Německá vláda zaútočila na Británii za špehování internetu

26. 6. 2013

čas čtení 5 minut

Snowdenova odhalení vedla v Německu k tomu, že se britsko-americká špehovací praxe srovnává s praxí bývalého komunistického režimu a s praxí Gestapa a Stasi. "Domníval jsem se, že tahle éra skončila, když padla Německá demokratická republika," řekl v rozhovoru pro tiskovou kancelář Reuters poslanec Evropského parlamentu Markus Ferber.

Německá vláda vyjádřila rostoucí hněv německých občanů nad britským globálním programem špehování telefonního a internetového provozu. Přímo konfrontovala britské ministry ohledně špehovacího programu Tempora, který používá britské výzvědné středisko GCHQ.

Německá ministryně spravedlnosti, který charakterizoval tajnou operaci britského odposlouchávacího střediska jako katastrofu, který vypadá jako "hollywoodská noční můra" varoval britské ministry, že svobodné a demokratické společnosti se nemohou zdárně rozvíjet, když státu skrývají své činy "pod závojem utajování".

Sabine Leutheusser-Schnarrenberger poslala v úterý dva dopisy britskému ministru spravedlnosti Chrisu Graylingovi a ministryni vnitra Therese Mayové, v nichž zdůraznila, že britské špehování telefonů a internetu vyvolalu v Německu silné znepokojení. Německá ministryně požaduje informace o tom, do jaké míry jsou němečtí občané obětí tohoto špehování.

Je to první veřejná výzva vládě Davida Camerona, aby veřejně ospravedlnila svou politiku masového shromažování digitálních dat, kterou prozradil americký whistleblower Edward Snowden.

Německá kancléřka Angela Merkelová dala jasně najevou svou frustraci nad mnoha otázkami, které vyvolala Snowdenova odhalení, které Obamova vláda nechává nezpodpovězeny.

William Hague, britský ministr zahraničí, opět v úterý bagatelizoval v USA znepokojení občanů nad rozsáhlým špehováním, které provádí jeho vláda, a zdůraznil, že Británie může být hrdá na to, že "nenahraditelně" sdílí své výzvědné informace se Spojenými státy.

Avšak jiný konzervativní politik David Davis poukázal ve svém článku v deníku Guardian na to, že britské výzvědné služby jsou podřízeny zákonu jen teoreticky. Davis obvinil GCHQ, že obchází "nepohodlné" zákony tím, že poskytuje osobní data Spojeným státům a varoval, že může docházet "k nesmírně vážnému porušování" práv britských občanů ohledně používání jejich osobních dat.

Leutheusser-Schnarrenbergerch dopisech Graylingovi a Mayové, aby jí vysvětlili, na jakém právním základě funguje Projekt Tempora, a chce vědět, zda svírání dat vyvolávají nějaká konkrétní podezření, anebo obrovské množství globálních emailů, sdělení zveřejněných na Facebooku, internetové vyhledávačské historie a telefonních rozhovorů se uskladňují po dobu 30 dnů od každého občana.

Německá ministryně spravedlnosti chce také vědět, zda tento program byl schválen nějakou soudní autoritou, jak funguje v praxi a jaká přesně data jsou uchovávána.

"Jsem přesvědčena, že tyto otázky budou muset být vzneseny na ministerské úrovni v kontextu Evropské unie a mělo by se o nich diskutovat v kontextu pokračující diskuse o ochraně osobních dat v EU," píše Leutheusser-Schnarrenbergerová a požaduje, aby se o věci jednalo na příští schůzce ministrů spravedlnosti a vnitra v červenci.

Británie jako téměř jediná země blokuje pokusy Evropské unie zvýšit ochranu osobních dat pro občany. Britské ministerstvo vnitra uvedlo, že se nebude vyjadřovat k "soukromé korespondenci" a ministerstvo spravedlnosti sdělilo pouze, že časem na dopis odpoví.

Odhalení deníku Guardian, že GCHW využívá více než 200 odposlouchávacích zařízení, jejichž prostřednictvím si stahuje data z transatlantických kabelů a po dobu 30 dnů ukládá celý globální provoz světových telefonů a digitálního provozu vyvolal v Německu a v dalších evropských zemích zuřivou reakci.

Čelný německý sociální demokrat Thomas Oppermann se vyjádřil, že z podrobností projektu Temporu vyplývá, že se dohližitelská společnost z Orwellova románu 1984 stala v Británii skutečností.

Dopisy Leutheusser-Schnarrenbergerové byly odeslány Graylingovi a Mayové v den stého výročí narození George Orwella dne 25. června 1903 jsou dosud nejdůraznějším výrazem frustrace a hněvu německé vlády nad špehovacím skandálem. Německá média jsou už po celou řadu dní plná analýz odborníků a čtenáři se ptají, do jaké míry jsou oni sami obětí britsko-amerického špehování a jestli o tom jejich vláda ví.

Snowdenova odhalení vedla v Německu k tomu, že se britsko-americká špehovací praxe srovnává s praxí bývalého komunistického režimu a s praxí Gestapa a Stasi. "Domníval jsem se, že tahle éra skončila, když padla Německá demokratická republika," řekl v rozhovoru pro tiskovou kancelář Reuters poslanec Evropského parlamentu Markus Ferber.

Konstantin von Notz, mluvčí pro otázky vnitra za opoziční Stranu zelených, řekl rozhlasové stanici Deutsche Welle: "To, co se tady děje, je proti mezinárodnímu právu a musí to okamžitě skončit." Notz požaduje debatu v německém parlamentě.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
8719

Diskuse

Obsah vydání | 27. 6. 2013