Britské listy - den první

29. 7. 2026

GLOBÁLNÍ TEROR A  HROZBA NÁRODNÍMU STÁTU

Atlanta není jediným místem, které v posledních měsících utrpělo teroristický útok, zaměřený na civilisty. Stejně byly postižený Manchester, Barcelona, Bastia a Islamabad, nemluvě o 230 cestujících, kteří zahynuli v letadle firmy TWA cestou z New Yorku do Paříže.

Národní stát začíná být stále méně efektivní při zajišťování bezpečnosti svých občanů. Přitom tato schopnost byla jedním z hlavních důvodů jeho vzniku, vedle schopnosti vést válku a vybudovat národní hospodářství.

I tyto schopnosti národního státu jsou nyní stále více ochromovány.

Dokonce i Spojené státy nyní přiznávají, že nejsou schopny jen tak vyhlásit válku, jak to bylo možné třeba v devatenáctém století. Situace v ekonomice je dobře známá: Multinacionální společnosti a globální kapitálové trhy už téměř úplně zlikvidovaly vliv národních států na národní hospodářství.

Upadá vliv nacionálního státu, nadnárodní organizace, které by měly být schopny ho nahradit, však nezaujímají tuto novou roli. Evropská unie nemá příliš velké schopnosti prosazovat se proti silným národním zájmům. OSN trpí finanční krizi. Prostředky Mezinárodního měnového fondu a Světové banky jsou omezeny.

Národní stát je v dnešní době na ústupu a s ním i síť mezinárodních vztahů, které vytvořily světový diplomatický a obchodní pořádek. V důsledku toho vzniká anarchie, kdy staré modely přestávají fungovat.

Tyto procesy jsou všudypřítomné. Neprojevují se jen terorismem. Jsou například zřejmě i v tom, jak dosavadní státní či veřejnoprávní, národní televizní stanice jsou na ústupu před vítězící satelitní televizi. Nebo je neobyčejně naléhavě, aby se přestaly drancovat ryby v mořích - Evropská unie je bezmocná, nedokáže prosadit v této věci jednotnou politiku, kterou by rybolovné firmy respektovaly.

Dokonce i to, co bývalo hlavním právem národního státu, totiž vybírat daně, je nyní ohroženo. Objem vybraných daní klesá, protože firmy se ukrývají své zisky v zemích, kde je nemusejí zdaňovat.

Profesor David Held argumentuje v důležité, nedávno vydané knize Democracy and tha Global Order (Demokracie a světový pořádek), nakladatelství Polity Press, že vznik národních demokratických svobod byl důsledkem nejen úsilí státu získat v očích občanů legitimitu a loajalitu, ale i ústupek obyčejným lidem, kteří vyžadovali občanská práva. Jinými slovy, silný stát, politická komunita a demokratická vlád jsou těsně spojeny. Slabé státy jsou většinou neschopné udržet demokracii - viz zkušenost Jižní Ameriky.

Held argumentuje, že nacionální stát je už věci minulosti. Musíme dnes vybudovat nadnárodní instituce a s nimi daleko kosmopolitnější demokracii. Pokud to neučiníme, ztratíme kontrolu nad světem a s tím i nedokonalou demokracii, které se těšíme dnes.

Will Hutton, Observer, 28.7.96

(Will Hutton, autor ekonomické analýzy stavu dnešní Británie, The  State We Are In, která je už řadu měsíců v Británii bestsellerem.)

OLYMPIJSKÉ HRY V TELEVIZI

Zahajovací ceremonie olympijských her v Atlantě byla až chronicky trapná - dosáhlo to hodnoty osm na Richterové skále: černošský boxer, který byl uvězněn, protože odmítl zlikvidovat vietnamský malorážní tým, stál ve světle bodového reflektoru ve městě, které před půldruhým stoletím muselo být vypáleno, aby se zabránilo jeho obyvatelům kupovat a prodávat jeho předky. V Atlantě by se měly rozdávat čtyři druhy  medaili: zlato, stříbro, bronz a dále medaile za ironii.

Měli bychom se dívat na přenosy z Olympijských her, jako by to byla jedna dlouhá epizoda pořadu X-files. Jsou opravdu podivné, bizarní. Za prvé, jsme svědky veškeré té neobyčejně intenzívní spotřeby energie, času a zdrojů. Olympijské hry jsou snad největším jednorázovým odčerpáním fyzických, mentálních a hospodářských zdrojů našeho světa. Neprodukují nic, než čtrnáct dní televize, množství natržených svalů, celý plavecký bazén slz a tisíce medailí, které by měli nosit jen tanečníci na diskotékách v italské Sicílii. (Nedávný dokumentární proad britské televize dokázal, že většina sportovců při olympijských hrách stejně používá zakázaný doping. Poznámka JČ.)

Nikdy jsem nikoho neslyšel, že by veřejné vyslovil otázku, zda Olympijské hry vůbec stojí za to, aby se konaly, třeba i z morálního hlediska.

(V Británii se nyní dosti debatuje o nové knize o Leni  Riefenstahlové, německé filmařce, které je teď 94 let, která glorifikovala Hitlerův režim ve třicátých letech svým "spartakiádním" filmem Triumf vůle. Poznámka JČ.)

Rekordy přicházejí a odcházejí, ale jeden zůstává nepřekonán už 60 let. Leni Riefenstahlova vytvořila standard, jak filmovat Olympijské hry, už v roce 1936. Ať už si myslíme o nacistech cokoli, sportovní den zorganizovat uměli. Většinou je dodnes sport filmován a prezentován verjnosti tak, že je to přímou poctou Riefenstahlové.

Sport, svou samou podstatou, je fašistický. Všechny ty kecy o tom, jak se mladí lidé sdružují v duchu zdravé soutěživosti, jsou nesmysl. Sport je válka, vedená jinými prostředky. Svědčí o tom i úvodní titulky televize BBC pro přenosy z nynějších Olympijských her. Částečně je to opět pocta Riefenstahlové, je v tom i trochu erotického neoklasicismu , trochu z filmu Gone with the Wind (Odváto s větrem), dále Jesse Owens a Martin Luther King, trochu z reklamy na auta a trochu z amerického kriminálního seriálu LA Law. Ty titulky jsou velmi postmoderní a velmi elegantní. Je to kulturní eintopf všeobecně přijatých myšlenek a vizuálních motivů. Měly by dostat tu nejvýznamnější olympijskou madaili za ironií.

Televizní recenzent A.A.Gill v týdeníku Sunday Times, 28.7.96

K REKLAME NA PRESERVATIVY SE NEBUDE POUZIVAT FOTOGRAFIE CHARLESE A DIANY

Britská rada pro bezpečnost (British Safety Council) se rozhodla stáhnout z oběhu plakát s princem Charlesem a princeznou Dianou, inzerující používání prezervativů, poté co náhle zemřel energický,  čtyřiasdmdesatiletý ředitel této instituce James Tye, jehož byl plakát duchovním dítětem.

Velký plakát měl být vylepen po celé Británii v rámci tzv. National Condom Week (celonárodního týdne pro užívání prezervativů). Na plakátu je fotografie prince Charlese a princezny Diany, jak se líbají na balkóně Buckinghamského paláce v Londýně.

Nápis na plakátů zní: "Zdání klame. Používejte prezervativ."

Plakát začal být v britských ulicích vylepován asi před týdnem. Hned jak se objevil, Buckinghamský palác si na něj stěžoval institucí Advertising Standards Authority, která dohlíží na přípustnost a pravdivost britských reklam, ale Britská řada pro bezpečnost plakát odmítla zcenzurovat. Mluvčí Rady konstatoval: "Na plakát si nám stěžovalo jen pět lidí, ale stovky občanů telefonovaly, že se jim velmi líbí."

Po náhlém úmrtí Jamese Tye se však vedení Rady nyní rozhodlo plakát stáhnout z oběhu.

DOBRY DEN, TAK JA SI JDU PRO TU STÍHAČKU

V americké televizi se už pár měsíců opakovaně vysílá reklama na pepsi kolu, o níž šéfové této firmy na limonádu prohlašují, že tvrzení v ní obsažena nejsou myšlena vážně, že je to jen bezvadný vtip.

Reklama upozorňuje, že zákazníci mohou shromažďovat nákupem limonády pepsi body, a pak za ně od firmy Pepsi Cola získat různé reklamní zboží. Ty body si mohou lidé od firmy Pepsi rovnou i koupit.

V televizní reklamě vystupuje mladík, který si postupně zkouší různé reklamní zboží firmy Pepsi Cola. V reklamě bylo také oznámeno, že za 7 miliónů bodů dostane zájemce britskou hypermoderní vojenskou stíhačku Harrier jump jet (to je stíhačka, která dokáže startovat kolmo, bez rozjezdu).

Na konci reklamy přistane před mladíkovou školou stíhačka Harrier a mladík, který předtím zkousel různe jiné reklamní zboží firmy Pepsi Cola, vyleze z kukaně a konstatuje: "Je daleko lepší lítat tímhle do školy než sem jezdit autobusem."

Jednadvacetiletý americký student John Leonard a jeho pět společníků zaslali firmě Pepsi Cola šek na 700 000 dolarů (v hodnotě inzerovaných 7 miliónů bodů). Požadují britskou vojenskou stíhačku Harrier, jak bylo přislíbeno v reklamě.

Stíhačka ovšem stojí 24 milionů dolarů.

Koncern Pepsi okamžitě oznámil, že nabídka stíhačky Harrier nebyla v reklamě myšlena vážně, že to byl jenom vtip.

Právníci studenta Johna Leonarda to však odmítli. "Je to vážná věc. Jde o pravdomluvnost při televizní reklamě. Firma Pepsi v televizi slibovala stíhačku Harrier za sedm miliónů bodů, nás klient ji body poslal, tak musí dostat stíhačku."

"Je to pitomost," konstatoval mluvčí firmy Pepsi Cola. "Celý národ tu reklamu viděl a všichni se ji srdečně zasmáli. Tenhle člověk si ale najal právníka."

POZOR NA ZNÁSILNĚNÍ

Britští vojáci ve službě v bývalé Jugoslávii byli oficiálně varování, aby si dávali zvlášť velký pozor před hrozbou homosexuálního znásilnění. Podle zpráv totiž bylo v chorvatském přístavu Split homosexuálně znásilněno několik britských vojáků.

Součástí standardních instrukcí pro nové přijíždějící britské jednotky do Splitu je nyní i oficiální varování, aby byli britští vojáci ve střehu před možnostmi přepadu a homosexuálního zneužití a aby neodcházeli z vojenské základny večer, když mají volno, jednotlivé.

Informací přinesl v sobotu britský deník Guardian.

SOUDNÍ ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PŘEHRADY V GABČÍKOVU SE MÁ KONAT V ÚNORU 97

Dlouhodobý konflikt mezi Slovenskem a Maďarskem ohledně přehrady na Dunaji u Gabčíkova zřejmě rozhodne Meiznarodni soudní dvůr v Haagu. Soud nyní určil, že "verbální etapa" řízení týkající se kontroverze hydroelektrárny v Gabčíkovu, bude zahájena 17. února 1997. Očekává se, že soudní slyšení potrvají tři až pět týdnů a verdikt by měl následovat o několik týdnu později, řekl Gyorgy Szenasi, šéf oddělení maďarského MZD pro mezinárodní právo. Soud rozhodne o Gabčíkovu v principu a obě svářející se strany budou muset se do šesti měsíců dohodnout, jak toto principiální rozhodnutí realizovat.

V květnu 1993 požádaly Maďarsko a Slovensko Mezinárodní soudní dvůr, aby rozhodl o čtyřech otázkách:

1. Bylo legální, že Slovensko jednostranně vybudovalo tzv. variantu C přehrady?

2. Bylo legální, že Slovensko odklonilo vodu Dunaje?

3. Přestala platit československo-maďarská dohoda z r. 1977 o společných investicích do Gabčíkova poté, co ji Maďarsko vypovědělo?

4. Bylo Maďarsko oprávněné zastavit r. 1989 stavbu v Nagymarosi r. 1989?

THE HUNGARY REPORT, 27th July, 1996

Also available on thé World Wide Web http://www.isys.hu/hrep

AMERICKY KONGRES SCHVÁLIL FINANČNÍ PODPORU VE VÝŠI 60 MILIONŮ DOLARŮ PRO STŘEDOEVROPSKÉ ZEMĚ

Americký Kongres schválil 25.7.96 částku 60 milionů dolarů vojenské pomoci pro Maďarsko, Polsko a ČR. Cílem je pomoci těmto třem zemím splnit podmínky vstupu do NATO. Zpravodajové z Kongresu podotýkají, že finanční podpora byla schválena proto, že je ve Spojených státech letošek rokem voleb a republikány ovládaný Kongres chce ukázat, že se zajímá o osud Polska, Maďarska a ČR, aby Republikáni získali hlasy velké polské, maďarské a české menšiny, žijící v USA.