Hoří Francie i Itálie. A politici si vymýšlejí lež o migrantech
20. 10. 2026 / Petr Waniek Horváth
Jak mohou někteří politici takhle bezostyšně lhát lidem? Je odporné překrucovat skutečnost a záměrně poštvávat lidi proti migrantům, jen aby v nich vyvolali další nenávist.
Hoří historická radnice ve francouzském Limoges. V ulicích se střetávají demonstranti s policií, obchody jsou vyrabované a veřejné budovy poškozené. Záběry obletí svět a někteří politici už mají jasno: za tím vším stojí migrace.
Americký prezident Donald Trump a viceprezident J. D. Vance neostyšně využívají násilnosti ve Francii k útokům na evropskou migrační politiku. V Česku se podobný výklad objevil na sociálních sítích u poslance Filipa Turka, který obraz hořící radnice bez zjevných souvislostí spojil s masovou migrací. Podobně se vyjádřil i Kirill Dmitrijev, šéf ruského státního investičního fondu a zmocněnec Vladimira Putina, který se připojil k výkladu spojujícímu evropské nepokoje s migrací.
Pozoruhodné je, že dokonce ani Marine Le Penová, jedna z nejvýraznějších představitelek evropské protiimigrační politiky, nepřipisovala tyto konkrétní násilnosti migraci. Ve svých reakcích kritizovala především francouzskou vládu a krajní levici. Pokud by migrace byla zjevnou příčinou těchto událostí nebo se na nich podílela v mimořádné míře, bylo by namístě očekávat, že se taková souvislost projeví i v debatě přímo ve Francii. Ani tam však není migrace podle dostupných zpráv uváděna jako vysvětlení násilností.
Co se skutečně děje ve Francii a Itálii?
Francouzské protesty provází nespokojenost se stavem školství, nedostatkem učitelů, přeplněnými třídami a špatnými podmínkami pro výuku. Přidávají se rostoucí životní náklady a problémy s veřejnými službami. Většina demonstrantů protestuje pokojně, část účastníků a další skupiny se však dopouštějí násilností, rabování a žhářství.
V Limoges byla zapálena historická radnice. Starosta Guillaume Guérin obvinil z organizování útoku aktivisty krajní levice. Jde o jeho vyjádření, nikoli o konečný závěr soudu. Francouzské úřady se zabývají okolnostmi násilností a odpovědností pachatelů. Migrace se v těchto vysvětleních neobjevuje jako příčina protestů ani jako vysvětlení požáru.
Také v Itálii se protestovalo kvůli rostoucím životním nákladům a problémům s veřejnými službami. Při nepokojích v Miláně policie předvedla na policejní stanici 271 lidí, z toho 60 cizinců. Ani tento údaj však nevypovídá o příčinách protestů nebo o tom, kdo násilnosti rozpoutal.
V zemích, kde k událostem dochází, se tedy řeší konkrétní problémy, průběh protestů a odpovědnost pachatelů. Nic z dosud známých okolností nenaznačuje, že by migrace byla příčinou těchto nepokojů.
Odkud se vzalo vysvětlení o migrantech?
Záběry z Francie se staly politickým argumentem ve Spojených státech. J. D. Vance spojil násilnosti s evropskou migrační politikou a neúspěšnou integrací. Donald Trump využil události k prosazování své protiimigrační agendy. V Česku Filip Turek sdílel obraz hořící radnice s komentářem, který požár přičítá masové migraci.
Právě zde vzniká zásadní rozpor. Zatímco v samotné Francii a Itálii se řeší příčiny protestů a jednání konkrétních pachatelů, politici a další veřejně činné osoby v zahraničí využívají záběry násilností jako argument proti migraci. Události, které mají konkrétní sociální a ekonomické souvislosti, tak dostávají vysvětlení, pro něž jejich známý průběh neposkytuje žádnou zjevnou oporu.
Politická lež místo vysvětlení
Na celé věci je drzé, s jakou samozřejmostí se podobná obvinění předkládají. Veřejnost dostává hotového viníka dříve, než je objasněno, kdo se násilí dopustil a proč. Fotografie hořící budovy má nahradit skutečné vysvětlení událostí a složité společenské problémy ustupují do pozadí.
Pokud někdo vydává migraci za příčinu násilností, aniž by pro takovou souvislost svědčily známé okolnosti, nejde o seriózní analýzu. Je to překrucování skutečnosti. Takové tvrzení lze označit za nepravdivé a zavádějící. Označit konkrétního politika za vědomého lháře by vyžadovalo doložit, že věděl o nepravdivosti svého tvrzení. To však nic nemění na tom, že samotné spojení migrace s těmito událostmi nemá v dosud známých okolnostech zjevnou oporu.
Násilí ve Francii ani Itálii nelze omlouvat. Lidé, kteří zapalovali budovy, napadali policisty nebo rabovali obchody, mají nést odpovědnost za své činy. Stejně tak nelze zaměňovat násilné skupiny s pokojným davem demonstrantů. Odpovědnost se musí určovat podle konkrétních činů, nikoli podle původu celé skupiny obyvatel.
Politici mohou kritizovat migrační politiku a diskutovat o integraci. Neměli by však z cizího neštěstí vytvářet důkaz pro tvrzení, které samotné události absolutně nepodporují.
Kdo svádí násilnosti ve Francii a Itálii na migraci, aniž pro to má jakékoli důkazy, nepopisuje skutečnost, ale vyrábí si lživý politický argument. Stačí jim ukázat hořící budovu a hned tvrdí, že za to mohou migranti, přestože s nimi tyto události podle dosud známých informací nijak nesouvisejí.
Diskuse