Babišův politický business nejvíce oslabil tam, kde nejvíce bral: v chudých krajích

15. 10. 2026 / Jiří Hlavenka

čas čtení 6 minut
Přiložená grafika je úžasná. Pokles ANO v krajských městech je citelný až brutální, přičemž ale podstatná je jiná věc - že nejvíc ztratili ve svých historických baštách, v periferních, chudších regionech republiky. Tam, kde se daří lépe, ztratili méně - ale nikoli, že by tam byli tak dobře, jednoduše tam nikdy neměli velká procenta.

Ještě víc to vynikne ve srovnání s parlamentními volbami loni. V Ústí n. L. měli 41% (!), pád na 15,6%. V Liberci 30,5%, pád na 17.5%. V Českých Budějovicích 30,2%, pád na 15.8%. Nevím, zda v historii země takto dokázala strana spadnout během jediného roku. (A ano, vím, že komunální volby jsou jiné, že se tam hodně dostávají místní sdružení. V krajských městech ale stranické kandidátky obvykle vévodí; letošní obrovskou výjimkou je právě Ústí).
Od trendu se odchylující Plzeň je tzv. výjimka potvrzující pravidlo. ANO zde mělo zjevně velmi přijatelného lídra, proti kterému stály staré "vekslácké" struktury v tradičních stranách, takže to byla spíš volba proti než pro.
Jinak se ale taky ukazuje, jak zoufale hnutí ANO chybějí dobří lídři. Zajímaví lidé z první generace ANO jsou dávno pryč (posloužili jako mouřeníni), dnes se tam hlásí "lidé bez životopisu", tuctoví, ničím nezajímaví kromě kariérismu, lidé, kterým byste neuvěřili ani jejich rodné číslo.
Pokud předseda otočí politiku - zřejmě proto, aby obral o voliče Okamuru a podobné projekty - směrem k nacionalismu, Orbánismu, anti-EU postojům, adoruje Trumpa a nadává na Ukrajinu, nemůže čekat, že se mu do hnutí přihlásí lidé s příběhem, páteří a hodnotami.
To, že ANO ztratilo nejvíce v deprivovaných regionech si dobře všímá sociolog Daniel Prokop (zde) - tvrdí, že je to tím, že vládní strany neudělaly nic pro rozvoj chudších regionů (pravda) a že se k tomu ani nehlásí s žádným plánem (taky pravda).

Já bych ale dodal, že je tam ještě jedna věc. ANO bodovalo v těchto regionech v parlamentních volbách především šílenou, permanentní očerňující kampaní VÍCE NEŽ vlastními sliby, že bude líp. Spíš tedy voliče "odháněli" než "naháněli", což je ale obecně trend politického marketingu posledních let, šířeného přes sociální sítě. Znechutíte snáze než přimějete k oblibě. Ale tohle rychle nastoupí a zase odpadne. Zdroj hněvu (hromosvodem byl Petr Fiala) zmizí, protože nevládne, a zbude jen ten snědený krám.
Mimo téma uvádím, že pozvednout deprivované regiony je strašně těžké a hlavně to vyžaduje úsilí trvající desítky let, jít na mikroúroveň, dívat se na jeden subregion za druhým, hledat, co by mohlo pomoci. Toto nedokázal nikdo nikdy; maximálně se tam nalily peníze, které obvykle skončily u šíbrů, nebo se postavil kus dálnice - do míst, kde není dobrá práce, dobré školy ani dobré firmy.
Druhá část komentáře se týká STANu - velkého vítěze voleb. Ubral nejspíš všem, hodně nám Pirátům, protože jsme si programově nejbližší. STAN roste i v celostátních preferencích s politikou "do ničeho moc nezabrušovat a tvářit se vlídně". Je to zjevně dobrá strategie, lidé jsou nejspíš unavení s nekonečného hejtování všech proti všem - a vlastně popření principu, že v politice rostete konfliktem a zaujímáním krajních postojů. (Taky silně propadlo Moto a SPD, strany s krajními postoji). S jistotou to nevím, jen se mně udělal názor. Klidně polemizujme.
A ještě zmíním "fenomén Grolich", a zkusím jednu divokou spekulaci: do příštích parlamentních voleb jde STAN+Lidovci společně s ním jako lídrem a aspirantem na premiéra. Proč by to chtěli Lidovci, je jasné. Proč by to ale měl chtít STAN, spojit se s "dvouprocentní stranou" a ještě jí přepustit lídra, dává to logiku?
Určitou ano. STAN má sice v čele viditelné a ambiciózní lidi, ale nezapomínejme, že členskou základnu tvoří převážně venkovští, spíš konzervativní starostové (mající možná blíže k lidovcům než k "progresivistickému" křídlu zastoupenými poslaneckým klubem plným mladých žen. Zaslechl jsem přímo z úst starostů z Jižní Moravy, že "tyhle nás teda nereprezentují" a byli hodně naštvaní). Členské základně je fakticky jedno, kdo je premiér země, potřebují, aby k obcím plynulo hodně dotací, aby se neměnil RUD v jejich neprospěch, aby měli otevřená dveře na ministerstva, kam si chodí pro peníze. A hlavně ZAPOMENOUT na nějaké slučování obcí; jen přes staňáckou mrtvolu. Lidovci jsou v tomto ale podobní - opět se silnou základnou v regionech, v obcích (získali 2722 zastupitelů, trochu poklesli, ale s přehledem vedou), tedy opět budou ve vedení mnoha stovek obcí. To, že starostům (s malým s) jde hlavně o dotace a přízeň vrchnosti a nic moc jiného po "vyšší moci" nechtějí nezní moc hezky, ale takto je nastavený systém, bohužel. Nelze jim to mít vůbec za zlé.
Navíc premiér (podobně jako primátor) má spíš neformální autoritu než formální moc. Vláda rozhoduje kolektivně, předseda má jeden hlas jako kdokoli ostatní a skutečná moc sedí na ministerstvech. Ministr financí má vyšší skutečnou moc než předseda vlády (tenhle "posun" zařídil a prosadil Kalousek, a tak to už zůstalo).
Velké volby se vyhrávají na lídra, ten je, fotbalově řečeno, rozdílovým hráčem. Jan Grolich jede na vítězné vlně, deklasoval v senátních volbách Aňačku a na Chodově v centrále Agrofertu z něj mají deprese. Navíc úspěšné spojení STAN+Lidovci předvedli v Brně, kde dostali 28% hlasů a budou mít fenomenálních 33% mandátů: ukázali, že to může fungovat.
Do voleb je ale hrozně daleko, na komunálky se rychle zapomene, i současná hvězda Honzy Grolicha může z různých důvodů pohasnout, vylezou osobní animozity (a že jich je!), někde vyvře průser, přepustit lídrovství malému patnerovi se pro silná ega může ukázat jako nepřekonatelné, a tak dále.

0
Vytisknout
201

Diskuse

Obsah vydání | 15. 10. 2026