Írán odmítl plán podporovaný OSN na osvobození lodí uvězněných v Hormuzském průlivu

26. 6. 2026

 

Tento zásah ukázal, že vize Ománu a Íránu ohledně průlivu se mohou lišit, ačkoli obě země spolu konzultovaly, aby se pokusily své plány sladit.

Íránský zásah rovněž poškodil snahy vedené Saúdskou Arábií o svolání konference za účelem normalizace vztahů mezi státy Perského zálivu a Íránem v rámci nového navrhovaného paktu o neútočení.

Lodní provoz průlivem se od podpisu memoranda o porozumění mezi Íránem a USA minulý týden neustále zvyšoval. V rámci této dohody se Teherán zavázal, že vynaloží maximální úsilí k zajištění obnovení plné svobody plavby v průlivu a že po dobu minimálně 60 dnů nebudou ukládány žádné poplatky ani mýtné.

Ve čtvrtek však Islámská revoluční garda odmítla souřadnice dvou nových dočasných evakuačních plavebních koridorů, které oznámila Mezinárodní námořní organizace (IMO) OSN ve spolupráci s Ománem.

Stávající trasa v rámci systému oddělení tranzitního provozu (TSS) zůstává kvůli minám neprůchodná. IMO navrhla dvě trasy: jednu severně od TSS v zaminovaných íránských teritoriálních vodách a druhou, mnohem lépe průchodnou, jižně v ománských vodách.

IMO a Omán doporučily, aby evakuace stovek lodí, z nichž některé uvízly již před měsíci, byla koordinována s oběma organizacemi, aby bylo možné přidělit dny tranzitu a čekací zóny. Prohlášení s uvedením souřadnic vydal Ománský národní hydrografický úřad, avšak z negativní reakce IRGC vyplývalo, že nemělo souhlas Íránu.

Jednotky IRGC označily jakékoli alternativní tranzitní trasy za „nepřijatelné a naprosto nebezpečné“. „Plavba lodí mimo oficiální trasy je zakázána a varujeme před jakoukoli plavbou mimo oznámené trasy,“ uvedly.

Prohlášení dále zdůraznilo, že koordinace s námořnictvem IRGC je pro jakýkoli průjezd touto strategickou vodní cestou „povinná“.

Úžina se ukázala být klíčovým vyjednávacím trumfem Íránu a ten nechce tento trumf oslabit, zatímco stále probíhají jednání o zrušení amerických sankcí, uvolnění zmrazených aktiv a budoucnosti jeho jaderného programu.

Předseda íránského parlamentu a hlavní vyjednavač Mohammad Ghalibaf uvedl, že tento strategický průliv se nevrátí do stavu, v jakém byl před 28. únorem, tedy před datem prvního společného útoku USA a Izraele na Írán.

„Každý by měl vědět, že správa Hormuzského průlivu se nikdy nevrátí do stavu, v jakém byla před válkou,“ řekl Ghalibaf.

Libanon se spolu s úžinou stal překážkou pro americko-íránská jednání, která mají po 60 dnech vyjednávání vést k trvalému míru. Írán požaduje, aby se izraelské jednotky stáhly z jižního Libanonu, kde okupují více než 600 km² území.

Izraelští a libanonští představitelé ve čtvrtek popřeli, že by došlo k jakémukoli stažení Izraele z jižního Libanonu, a vyvrátili tak prohlášení amerického představitele, který uvedl, že Izrael stáhl některé jednotky jako gesto dobré vůle vůči libanonské vládě.

V posledních týdnech Libanon a Izrael jednají o postupném stažení izraelských vojsk. Libanonská armáda by převzala kontrolu nad uvolněnými oblastmi, aby zabránila Hizballáhu v opětovném vstupu do nich a také aby zničila veškerá zařízení patřící této ozbrojené skupině.

Mluvčí izraelské vlády David Mencer ve čtvrtek uvedl, že k jakémukoli „přesunu“ izraelské armády v jižním Libanonu dojde teprve poté, co bude Hizballáh odzbrojen. O den dříve izraelský ministr obrany prohlásil, že Izrael se z Libanonu nestáhne.

Izraelské bombardování Libanonu se opakovaně ukázalo jako překážka pro jednání mezi USA a Íránem, přičemž minulý týden eskalace bojů přiměla Írán k hrozbě uzavření úžiny.

Příměří zprostředkované o víkendu do značné míry zastavilo boje v Libanonu, ačkoli izraelské jednotky pokračují v provádění leteckých úderů a střelbě na automobily v oblastech v blízkosti území, které okupují v jižním Libanonu. Ve čtvrtek zabil izraelský útok dronem na automobil tři lidi v jižním Libanonu.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že Izrael a Libanon dosahují v jednáních pokroku, a ve čtvrtek novinářům v Bahrajnu sdělil, že obě země jsou „velmi blízko“ k přijetí závazku o záměru.

Od uklidnění bojů v Libanonu se diplomatická pozornost opět obrátila k Hormuzskému průlivu. Ve společném prohlášení se ministerstva zahraničí Íránu a Ománu dohodla na zřízení pracovní skupiny pro budoucí správu průlivu.

Omán trvá na tom, aby jakýkoli návrh byl v souladu s článkem 43 Úmluvy OSN o mořském právu. Omán se rovněž domnívá, že spolupráce s humanitární záchrannou misí Mezinárodní námořní organizace (IMO) zvyšuje pravděpodobnost dosažení dohody o novém dlouhodobém systému.

Státy Perského zálivu a západní země varují Írán a Omán, aby se nepokoušely ukládat poplatky za služby či mýtné, což by podle nich bylo v rozporu se základními principy mořského práva.

Omán, na rozdíl od Íránu, je plnoprávným signatářem Úmluvy OSN a trvá na tom, že jeho systém by se zaměřoval pouze na dobrovolné příspěvky spojené se službami v oblasti životního prostředí a bezpečnosti.

V posledních dnech do Maskatu přijížděl proud diplomatů, aby se seznámili s postojem Ománu a zjistili, zda považuje íránské plány za zákonné či žádoucí.

Společnost Tanker Trackers odhaduje, že Írán od 15. června vyvezl 40 milionů barelů ropy, z čehož polovina připadá na pátek minulého týdne.

Arabské státy, včetně Saúdské Arábie a Kataru, jsou proti mýtnému ostře proti, ale někteří saúdští diplomaté se zdají být ochotni poplatky platit, pokud bude prokázáno, že jsou zákonné a nejsou vyděračské.

Zdroj v angličtině ZDE