17. 9. 2026
Evropská komise nabídla Kanadě, aby se stala první „přidruženou zemí“ Evropské unie – řekla to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. V nebývale velkorysé nabídce von der Leyenová ve středu prohlásila, že EU a Kanada „se na svět dívají stejnýma očima“, protože sdílejí demokratické hodnoty a podobně přistupují k řadě velkých témat – od umělé inteligence přes klimatickou krizi až po válku na Ukrajině a geopolitiku obecně.
Britský deník The Guardian dále informuje, že v přítomnosti kanadského premiéra Marka Carneyho na půdě Evropského parlamentu ve Štrasburku řekla Ursula von der Leyenová: „Chceme pozvednout vztahy s Kanadou na nejvyšší možnou úroveň. Musíme naléhavě přehodnotit naše partnerství. Ráda bych proto s vámi jednala o tom, aby se Kanada mohla stát vůbec prvním přidruženým členem Evropské unie.“
Carney, který má ve čtvrtek vystoupit v Evropském parlamentu, už dříve vyzval k vytvoření „jedinečného spojenectví“ s EU, protože se Kanada snaží zmírnit svou silnou závislost na obchodu se Spojenými státy.
Později na síti X napsal: „Kanada a EU jsou přirození partneři, které spojují společné hodnoty.“
EU a Kanada mají koncem října uspořádat summit, na němž se budou zabývat budoucí podobou vzájemných vztahů. Kanada a EU už dnes mají obchodní dohodu a řadu dvoustranných ujednání, ale k sobě se v poslední době přibližují stále víc – od doby, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu a zvýšil cla vůči oběma dlouholetým spojencům, přičemž opakovaně mluvil o tom, že by se Kanada mohla stát 51. státem USA, a nešetřil kritikou ani na adresu EU.
Von der Leyenová uvedla, že stávající obchodní dohoda mezi EU a Kanadou bude povýšena na „alianci pro budoucnost“, jejímž cílem má být vytvoření „společného prostoru prosperity a hospodářské bezpečnosti“.
Podle jejích slov obě strany rovněž vytvoří technologickou alianci, propojí své obranné průmyslové základny a udělají z Arktidy „vlajkovou společnou iniciativu“. Unijní představitele přitom obzvlášť zajímají kanadské energetické a přírodní zdroje. Von der Leyenová navrhla společnou spolupráci v oblasti energetiky, kritických surovin, baterií, umělé inteligence, kvantových technologií, kybernetické bezpečnosti a hospodářské bezpečnosti.
Nabídka přidruženého členství jistě vyvolá otázky i u dalších spojenců Unie, včetně Spojeného království, které od Bruselu dlouhodobě žádá pružnější přístup.
Sedmadvacítka dosud kategorii přidruženého členství vůbec neměla, byť udržuje úzké vztahy s Norskem, Islandem a Švýcarskem, jimž umožňuje hlubokou hospodářskou integraci výměnou za přejímání velké části unijních pravidel.
Zatím není jasné, co by přidružené členství konkrétně znamenalo – mimo jiné pro vztah Kanady k jednotnému trhu EU. Když Spojené království vyjednávalo o vystoupení z bloku a o podobě vztahů po brexitu, unijní představitelé opakovaně zdůrazňovali, že žádný status neumožňuje, aby země byla na jednotném trhu napůl uvnitř a napůl mimo něj.
Samotný pojem zaskočil i lidi zevnitř EU, protože von der Leyenová jej nepoužila ani při minulopátečním brífinku pro vysoké unijní diplomaty před svým projevem.
Jeden z unijních diplomatů uvedl, že členské státy jsou „ambicím ve vztazích s Kanadou obecně velmi nakloněny“, ale v posledních týdnech je poněkud znepokojovalo, že von der Leyenová v otázce Kanady možná slibuje víc, než lze splnit. „‚Přidružené členství‘ zní jako pěkný titulek, ale ve skutečnosti deset členských států dosud neratifikovalo CETA,“ řekl s odkazem na obchodní dohodu mezi EU a Kanadou uzavřenou před deseti lety. Druhý unijní diplomat označil přidružené členství za „prázdnou frází“.
Carneyho přístup k jednání s Trumpem si mezi europoslanci naopak získal široké uznání.
Minulý měsíc Carney oznámil, že přerušuje obchodní jednání se Spojenými státy, s tím, že si Kanada nenechá diktovat podmínky, a následně zavedl odvetná cla na americké zboží v hodnotě mnoha miliard dolarů. Naproti tomu EU loni přistoupila na patnáctiprocentní cla na řadu evropských výrobků a zároveň snížila vlastní cla, aby se s Trumpem vyhnula obchodní válce.
Španělský socialistický europoslanec Javier Moreno Sánchez, který vede kanadskou delegaci Evropského parlamentu, řekl, že EU si z Carneyho přístupu „rozhodně“ má co brát, protože „Trump respektuje ty, kdo jsou silní“. Dodal: „Kanaďané jsou nejevropštější národ mimo Evropu, a to je klíčové pro rozvoj našich vztahů.“
Martin Leng z bruselského think-tanku Brussels Institute for Geopolitics uvedl, že svět v neustálém pohybu „tlačí EU k mnohem větší pružnosti ve vztazích s třetími zeměmi“.
Podle něj projev von der Leyenové, zaměřený na jednotlivé oblasti spolupráce, „ukazuje na ambici a strategickou šíři zamýšleného přidruženého členství, zároveň ale naznačuje, že Kanadino ‚členství‘ bude ve skutečnosti spíše spočívat v ‚napojení‘ na stávající programy a struktury, jako je Evropská obranná agentura, než ve vstupu do Unie v tradičním smyslu slova“.
Roland Paris, ředitel Graduate School of Public and International Affairs na Ottawské univerzitě a bývalý poradce pro zahraniční politiku expremiéra Justina Trudeaua, řekl, že pojem „přidružený člen“ na sebe strhává příliš mnoho pozornosti a z dlouhodobého hlediska „na něm vlastně nezáleží“.
„Můj odhad je, že von der Leyenová tímto označením chtěla sjednotit zastánce mnohem užší spolupráce s Kanadou. Nakonec ale podle mě uvidíme spíš soubor jednotlivých dohod než členství v nějakém institucionálním smyslu,“ řekl.
Carneyho rozhodnutí formalizovat úzké vztahy s Evropou nicméně doma vyvolalo pobouření konzervativců.
Předseda Konzervativní strany Pierre Poilievre na sociálních sítích napsal, že se obává, že Kanaďané, kteří „mají problém zaplatit nájem“, budou muset odvádět vyšší daně, „aby financovali těžkopádnou byrokracii Evropské unie“.
„Svářeč z Wellandu si nezvolil eurokrata, který by mu diktoval pravidla pro ocel. Farmář ze Saskatchewanu a rybář z Atlantických provincií si nevybrali bruselského úředníka pro potraviny, který v životě neviděl naše prérie ani naše pobřeží,“ napsal. „Nikdy se nestaneme 51. americkým státem. A nikdy se nestaneme ani 28. členem Evropské unie.“
Další konzervativní poslanec Jamil Jivani napsal, že konzervativci „nikdy nepodpoří Carneyho liberální plán zapojit Kanadu do beznadějně řízené, přebyrokratizované a sebedestruktivní EU“.
Paris uvedl, že žádný kanadský politik „by neměl zájem o formální členství v EU, pokud by to znamenalo podřídit kanadské právo a regulační rámce“ Evropě.
„Nemyslím, že je to teď na stole. V Kanadě dlouhodobě panuje napříč politickým spektrem shoda na tom, že je třeba prohlubovat obchodní vztahy mezi Kanadou a Evropou,“ řekl. „To, co teď vidíme, je logické rozšíření těchto obchodních jednání i do dalších oblastí.“
Text v angličtině zde.
Diskuse