Tři hasiči zahynuli na Krétě a v pevninské části Řecka, zatímco Evropa bojuje s divokými požáry

30. 7. 2026

 

Desítkám pozemních jednotek se přes noc podařilo madridský požár dostat pod kontrolu, uvedly ve středu ráno záchranné služby regionu, avšak samostatný požár poblíž Valencie, kde teploty dosáhnou maximálně chladnějších 32 °C, je stále mimo kontrolu.

Ve středečním ranním televizním vystoupení z velitelského centra v Navalcarneru španělský premiér Pedro Sánchez uvedl, že se situace v okolí hlavního města zlepšuje, zdůraznil však, že je to poprvé v historii Španělska, kdy byl lesní požár zařazen do „operační úrovně 3“ a řízení zásahu při katastrofě převzala národní vláda.

„Věřím, že příštích 12 hodin bude velmi důležitých,“ řekl. „Budou rozhodující pro upevnění práce odvedené národním systémem civilní ochrany.“

Čtvrtá vlna veder tohoto žhavého léta v západní Evropě, doprovázená silným větrem, znepokojila hasiče, kteří varují, že kvůli ní je hašení požárů obtížnější a zvyšuje se riziko, že se oheň znovu rozhoří v oblastech, kde se již situace stabilizovala. Nové požáry vyvolaly evakuace také v Řecku a Turecku.

Francouzské úřady využily klidné úterní noci, která umožnila rychlé uhašení ohnivých ohnisek, varovaly však před „nepříznivým“ vývojem povětrnostních podmínek, které by mohly bránit pokroku v hašení. Prefektura Gironde uvedla, že od začátku požáru bylo zraněno 126 hasičů, celková spálená plocha však ve středu ráno zůstala stabilní na 42 000 hektarech (104 000 akrů).

Lesní požáry spálily ve Francii rekordní plochu, jak ukazují údaje Evropského informačního systému o lesních požárech, přičemž Francie i Španělsko zaznamenaly pro toto roční období rekordní počet požárů. Více než 330 000 lidí v jižní Evropě bylo nuceno opustit své domovy a hotely.

Úřady začaly v úterý rušit evakuační příkazy, jakmile se podařilo požáry dostat pod kontrolu, což umožnilo desítkám tisíc lidí žijících ve městech poblíž Bordeaux, Madridu a Valencie vrátit se do svých domovů. Někteří z nich se vrátili a našli vyhořelé budovy a ohořelé věci.

José Fernández, 74letý důchodce, řekl agentuře AFP, že nemá „žádné peníze, žádné doklady, žádný domov“, poté co se vrátil k troskám toho, co bývalo jeho domem v Pelayos de la Presa v autonomním společenství Madrid. „Toto místo je zcela zničeno.“

Sezóna  požárů v Evropě je čím dál žhavější a delší, protože emise uhlíku ohřívají kontinent dvakrát rychleji než je globální průměr. Opakované vlny veder v letošním roce vysušily vegetaci a proměnily lesy a křovinaté porosty v prachové sudy, což znepokojuje představitele EU, kteří uvedli, že lesní požáry by mohly hořet ještě v listopadu.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu poděkovala hasičům za jejich „odvahu a nasazení“.

„Zatímco požáry ve Francii a Španělsku nadále pustoší, evropská solidarita nezná hranic,“ uvedla v příspěvku na sociálních sítích. „Rumunsko a Řecko se rozhodly prodloužit své mise a pokračovat v podpoře postižených regionů. A od soboty se k nim připojí i Polsko.“

Na začátku tohoto týdne Evropská komise oznámila, že do Francie vyslala sedm letadel a čtyři vrtulníky ze zemí tak vzdálených, jako je Švédsko a Turecko, zatímco ve Španělsku podle jejích údajů zmobilizovala šest letadel z Řecka, Itálie a Turecka spolu se 134 členy personálu a 41 vozidly z Portugalska. Podle španělského ministerstva vnitra měl ve středu do Madridu dorazit vrtulník Super Puma ze Srbska, krátce poté mělo následovat 40 členů personálu a 18 vozidel.

Tým Evropské unie pro krizové řízení ve středu uvedl, že očekává náročné týdny, a obává se dalšího propuknutí lesních požárů v Itálii a Řecku v pozdějších letních měsících.

Maria Zuberová, vysoká úřednice v koordinačním centru EU pro reakci na mimořádné události (ERCC) v Bruselu, které koordinuje vysílání hasičských letadel, vybavení a týmů do zemí, které požádaly o pomoc, uvedla, že následujících několik dní bude pro Francii „velmi obtížných“ a že „nyní vidíme, že se situace přesune do Řecka“.

Moisés Galán Santano, odborník na lesní požáry v ERCC, uvedl, že je třeba udělat více pro prevenci lesních požárů a že to bude úkol na mnoho let. „Reakce [na mimořádné situace] není jediným řešením. Je to poslední řešení. Ale není to řešení všeho. Musíme se zaměřit na prevenci.“

Na začátku tohoto roku byl zveřejněn strategický dokument Evropské komise, který nastínil, jak by země mohly lépe předcházet  požárům a zotavovat se z nich, přičemž se očekává, že tyto požáry budou na celém kontinentu stále rozsáhlejší a ničivější. Dokument prosazoval opatření, jako je rozsáhlejší pastva, obnova mokřadů, řek a záplavových oblastí, lepší údaje o  požárech a zvyšování povědomí veřejnosti o rizikovém chování a bezpečné evakuaci.

Vědci tvrdí, že spalující léto v západní Evropě bylo smrtící, nákladné a zhoršené znečištěním způsobeným fosilními palivy. Rychlé analýzy zjistily, že červnová vlna veder by byla „prakticky nemožná“ ve světě bez klimatické krize, zatímco nedávná úroveň vysušení půdy v západní Evropě – což je faktor přispívající k větším požárům – se stala pětkrát pravděpodobnější. Odhaduje se, že vlny veder si vyžádaly nejméně 10 000 životů a stály pěstitele obilí 2 miliardy eur v podobě ztracených úrod.

Vula Tsetsi, spolupředsedkyně Evropské zelené strany, ve středu vyzvala evropské instituce k přijetí opatření a poznamenala, že Evropská komise dosud nezveřejnila svůj plán pro vytápění a chlazení, který se očekával v dubnu.

„Vlny veder a lesní požáry způsobené klimatickými změnami si již vyžádaly lidské životy, ničí domovy a pustoší lesy rekordním tempem,“ uvedla. „Rozšiřuje se propast mezi rozsahem evropských vln veder – které doslova zasahují každou zemi EU – a absencí rozhodných evropských opatření.“

Zdroj v angličtině ZDE