Krizi v oblasti Rudého moře využívá Somaliland: příležitost k získání uznání ze strany USA

24. 9. 2026

Prezident Abdirahman Mohamed Abdullahi, známý jako Irro, vystoupil 14. září na veřejnosti v Hudsonově institutu, kde argumentoval, že tři a půl desetiletí, po která jeho země funguje jako bezpečný a samosprávný subjekt, opravňují k uznání ze strany Spojených států. Irro rovněž uvedl, že ačkoli „není geolog“, odborníci mu říkají, že jeho země má „vše“, co by si USA mohly přát, pokud jde o kritické minerály, které by USA rád poskytl výměnou za prohloubení vztahů.

Somaliland, samozvaný suverénní stát, který mezinárodní společenství obecně považuje za součást Somálska, se již desítky let snaží získat uznání na mezinárodní scéně. Nečekané rozhodnutí Izraele z prosince 2025, stát se první vládou na světě, která uznala Somaliland jako nezávislý stát, však vyvolalo otázky, které další země by mohly následovat jeho příkladu. Somaliland popírá, že by toto uznání bylo součástí dohody typu „něco za něco“, avšak krátce po uznání se objevily zprávy, že Somaliland uzavře bezpečnostní partnerství s Izraelem, které by potenciálně mohlo zahrnovat poskytnutí vojenského přístupu Izraelcům na jeho území.

Pokud kdy existoval okamžik, kdy by somalilandští představitelé měli prosazovat uznání, je to právě teď. Somaliland leží v jedné z geostrategicky nejvýznamnějších lokalit světa. S přibližně 530 mil pobřeží podél Adenského zálivu – který se napojuje na Rudé moře prostřednictvím životně důležitého průlivu Bab-al-Mandab – leží Somaliland v samém srdci klíčové námořní trasy a na okraji rozsáhlého bojiště íránské války.

Hlavní přístavní město Somalilandu, Berbera, leží přímo naproti jemenskému pobřeží na druhé straně zálivu, což znamená, že hlavní ekonomický motor Somalilandu se nachází v dosahu potenciálních útoků Húsíů.

Húsíjské povstalecké síly – militantní skupina spojená s Íránem, která v ničivé jemenské občanské válce bojuje proti jemenské vládě a jejím saúdským spojencům – sehrály klíčovou roli při rozšiřování dosahu probíhající války s Íránem. Húti opakovaně útočili na lodě plující Rudým mořem i na energetickou a logistickou infrastrukturu v Saúdské Arábii.

Jejich ohromující úspěchy podél jihozápadního pobřeží Jemenu v posledních týdnech – včetně dobytí významného přístavního města Mocha poblíž úžiny Bab-al-Mandabb – znamenají, že Húsíové mají stále větší kontrolu nad jemenským pobřežím podél této úžiny, což této skupině poskytuje další páku. Pokud se skutečně nepodaří dosáhnout trvalé mírové dohody, mohl by se Írán pokusit využít pozice Hútiů k účinnému zastavení lodní dopravy přes úžinu Bab-al-Mandab, která je v nejužším místě široká pouhých 18 mil.

To by v podstatě odráželo íránskou strategii v Hormuzském průlivu, který leží na druhé straně Arabského poloostrova. Uzavřením námořní dopravy jak v Hormuzu, tak v Bab-al-Mandabu by Íránci a jejich spojenci v podstatě zastavili téměř veškerý námořní obchod spojující Blízký východ s Indickým oceánem, čímž by se prohloubil současný globální šok v dodávkách, zejména pokud jde o energetiku. Čím větší bude finanční zátěž pro světovou ekonomiku, tím větší je podle Íránců pravděpodobnost, že tlak naroste do té míry, že Spojené státy a Izrael nebudou mít jinou možnost než vyjednat poctivé ukončení války.

Irroův argument pro uznání je jasný. Somaliland funguje jako plnohodnotný a relativně bezpečný stát od vyhlášení nezávislosti na Somálsku v roce 1991. Má vlastní armádu a policejní síly a disponuje pobřežní stráží, která hlídkuje ve vodách podél Adenského zálivu a brání je před potenciálními hrozbami ze strany pirátů a dalších zločinných aktérů na moři. V apelování na tradiční západní úctu k demokracii Irro argumentuje, že schopnost Somalilandu pořádat pravidelné (byť často zpožděné) volby je dalším ukazatelem jeho schopnosti dobře vládnout.

Jeho vystoupení v Hudsonově institutu však bylo nejisté. Sedmdesátiletý Irro se po celou dobu zdánlivě nekontrolovatelně chichotal a měl potíže formulovat vizi pro širší region. V jednu chvíli přirovnal sousední Súdán k Venezuele a prohlásil, že – stejně jako tato latinskoamerická země – je Súdán od Somalilandu „příliš daleko“ na to, aby se mohl vyjádřit k tamní občanské válce, a to navzdory skutečnosti, že obě země od sebe dělí pouhých asi 460 mil.

Cameron Hudson, bývalý americký zpravodajský důstojník specializující se na Afriku, na sociální síti X uvedl, že Irro „udělal sobě i své zemi velkou medvědí službu tím, že nebyl připraven nebo schopen přesvědčivě reagovat na závažná témata, která budou určovat budoucnost jeho země. Bylo to jako sledovat afrického Bidena.“

Minulé úterý uspořádal Irro snídani s nadstranickou skupinou členů Kongresu z obou komor a také se skupinou velvyslanců. Prezident se rovněž setkal individuálně s několika členy Kongresu, včetně senátora Teda Cruze (R-Tex.), poslance Johna Rose (R-Tenn.) a poslance Johna Moolenaara (R-Mich.), s nimiž údajně projednal širokou škálu otázek týkajících se bezpečnosti, obchodu a investic.

Kromě setkání s americkými představiteli se Irro setkal také se členy izraelského velvyslanectví ve Washingtonu, včetně velvyslance této země.

Od nástupu Trumpa do úřadu vidí Somaliland příležitost prosadit si uznání ze strany Spojených států. V loňském roce tento odtržený stát nabídl Spojeným státům možnost zřídit vojenskou základnu podél jeho pobřeží v Adenském zálivu výměnou za uznání, což Trumpova administrativa údajně vážně zvažovala. Nakonec však obavy z toho, jak by takové uznání zkomplikovalo vztahy USA s okolními vládami v regionu, amerického prezidenta od sjednání této dohody odradily. Takové uznání by také poškodilo americké vztahy se Somálskem, které zůstává významným partnerem v boji proti terorismu, zejména proti skupině al-Šabáb, která je přidružená k al-Káidě.

Americká vojenská přítomnost v regionu se nicméně zdá být na vzestupu. Nedávné zprávy naznačují, že USA vyslaly vojenský personál do východního souseda Somalilandu Puntlandu, dalšího regionu usilujícího o nezávislost na Somálsku.

Navzdory rozpadajícímu se federálnímu systému a hluboké nejistotě je Somálsko stále členem Africké unie i Ligy arabských států, což mu umožňuje udržovat úzké vazby se svými regionálními sousedy. Uznání Somalilandu ze strany USA by mohlo ohrozit americké vztahy s touto širokou základnou zemí na Blízkém východě a v Africe.

Pokud jde o to, co je Somaliland ochoten nabídnout USA za uznání (nebo alespoň za posílení vztahů), Irro sdělil Semaforu, že by zvážil nabídnout větší vojenský přístup – včetně potenciální výstavby vojenské základny (jak již dříve navrhl) – stejně jako přístup k bohatým zdrojům země. V apelu adresovaném přímo Trumpovi Irro rovněž naznačil možnost pojmenovat letiště v významném přístavním městě Berbera, které má jednu z nejdelších přistávacích drah na kontinentu, po americkém prezidentovi.

Pro vedení Somalilandu však bude výzvou přesvědčit Spojené státy, aby jej uznaly, dokud Somálsko zůstává americkým partnerem v boji proti terorismu a dokud širší regionální společenství odmítá nezávislost Somalilandu. Pokud se však některý z těchto faktorů změní a pokud oblast Adenského zálivu zůstane ohniskem konfliktů, globální geopolitické a vojenské uspořádání přinejmenším udrží tuto diskusi v chodu.

 

Celý text v angličtině ZDE