Studie: Ultrazpracované potraviny souvisejí s "tichou mrtvicí". Zejména u žen

16. 10. 2026

Výzkumníci použili magnetickou rezonanci (MRI) ke skenování mozků téměř 9 000 lidí a u účastníků, kteří jedli nejvíce ultra průmyslově zpracovaných potravin, častěji detekovali drobné oblasti poškození než u těch, kteří je jedli nejméně.

Účastníci s nejvyšším příjemem měli o 40 % vyšší pravděpodobnost, že tyto změny vykážou. Takové změny nevyvolávají zjevné příznaky, ale jsou považovány za včasné varovné signály, které se mohou objevit i roky před nástupem mrtvice nebo problémů s pamětí.

Studie vedená PHRI vyšla v v časopise JAMA Network Open a zahrnovala Kanaďany ve věku od 35 do 69 let bez anamnézy srdečních onemocnění z komunit po celé Kanadě.

Účastníci, kteří jedli nejvíce ultra zpracovaných potravin, měli také více tělesného tuku a více hlubokého břišního tuku než ti, kteří je jedli nejméně. Tento typ břišního tuku je spojen se zánětem a poškozením cév, které může také dosáhnout do mozku.

Souvislost mezi ultra průmyslově zpracovanou potravinou a poškozením mozku byla u žen silnější. Ve skupině s nejvyšší spotřebou měly téměř dvakrát vyšší pravděpodobnost vykazování známek poškození mozku ve srovnání s těmi z nejnižší skupiny.

Výzkumníci klasifikovali potraviny podle rozsahu a účelu průmyslového zpracování použitého při jejich výrobě. Ultrazpracované potraviny často obsahují vysoký obsah sodíku, přidaných cukrů a nasycených tuků, přičemž obsahují relativně nízké množství vlákniny, vitamínů a minerálů.

Jejich pohodlnost, široká dostupnost a intenzivní marketing mohou přispět k vyšší spotřebě, zejména u domácností s omezeným časem a nižšími příjmy, což může potenciálně prohloubit stávající zdravotní nerovnosti.

V této studii tvořily ultra zpracované potraviny v průměru asi 25 % denních porcí potravin účastníků. U nejtěžších spotřebitelů se to zvýšilo na 45 % všeho na talíři, zatímco u těch, kteří je jedli nejméně, to bylo jen 16 %.

Výzkumníci zjistili, že s rostoucí konzumací ultrazpracovaných potravin klesala konzumace celých potravin. Ovoce, zelenina, obiloviny a další minimálně zpracované potraviny tvořily 41 % denních porcí mezi účastníky s nejvyšší konzumací ultra průmyslově zpracovaných potravin, zatímco u těch s nejnižší konzumací to bylo 68 %.

Výzkumníci analyzovali data od účastníků zapojených do dvou studií PHRI: Kanadské aliance pro zdravá srdce a mysl a studie Prospective Urban and Rural Epidemiology-MIND. Účastníci vyplnili podrobné dietní dotazníky a podstoupili MRI mozkové skeny, které přezkoumali neurologové, kteří nevěděli o jejich stravovacích návycích.

Zjištění naznačují souvislost mezi konzumací ultrazpracovaných potravin a příznaky změn v mozku. Protože však byli účastníci hodnoceni pouze jednou a nebyli sledováni v průběhu času, výzkumníci nemohli zjistit, zda tyto změny přímo způsobily ultrazpracované potraviny.

Zdroj v angličtině: ZDE