USA a Írán si vyměňují údery, přičemž obě strany se navzájem obviňují z ohrožování příměří

28. 6. 2026

čas čtení 3 minuty

K eskalaci napětí dochází v době, kdy Washington a Teherán vyjednávají memorandum o porozumění s cílem ukončit nepopulární válku

Americká armáda provedla další údery na několik cílů v Íránu, den poté, co zaútočila na Írán v odvetě za útok dronem na nákladní loď v Hormuzském průlivu.

Centrální velitelství USA (Centcom) uvedlo, že jeho údery byly „přímou reakcí na pokračující íránskou agresi proti komerční lodní dopravě“ a že se v rámci této reakce zaměřilo na íránskou „vojenskou sledovací infrastrukturu, komunikační systémy, protiletadlová stanoviště, sklady dronů a prostředky pro kladení min“.

  

V odvetě Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v neděli brzy ráno oznámila, že zahájila společnou operaci s využitím raket a dronů zaměřenou na osm amerických vojenských základen v Kuvajtu a Bahrajnu.

IRGC ve svém prohlášení uvedla, že jakákoli další agrese bude potrestána „drtivou odpovědí“, a varovala, že porušení příměří bude mít za následek „úplné zastavení všech diplomatických procesů“.

Jak Bahrajn, tak Kuvajt odsoudily íránské útoky, ačkoli nebylo jasné, zda a co bylo zasaženo.

K eskalaci napětí dochází v době, kdy Washington a Teherán vyjednávají memorandum o porozumění (MOU) s cílem ukončit nepopulární válku, která způsobila raketový nárůst světových cen ropy a vedla k úmrtí tisíců civilistů.

Tato výměna názorů podtrhla křehkost mírového procesu zprostředkovaného Pákistánem, přičemž obě strany se navzájem obviňují z porušení prozatímní dohody podepsané před necelými dvěma týdny.

Text podepsaný USA a Íránem uváděl, že obě země a jejich příslušní spojenci „nesmí zahájit žádnou válku ani vojenskou operaci proti sobě a musí se zdržet vyhrožování nebo použití síly proti sobě“.

Americký prezident Donald Trump v sobotu na platformě Truth Social varoval před bodem zlomu.

„Může nastat okamžik, kdy již nebudeme schopni jednat rozumně a budeme nuceni vojensky dokončit úkol, který jsme velmi úspěšně zahájili,“ napsal. „Pokud k tomu dojde, Islámská republika Írán již nebude existovat.“

Americká armáda dříve oznámila, že znovu zaútočila na Írán, a to několik hodin poté, co byl v Hormuzském průlivu – nejdůležitější světové trase pro přepravu energetických surovin, kterou Írán po většinu konfliktu prakticky odřízl – zasažen tanker.

Cílem 14bodové prozatímní dohody mezi USA a Íránem bylo zastavit boje, které USA a Izrael zahájily 28. února, a znovu otevřít průliv pro lodní dopravu, zatímco se zahájila jednání o zásadnějších otázkách, jako je íránský jaderný program.

Jedno kolo zprostředkovaných jednání, vedené viceprezidentem J. D. Vancem a předsedou íránského parlamentu Mohammadem Baqerem Qalibafem, se konalo před týdnem ve Švýcarsku a Washington poté zrušil sankce vůči Teheránu, avšak boje a vzájemná obvinění se od té doby obnovily a zintenzivnily.

Americký úředník, který potvrdil íránské útoky na zařízení v Kuvajtu a Bahrajnu, sdělil agentuře Reuters, že situace se stále vyvíjí, ale zatím nebyly hlášeny žádné americké oběti ani větší škody na amerických objektech na Blízkém východě.

Centrální velitelství USA (Centcom) dříve uvedlo, že jeho síly provedly nové údery poté, co byl v sobotu íránským dronem napaden tanker plující pod panamskou vlajkou.

„Íránu byla dána šance dodržet dohodu o příměří, ale rozhodl se tak neučinit,“ uvedlo Centcom ve svém prohlášení a dodalo, že údery byly „přímou reakcí na pokračující íránskou agresi proti obchodní lodní dopravě“.


Zdroj v angličtině ZDE 

0
Vytisknout
263

Diskuse

Obsah vydání | 26. 6. 2026