Africe přijala rozhodnutí degradovat diplomatické vztahy s Izraelem poté, co Izrael chladnokrevně postřílel desítky neozbrojených civilistů, kteří demonstrovali během Velkého pochodu za návrat (Great March of Return) během března 2018. Od března 2018 během těchto demonstrací zemřelo více než 189 neozbrojených civilistů včetně 35 dětí, 2 reportérů a 3 příslušníků zdravotnického personálu, kteří byli zastřeleni při plnění povinností pomáhat ostatním zraněným (zpráva Rady pro lidská práva při OSN).

Jihoafrická republika dlouhodobě kritizuje Izrael za jeho politiku apartheidu a neustálého porušování lidských práv. Tato kritika není neodůvodněná. Byli to přece sami Jihoafričané, kteří po mnoho let žili pod nelítostným režimem apartheidu zejména v období mezi lety 1948 - 1994. Čí hlas v mezinárodní aréně by měl mít větší váhu, v otázce apartheidu než ten, který zní z Jižní Afriky? Kdo jiný ví lépe než samotní Jihoafričané, jak to opravdu vypadá, když je s člověkem zacházeno jako s občanem druhé kategorie? Jaké to je, když den co den při docházení do práce nebo do školy musí lidé předkládat platné povolení v případě, že opouští území jim vyhrazené? A jak se asi musí cítit, pokud je od nich vyžadováno, aby se spořádaně vraceli domů před určenou hodinou a nikoliv později? A v neposlední řadě jak se člověk asi cítí, když musí trpět a tiše přijímat všechno toto ponižující bezpráví ve své vlasti? Žádná jiná země na světě není povolanější mluvit o těchto záležitostech, než ta, jejichž občané tuto situaci zažili na vlastní kůži.

Izraelský velvyslanec v Jihoafrické republice Lior Keinan prohlásil: „Nemám žádné komentáře ohledně zahraniční politiky Jihoafrické republiky“. Ze strany izraelského velvyslance nemůže být o žádném smysluplném komentáři ani řeči, protože Izrael vážně porušuje mezinárodní právní systém a navíc institucionalizoval politiku apartheidu prostřednictvím svého národně-státního zákona. Snad jedinou možnou přijatelnou reakcí z izraelské strany by mohla být upřímná omluva za desetiletí brutální a nelegální okupace, která stála životy desítky tisíc civilistů a závazný slib dodržovat a plně respektovat to, co mezinárodní právo ukládá.

Svět by měl být vděčný Jižní Africe za její odvahu a vytrvalost v boji proti nespravedlnosti a apartheidu. Jihoafričané udělali něco, co zvyšuje hodnotu lidstva a dává smysl věcem, o které (snad) všichni usilujeme. Jde o krok, který nás nutí se zamyslet, který přispívá k vybudování smyslu pro spravedlnost. Jde také o zanechání dědictví našim potomkům, abychom jim ukázali, že jsme vždy pevně stáli na straně spravedlnosti a bojovali za dodržování hodnot lidské důstojnosti.

Světoví lídři by měli při jednání s Izraelem následovat příklad Jižní Afriky. Je zřejmé, že každá země má různé motivace a důvody, proč jedná s Izraelem, jak jedná. Je nutné si však uvědomit, že takovým počínáním ospravedlňují neospravedlnitelné. Někteří tak činí kvůli touze po moci, jiní kvůli zachování dobrých obchodních vztahů, třetí skupina by to mohla dělat ze strachu, že pokud by otevřeně promluvili, jejich mocnější sousedi by jim mohli výrazně přitížit. Ale žádná z těchto skupin není hodna následování. Jedinou skupinou států, kterou stojí za to následovat, je ta, která udržuje agendu lidských práv jako svou nejvyšší prioritu a která činí faktické nikoliv pouze optické kroky na jejich ochranu.

Toto rozhodnutí je jasným vzkazem, který Jihoafrická republika vyslala světu: NE porušování lidských práv, NE nelegální okupaci a NE politice apartheidu. Jihoafrická republika ukazuje, že je to země, která může sloužit jako vzor pro celý svět, pokud se jedná o ochranu lidských práv.

0
Vytisknout
2846

Diskuse

Obsah vydání | 17. 4. 2019