O šest dní později drony zasáhly další loď u pobřeží Bulharska, HS Dignity. Zahynulo jedenáct členů posádky.

Do čtvrtka se útoky rozšířily i do rumunského vzdušného prostoru a teritoriálních vod. Byly napadeny dva tankery na přepravu chemikálií, Wine Trader a Yara J, které zůstaly hořet. Dalších sedm námořníků bylo pohřešováno.

Útoky na šest lodí během deseti dnů – zasaženy byly také lodě Able a Chelsea-3 – znamenaly dramatickou eskalaci námořního konfliktu, který se přibližuje k hranicím NATO.

Zatímco se celosvětová pozornost soustředila na rizika pro námořníky plující Hormuzským průlivem, v posledních měsících se jako nebezpečnější průliv ukázalo právě Černé moře, kde za týden a půl zahynulo více námořníků než amerických vojáků zabitých během celé války v Íránu.

Námořní pojistitel a analytik rizik Ambrey varoval, že hrozby pro nákladní lodní dopravu v Černém moři, včetně přepravy obilí a ropy, nemají konce a že ceny pojištění za plavbu těmito vodami raketově vzrostly.

Tomas Alexa, vedoucí analytik společnosti Ambrey, zaznamenal od července prudký nárůst frekvence útoků. Odhaduje se, že za 80 % z nich jsou zodpovědné ruské síly.

Nedávné ztráty na životech byly podle něj ještě zhoršeny útoky typu „double tap“, při nichž se využívají letecké i pozemní drony, přičemž ty pozemní často nesou až půl tuny výbušného nákladu. Menší plavidla, která využívají především systém dunajských kanálů, se rychle potápěla.

„Ačkoli útoky na obchodní lodě v Černém moři nejsou novinkou, pozorujeme eskalaci jak z hlediska počtu útoků, tak z hlediska geografického rozsahu,“ uvedl Alexa.

Profil napadených plavidel – tedy lodí obchodujících s Ukrajinou – se podle něj nezměnil. „Záměr Ruska je jasný: oslabit vývoz ukrajinského obilí a zemědělských produktů.“

Výsledkem je prudký pokles počtu plavidel navštěvujících Ukrajinu. Pojistné sazby prudce vzrostly a námořníci i provozovatelé se stále více zdráhají působit v oblasti Černého moře, a to i na lodích, které nemají nic společného s ukrajinským nákladem.

Drtivá většina z více než 60 úmrtí námořníků v Černém moři od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se odehrála v uplynulém roce.

V září se Společný válečný výbor, zastupující londýnský pojistný trh, rozhodl rozšířit vymezení vysoce rizikových oblastí Černého moře tak, aby zahrnovaly celou oblast Černého moře s výjimkou teritoriálních vod Turecka, Rumunska, Bulharska a Gruzie.

Hrozba se neomezuje pouze na samotné Černé moře. V uplynulém roce také prudce vzrostl počet útoků na ukrajinské černomořské přístavy.

Podle odborníků vede k rozšíření a eskalaci konfliktu směrem k pobřeží zemí NATO řada faktorů. Rusko reagovalo na geografické rozšíření ukrajinských útoků na svou „stínovou flotilu“ ropných tankerů zintenzivněním útoků na ukrajinské zemědělské náklady – klíčovou složku kyjevské ekonomiky.

Vzhledem k tomu, že se lodě snažily najít bezpečnější trasu dále od pobřeží, změnila se i povaha hrozby: z námořních min na drony s čím dál větším doletem.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po potopení lodi Alfa Watan uvedla: „Cílem útoků se stávají obchodní lodě – a nevinné posádky – a na moři již došlo ke ztrátám na životech.“

V prohlášení předneseném v Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě plukovník Joby Rimmer, vysoký britský vojenský poradce, uvedl: „Útoky, které nerozlišují mezi vojenskými cíli a civilními plavidly, nebo u nichž se předpokládá, že způsobí nepřiměřenou vedlejší škodu civilistům a civilním plavidlům v poměru k očekávané vojenské výhodě, mohou porušovat mezinárodní humanitární právo a Úmluvu OSN o mořském právu.

„Každý útok zvyšuje riziko pro posádky všech národností, zvyšuje náklady na pojištění a omezuje tok potravin k těm, kteří na nich závisí. Spojené království je hluboce znepokojeno dalekosáhlými důsledky postupných krizí v globální námořní oblasti. Stabilní a bezpečné námořní trasy jsou globálním společným statkem, z něhož máme prospěch všichni.“

Provozovatelé varovali před širším dopadem na obchod v Černém moři, včetně obchodu z bulharských přístavů. V nedávném rozhovoru pro bulharskou televizi majitel lodní agentury Todor Georgiev varoval, že Černému moři hrozí, že se stane „mrtvou zónou“.

„Kdykoli jsou Rusové přistiženi při zásahu lodi jedním ze svých dronů, tvrdí, že loď převážela zbraně,“ řekl. „Zbraně se přes Černé moře na Ukrajinu nepřepravují.“

Bulharský premiér Rumen Radev označil útoky v blízkosti teritoriálních vod své země za „absolutně nepřijatelné“.

Bulharští představitelé vyzývají EU a NATO, aby podpořily snahy o posílení bezpečnosti a zároveň spolupracovaly s Tureckem a Rumunskem na zvýšení regionální bezpečnosti.

Ačkoli odmítli přičítat vinu Rusku, představitelé uvedli, že není „logické“, aby Ukrajina útočila na své vlastní zásilky.

„Nemáme jasné a přesvědčivé důkazy, abychom mohli přiřadit odpovědnost jedné či druhé straně,“ řekl Radev. „Jak jsem však již uvedl, logika napovídá, že výsledek je ku prospěchu Ruské federace.“

Vzhledem k tomu, že se ruské útoky na lodní dopravu stále více přibližují k hranicím členských států NATO, představují rostoucí bezpečnostní výzvy pro tuto organizaci vzájemné obrany, která již čelí rostoucí hybridní válce Moskvy napříč Evropou.

Spekuluje se, že postižené členské státy NATO mohou být nuceny uplatnit článek 4 Smlouvy o NATO, což je krok nižší než uplatnění článku 5 o vzájemné sebeobraně.

Tento článek, který byl v souvislosti s válkou na Ukrajině již dvakrát uplatněn – bezprostředně po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 a v roce 2025 Polskem poté, co ruské drony narušily varšavský vzdušný prostor –, vyžaduje formální krizové jednání o bezpečnostní hrozbě.

Ve čtvrtek se generální tajemník NATO Mark Rutte setkal s Radevem a rumunským prezidentem Nicușorem Danem, aby projednali bezpečnostní situaci v Černém moři. Rutte uvedl: „NATO bude i nadále úzce spolupracovat s našimi spojenci v oblasti Černého moře a podle potřeby přizpůsobovat svou odstrašující a obrannou pozici.“

Dalším důsledkem eskalujících útoků je obnovené nebezpečí globální potravinové krize. Ukrajina a Rusko jsou významnými vývozci obilí, stejně jako Rumunsko.

„Považujeme Černé moře za globální potravinovou tepnu,“ uvedla minulý týden na bezpečnostní konferenci ve Varšavě rumunská ministryně zahraničních věcí Oana Toiu. „V současné době je to bohužel nejnebezpečnější moře, pokud jde o počet obětí mezi námořníky za poslední měsíce. To znamená, že musíme zvýšit naše investice do odstrašování a obrany.“

Damien Chevallier, ředitel pro námořní bezpečnost v Mezinárodní námořní organizaci OSN, minulý měsíc varoval před dlouhodobými dopady na námořní dopravu způsobenými útoky souvisejícími s konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě.

„S rostoucím počtem obětí v Černém moři, Rudém moři a Hormuzském průlivu se povolání námořníka stalo skutečně nebezpečným,“ uvedl. „Námořníci nejsou vycvičeni k tomu, aby čelili hrozbám vyplývajícím z akcí, které souvisejí s širšími bezpečnostními otázkami či geopolitickými situacemi.

To, co činí tuto situaci skutečně bezprecedentní, není jen počet incidentů, ale vzorec, který za nimi stojí. Námořní doprava se stala záměrným nástrojem geopolitického nátlaku.“

Zdroj v angličtině ZDE

Vytisknout