NYT: Evropské „léto zúčtování“ je „teprve začátek“

30. 7. 2026

 

Nenasytné požáry. Pálivé vlny veder. Neobvyklé bouře. Léto roku 2026 již překonalo meteorologické rekordy v několika evropských zemích. Na kontinentu, který přečkal staletí otřesů – zničujících válek, smrtících pandemií –, je to právě počasí, které nyní přivádí Evropu na pokraj zhroucení.

V Francii a Španělsku vyhnalo z domovů více než 300 000 lidí, kde největší požáry v novodobé historii těchto zemí vedly k největším evakuacím v době míru, přičemž byly zničeny vesnice a spáleny stovky tisíc akrů. Miliony dalších lidí zoufale touží po úlevě od teplot, které běžně stoupají nad 40 stupňů Celsia.

Donutilo to zrušit koncerty a festivaly, zkrátit závěrečnou etapu cyklistického závodu Tour de France a předčasně uzavřít Louvr a Eiffelovu věž. Přineslo to  požáry do skotské Vysočiny. Vedlo to organizátory v Londýně k zrušení konference o tom, jak se vypořádat s extrémním horkem. A jen v červnu způsobilo po celé Evropě nejméně 10 000 úmrtí souvisejících s horkem – číslo, které se může ukázat jako podhodnocené.

„Evropa je epicentrem dopadů“ klimatických změn, uvedl Johan Rockström, švédský vědec a ředitel Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatických změn v Německu.

„Rok 2026 je teprve začátek,“ dodal profesor Rockström. „Situace se nevyhnutelně zhorší. Bude se zhoršovat čím dál tím víc, až se, obávám se, dostaneme za hranice adaptace.“

Evropa samozřejmě není sama. Vlny veder letos zasáhly Austrálii a Japonsko. Povodně zpustošily Keňu a Angolu. Sněhová bouře ochromila východní část Spojených států. Rozvojové země na jižní polokouli jsou vůči dopadům měnícího se klimatu stále zranitelnější než bohatá Evropa.

Žádný jiný kontinent se však neohřál tak rychle jako Evropa, a to téměř dvojnásobným tempem oproti globálnímu průměru od poloviny 90. let. To donutilo Evropany, aby se mnohem drsněji než ostatní vyrovnávali s krutou realitou změněného klimatu, zejména v létě, kdy jejich kdysi mírné dny ustoupily žáru připomínajícímu pec.

Ačkoli je v Evropě stále chladněji než v jiných částech světa, jako je jihozápad Spojených států nebo oblast Perského zálivu, je Evropa méně schopná se s tím vyrovnat, protože její budovy jsou často bez klimatizace a byly postaveny tak, aby zadržovaly teplo.

Jednotvárnost stromů na svazích a pobřežních pláních, z nichž mnohé byly vysazeny v chladnějších a vlhčích obdobích, způsobuje, že jsou během požární sezóny nebezpečně hořlavé.

„S touto vlnou veder a těmito požáry se dá říci, že to začíná být nesnesitelné,“ uvedla Sonia Seneviratne, švýcarská klimatoložka ze Švýcarského federálního technologického institutu v Curychu.

Zda to povede k přijetí drastických nových opatření – ať už k zmírnění dopadů teplejšího klimatu, nebo k přizpůsobení se jim – je jiná otázka.

Ve Španělsku vyhlásil premiér Pedro Sánchez „klimatický stav nouze“, který podle něj bude vyžadovat státní dohodu, aby bylo možné „strukturně řešit příčinu problému“. Ve Francii se prezident Emmanuel Macron zavázal znovu vysadit rozsáhlé borové lesy, které minulý týden shořely v regionu Gironde, a to různými druhy stromů, které jsou lépe přizpůsobené suchému a horkému klimatu.

„Situace, ve které se dnes nacházíme, je nejtěžší, jakou jsme kdy zaznamenali, nejtěžší od druhé světové války,“ řekl Macron.

Přes veškerou naléhavost však hrozí, že evropský závazek ke snížení emisí oxidu uhličitého – cíl, který je podle vědců jediným spolehlivým způsobem, jak omezit změnu klimatu – bude oslaben. Tento měsíc Evropská unie navrhla úpravu pravidel, aby některá odvětví mohla v budoucnu znečišťovat o něco více.

Politiky „čisté nulové bilance“, jejichž cílem je vyrovnat množství skleníkových plynů vypouštěných do atmosféry s množstvím z ní odstraněným, se staly lákavým terčem kritiky, zejména ze strany pravice, která je odsuzuje jako luxus, který si Evropa nemůže dovolit v období slabého hospodářského růstu a energetické nejistoty. A ať už Evropa udělá cokoli, globální vývoj závisí na Číně a Spojených státech, kde prezident Trump označil změnu klimatu za „podvod“, stejně jako na energeticky náročných rozvojových zemích.

„Ursula von der Leyenová se snaží udržet stávající závazek,“ řekl profesor Rockström s odkazem na předsedkyni Evropské komise, výkonného orgánu EU. „To, co se děje ve Francii a Španělsku, znamená, že bychom měli zvýšit úroveň našich ambicí, nikoli ji snižovat.“

Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, je podle něj informovat veřejnost o příčinné souvislosti mezi oteplováním klimatu a katastrofálními požáry z minulého týdne. Katastrofa se odehrála v podobě kruté, byť zcela logické řetězové reakce.

Nejprve rekordní vlny veder vysušily půdu a vegetaci, která po deštivé zimě bujně rostla. Poté se požáry poblíž Bordeaux a španělského hlavního města Madridu na tomto hořlavém materiálu doslova vyřádily. Ve středu ráno úředníci v departementu Gironde uvedli, že se požár přes noc stabilizoval. Avšak nová vlna veder hrozila zhoršením situace právě v okamžiku, kdy hasiči dosahovali pokroku v jeho zvládání.

Předchozí vlny veder odhalily další slabá místa Evropy. Koncem června zrušili železniční dopravci některé spoje a Francie dočasně odstavila několik jaderných reaktorů, aby se zabránilo vypouštění přehřáté vody do již tak teplých řek. S prohlubujícím se suchem narušila nízká hladina vody v Dunaji a Rýnu říční dopravu.

Skutečnost, že Evropa je kontinentem, který se otepluje nejrychleji, je důsledkem jak měnících se povětrnostních podmínek, tak její blízkosti k Arktidě, kde úbytek sněhu a ledu vede k většímu množství tmavých povrchů, které pohlcují teplo.

Zdroj v angličtině ZDE

Obrázek

Kouř stoupající minulý týden z lesních požárů v Le Porge v jihozápadní Francii, vesnici těžce poškozené plameny. Zdroj... Caroline Blumberg/Associated Press

Obrázek

Hasič odpočívající v Lège-Cap-Ferret. Zdroj... Caroline Blumberg/Associated Press

Kontinent je o více než 1,6 stupně Celsia, respektive 2,9 stupně Fahrenheita, teplejší než před třemi desetiletími a nárůst teploty je natolik rychlý, že je patrný již během jedné generace. Do začátku tohoto týdne zaznamenala Francie od roku 1947 celkem 53 vln veder; 28 z nich se odehrálo v posledních 15 letech.

Podle Météo-France, národní klimatologické a meteorologické služby, se v Bordeaux v letech 1921 až 2000 nikdy nevyskytl den s teplotami 39 stupňů Celsia (102,2 stupňů Fahrenheita) nebo vyššími. Letos v létě k tomu došlo již osmkrát, včetně středy, a sezóna ještě ani není v polovině. Vinaři z Bordeaux, již tak sužovaní horkem, se nyní obávají, že kouř znehodnotí jejich proslulé vinice.

Friederike Otto, německá klimatoložka z Imperial College London, uvedla, že proudění „jet-stream“ a vysokotlaké systémy kdysi dokázaly v Evropě zajistit dny „poměrně příjemného letního počasí“. Nyní však podle ní tytéž dynamiky vytvářejí nesnesitelné podmínky, protože se projevují v kombinaci s teplejším klimatem.

Vědci tvrdí, že nejděsivějším aspektem evropského léta je to, že se zpětně může jevit jako mírné. Planeta již směřuje k překročení hlavního cíle Pařížské dohody z roku 2015: zabránit oteplení planety o více než dva stupně Celsia, respektive 3,6 stupně Fahrenheita, oproti předprůmyslovým úrovním.

Někteří odborníci tvrdí, že tempo oteplování se zdaleka nezmírňuje, ale naopak zrychluje. Francouzská meteorologická a klimatologická služba nakreslila dystopický obraz, podle něhož by do roku 2050 mohly být vlny veder pětkrát častější, zatímco teploty by mohly dosáhnout 118 stupňů Fahrenheita.

V obrovském výstavním centru v Bordeaux, kde v neděli našly útočiště tisíce evakuovaných, už tato budoucnost nastala. Přesto se 51letá sociální pracovnice Céline Lartigue musela vrátit do dávné evropské minulosti, aby popsala popel a oranžovou oblohu, které viděla, když prchala ze svého domu v předměstí St.-Médard-en-Jalles, kde se v továrnách vyrábí palivo pro francouzské jaderné rakety.

„Bylo to jako Pompeje,“ řekla.