Evropská vlna veder je nejhorší v historii a bez klimatické krize by k ní nemohlo dojít, tvrdí vědci

26. 6. 2026

 

Tato analýza přichází v době, kdy Velká Británie ve čtvrtek zaznamenala nejvyšší červnovou teplotu v historii, a to 36,7 °C v Somersetu, a ve velké části západní Evropy došlo k prudkému nárůstu počtu lékařských pohotovostí, včetně několika úmrtí.

V létě 2022 zemřelo v Evropě v důsledku horka více než 60 000 lidí. Dokončení statistické analýzy potřebné k posouzení dopadu současné vlny veder bude nějakou dobu trvat. Je však jisté, že tato vlna veder si vyžádá vysokou daň a narušuje životy i živobytí lidí – po celém kontinentu jsou uzavřeny školy, nemocnice se potýkají s problémy a jsou rušeny železniční i letecké spoje.

Nová analýza vědců z konsorcia World Weather Attribution (WWA) ukazuje, jak rychle se extrémní vedra zhoršují s tím, jak se v atmosféře nadále hromadí uhlíkové emise. Ještě v roce 2003 by vlna veder, jako je ta současná v Evropě, byla o 2 °C chladnější kvůli nižší míře globálního oteplování v té době. V roce 1976, dalším známém roce s vlnou veder, by byla o 3,5 °C chladnější.

Vysoké noční teploty, které v současné době narušují spánek lidí, jsou dnes asi 100krát pravděpodobnější než v roce 2003. Vědci varovali, že bez naléhavých opatření v oblasti klimatu budou budoucí teplotní podmínky ještě extrémnější a současné léto by se zpětně mohlo jevit jako relativně chladné.

„Jedná se o nejzávažnější a nejrozsáhlejší vlnu veder, jaká kdy postihla tak velkou část Evropy,“ uvedl dr. Theodore Keeping, výzkumný pracovník v oblasti extrémního počasí na Imperial College London a člen týmu WWA. „Zjistili jsme, že za posledních 50 let, během nichž se planeta oteplila o 1,1 °C, se pravděpodobnost takovéto vlny veder výrazně změnila. Bez klimatických změn by k této události v červnu nemohlo dojít. Můžeme však očekávat, že nadcházející léto bude chladné? To rozhodně ano.“

Uvedl, že mnoho hlavních měst zažívá nejen nejteplejší zaznamenané třídenní období v červnu, ale i nejteplejší třídenní období v jakémkoli ročním období. Očekávalo se, že ve čtvrtek bude v Evropě čelit teplotám nad 35 °C nejméně 100 milionů lidí.

Vědci použili teploty vlhkého teploměru k posouzení dalšího dopadu vysoké vlhkosti. „Zohledňuje to schopnost lidského těla se ochladit. Vzhledem k nejhorším podmínkám, jaké kdy zažilo 45 % měst s více než 50 000 obyvateli, budou zdravotní dopady této vlny veder pravděpodobně extrémně vysoké,“ uvedl Keeping. „Rychlost změn je alarmující.“

Tato vlna veder překonala teplotní rekordy po celé Evropě

V komentáři k analýze WWA Simon Stiell, šéf OSN pro klima, uvedl: „Klimatická změna se šíří nezadržitelně, a to kvůli závislosti světa na spalování uhlí, ropy a plynu. Řešení jsou však stejně jasná: rychlejší přechod na čistou energii – která je dnes mnohem levnější než fosilní paliva – stejně jako ochrana lesů a budování odolnosti vůči klimatickým změnám.“

Tým WWA využil jak pozorovaná, tak spolehlivá předpovědní data o teplotách k analýze nejteplejšího třídenního období na rozsáhlém území západní Evropy, které se nachází pod „tepelnou kopulí“. Pomocí recenzovaných metod jednoznačně zjistili, že hnací silou závažnosti tohoto vedra byla změna klimatu.

Vyloučili přirozenou proměnlivost počasí, zejména jakýkoli vliv jevu El Niño, který začal v Tichém oceánu. Současná povětrnostní situace, kdy blokovaná tlaková výše zadržuje horký vzduch nad Evropou a nasává teplý vzduch ze Sahary, není v létě neobvyklá, uvedli vědci. Míra horka však byla ještě umocněna globálním oteplováním.

Carolina Pereira Marghidanová z Klimatického centra Červeného kříže a Červeného půlměsíce uvedla: „Po ničivé vlně veder v Evropě v roce 2003 investovalo mnoho zemí do systémů včasného varování a akčních plánů. Výzkumy ukzují, že tyto opatření zachránily mnoho životů, ale nestačí to.“

Uvedla, že sílící vedra mají stále větší dopad na zdraví, dopravu, energetické systémy a každodenní život. „Potřebujeme větší investice do domů, měst a infrastruktury odolných vůči vedru, abychom zajistili bezpečnost lidí.“

Oficiální poradce britské vlády, Výbor pro změnu klimatu, v květnu uvedl, že infrastruktura země byla „postavena pro klima, které již neexistuje“ a vyžaduje naléhavé zlepšení, aby ochránila lidi před klimatickou krizí. Britská agentura pro zdravotní bezpečnost (UKHSA) zjistila, že v Británii v letech 2020 až 2024 zemřelo v důsledku letních vln veder více než 10 000 lidí.

Ve středu londýnská záchranná služba zasahovala u dosud nejvyššího počtu život ohrožujících nouzových případů za jediný den – 641. Nejvíce ohroženi jsou starší lidé, děti a osoby se sníženou odolností, ale současné červené výstrahy od UKHSA a Met Office varují, že v nebezpečí jsou všichni. Ve čtvrtek UKHSA prodloužila svou červenou výstrahu před zdravotními riziky způsobenými horkem o 24 hodin, a to do pátku 23:00.

Studie menší a méně intenzivní evropské vlny veder z roku 2024 zjistila, že jen ve 12 městech přišlo během tří dnů kvůli vyšším teplotám o život více než 2 300 lidí. „Zjistili jsme, že dvě třetiny z těch 2 300 lidí by nezemřely, nebýt klimatických změn,“ uvedla prof. Friederike Otto, klimatoložka z Imperial College London a spoluzakladatelka organizace WWA.

„Vědci jako já začínají znít jako zaseknutá deska, když rok co rok reagují na extrémní vedra, která stoupají stále výš,“ řekla. „Ano, jde o změnu klimatu, ano, jsme to my, ano, máme řešení, ne, neprosazujeme je dostatečně rychle. Nyní jde opravdu o to, jakou budoucnost pro sebe chceme a zda jsme ochotni udělat vše, co je třeba, abychom si ji zajistili.“

Loni v říjnu odborníci na zdraví uvedli, že rostoucí globální teploty nyní zabíjejí po celém světě jednu osobu za minutu.

Zdroj v angličtině ZDE