Každodenní velké demonstrace by vláda mohla těžko ignorovat

9. 11. 2012 / Jan Čulík

čas čtení 2 minuty

V dubnu bylo vidět, jak se vláda začala mírně bát už po jediné velké odborářské demonstraci. Naštěstí pro ni však žádná další demonstrace nenásledovala. Kdyby se velké demonstrace konaly po řadu dní po sobě, jsem si jist, že by to ani Kalouskova vláda neustála. Neříkejte mi, když tyto demonstrace svrhly r. 1989 komunistický režim, že je tato vláda pevnější.

Ve výše uvedeném komentáři Karla Dolejšího se opět píše, jak hlasování ve volbách "nic nezmění". Chybí mu tam ale slovíčko "krajských". Ty možná nic nezměnily. Ale skutečně nic nezmění hlasování v parlamentních volbách?

Záleží to ovšem na lidech - je důležité, aby nehlasovali pro korupčníky a kriminálníky.

Jak o tom psal před několika měsíci Jakub Rolčík, dnešní česká vláda není demokratická, ale bolševická. Zachovala si mnoho zvyklostí z komunistické éry. Jednou z nich je naprosté pohrdání názory voličů. To je přece typický autoritářský rys, jenže kalouskové a nečasové by z něho byli vyvedeni, jakmile by zjistili, že těmito postoji dovedli své strany do nebytí. Otázkou ovšem je, zda se lidi nenechají zase něčím zblbnout a nebudou pro ně znovu hlasovat. Nakonec mají, co chtěli. Všichni mohli vědět, na základě jeho politické kariéry, co je Kalousek zač. Proč pro TOP 09 v roce 2010 hlasovali? Proč je dodnes senilní Schwarzenberg jedním z nejsilnějších kandidátů na prezidenta? Proč je jím Fischer? Proč má ODS podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění stále přes 10 procent hlasů? Národ bude muset dostat ještě o hodně drsnější lekci od svých dnešních vládců, než si uvědomí svou sílu. Jak to přesně píše - z demokratického Německa - Uwe Ladwig - dokud nic neuděláte, budou se vám smát a budou vás ožebračovat! Kalousek má dodnes pocit, že si může dělat naprosto, co chce. Vždyť na občanech je možno dříví štípat a nepohnou se. Nevadí jim to.

Řešením je - sebrat dnešní vládní kamarile její bohorovnost.Tu bohorovnost má neprávem, protože se chová jak komunističtí vládci a je přesvědčena, že ať se stane, co se stane, je za vodou. Je to typický rys africké rozvojové země. Přemýšlejte nad tím, jak zbavit kalouskovce bohorovnosti a naplnit je nejistotou.

0
Vytisknout
9908

Diskuse

Obsah vydání | 9. 11. 2012