Landovský nás zachrání jako hybatel všech vlád a nakonec něco k Macinkově bravuře

28. 6. 2026 / Boris Cvek

 

Zůna reagoval tím, že ta metodika se nezměnila, ale Fialova vláda si ohnula její výklad. Havel to k mému obrovskému překvapení uznal a řekl, že za to může bývalý vyslanec u NATO Landovský, který teď pracuje na té samé agendě pro Babišovu vládu.

Tohle je jako rentgen celé české politiky. Před veřejností se plácá nějaká lež, aby byla opita rohlíkem, ve skutečnosti je to všechno jinak a dokonce panuje kontinuita mezi opozicí a koalicí v destrukci státu. Změna metodiky NATO je lež. Havel ji zcela bezostyšně vyzkoušel. Dělali jsme s tím čachry a bude to asi pokračovat. A když Zůna mluvil o tom, že závazek bude splněn nejpozději příští rok, Havel reagoval tím, že dvě procenta jsou málo. To je fraška, že?

Připomenu, že ministryně obrany Fialovy vlády Černochová jasně řekla, že Fialova vláda nevěděla, zda to, co vydávala za výdaje na obranu, Severoatlantická aliance uzná, jen se nečekalo, že to skončí tím, že NATO neuzná nic z toho, o čem byly pochybnosti od samého začátku i na straně vlády.

Zůna věnoval velké úsilí tomu vysvětlit, že procenta HDP jsou nesmysl, armáda prý už třikrát žádala, aby se na výdaje na obranu nehledělo přes procenta HDP. Podrobně to vysvětloval na základě svých zkušeností jako generála. Havel na to reagoval, že ta procenta jsou konsensus NATO. A co na to Trump, že? Podle Zůny je třeba naslouchat tomu, co říká, byť jistě bude mít excelovskou tabulku, a prý je jasné, že kritizuje jiné země než ČR. Myslel tím jistě Trumpovy verbální útoky na Británii a Itálii a bylo zjevné, že ministrovi Zůnovi to dodává klidu.

Jinak ale Zůna často a hodně bruslil. Neměl to snadné, protože vyzařoval odhodlání hájit nemožné, totiž vládu jako těleso, které se vždy chtělo s prezidentem dohodnout, ale ten to pokazil. Nejvíce byl Zůna v úzkých, když musel připustit, že vláda měla rozhodnuto o neúčasti prezidenta na summitu už dávno před 22. červnem, ale zároveň čekala na 22. červen, protože ještě rozhodnuta nebyla. Zůna ovšem konsistentně během celé debaty vydával sám sebe za věcného odborníka, zatímco Havlovy postoje chápal jako politické.

V každém případě jsme se nedozvěděli, jak to bude s českou delegací na summit NATO poté, co Ústavní soud rozhodl, že tam vláda musí pustit prezidenta. Podle Havla regule NATO říkají, že hlava státu musí být v čele delegace. Podle Zůny vláda rozhodne v pondělí, prý se bude už schválený program měnit. Bylo ovšem jasné, že podle něj stát má zastupovat na takových summitech jen premiér, čili dosud běžná praxe byla chybou.

Omezil jsem se dnes jen na prvních čtyřicet pět minut pořadu, tedy do doby, kdy skončila diskuse s na začátku zmíněnými dvěma hosty. Pak přišli další čtyři hosté, politici, kteří se vyjadřovali k dění kolem Ústavního soudu, pak k dění kolem festivalu ve Strážnici a nakonec dokonce i ke klimatické krizi. Nejvíce prostoru a vášní bylo věnováno klimatické krizi. Z debaty o tomto tématu bylo jasné, jak zásadní a zároveň obtížné je u nás mít základní fakta o čemkoli a jak snadno je z toho zmatku a všeobecné demence dělána demagogie.

Neodolám a krátce se vyjádřím k festivalu ve Strážnici, tedy k tomu, co tam říkal ministr zahraničí Macinka. Macinka řekl divákům, že svým nesouhlasem s ním dělají z festivalu festival politické písně, což prý ani za bolševiků nebylo. Asi právem spoléhá na to, že nikdo ve veřejném prostoru nebude schopen připomenout, že komunisti nedělali z kultury politickou propagandu tím, že by dali možnost divákům svobodně pískat na politiky podle politických preferencí těch diváků. Ta Macinkova suverenita byla krásným příkladem jeho sebevědomé sázky na všeobecnou demenci. A samozřejmě nic on a Babišova vláda nepotřebuje více než tato témata a tyto bouře ve sklenici vody plné vyjádření nejrůznějších hlupáků.