USA a Írán si vyměňují údery, Izrael stupňuje útoky na jižní Libanon

28. 5. 2026

čas čtení 5 minut

 

Americké síly sestřelily bezpilotní letouny poblíž Hormuzského průlivu, což vyvolalo útok na americkou leteckou základnu v Kuvajtu

USA provedly nové údery na území Íránu, přičemž se zaměřily na vojenské zařízení a sestřelily íránské útočné drony, uvedli američtí představitelé, což vyvolalo zjevný íránský odvetný útok na americkou leteckou základnu v Kuvajtu.

 

Síly Centrálního velitelství USA sestřelily čtyři íránské jednorázové útočné drony, které představovaly hrozbu v okolí Hormuzského průlivu, uvedli američtí úředníci, kteří nebyli oprávněni se veřejně vyjadřovat a hovořili pod podmínkou anonymity.

Útoky zasáhly pozemní řídící stanici v íránském Bandar Abbásu, která se chystala vypustit pátý dron, uvedli úředníci. „Tyto akce byly uvážené, čistě obranné a měly za cíl udržet příměří,“ řekl úředník agentuře Reuters.

O dvě hodiny později íránská státní televize IRIB oznámila, že Revoluční gardy zaútočily na americkou základnu v Kuvajtu, „která sloužila jako zdroj útoku“, jako odvetu za tyto údery. Kuvajtská armáda potvrdila, že její protivzdušná obrana zachytila nepřátelské rakety a bezpilotní letouny těsně před 6. hodinou ráno v Kuvajt City.

K těmto zjevným odvetným útokům došlo v době, kdy íránské síly také ostřelovaly čtyři lodě, které se pokoušely proplout průlivem, informovala IRIB. „Čtyři plavidla se pokusila proplout Hormuzským průlivem a vplout do Perského zálivu bez koordinace s bezpečnostními silami,“ uvedla IRIB na Telegramu s tím, že k incidentu došlo kolem 00:35 místního času, aniž by však poskytla podrobnosti o lodích.

Nové údery, spolu s nejnovějšími ostrými výroky Donalda Trumpa o Íránu, Ománu a Hormuzském průlivu, podtrhly, jak daleko od sebe se USA a Írán zdají být v jednáních zaměřených na ukončení války. Mezitím v Libanonu Izrael zahájil rozsáhlé údery a vyhlásil obrovskou část jihu za novou bojovou zónu.

Poté, co o víkendu prohlásil, že dohoda je na dosah, Trump ve středu pohrozil, že „dokončí práci“, pokud Teherán s dohodou nesouhlasí.

„[Írán] velmi chce uzavřít dohodu. Zatím se jim to nepodařilo. Nejsme s tím spokojeni, ale budeme,“ řekl na televizním zasedání kabinetu v Bílém domě. „Buď to, nebo budeme muset prostě dokončit práci.“

Tvrdil, že Írán „vyjednává na poslední chvíli“, a trval na tom, že listopadové volby do Kongresu ho nepřimějí spěchat s dohodou, která by ukončila konflikt, jenž otřásá světovou ekonomikou. Trump a američtí představitelé často prohlašovali, že válka skončí za čtyři až šest týdnů, a to v době bezprostředně po prvních americko-izraelských útocích, které byly zahájeny 28. února.

Na zasedání kabinetu se Trump také zdál vysílat varování Ománu, spojenci USA, když byl dotázán na možnou krátkodobou dohodu umožňující Íránu a Ománu kontrolovat Hormuzský průliv, který zůstává zablokován.

Trump řekl, že průliv bude „otevřený pro všechny“ a „Omán se bude chovat stejně jako všichni ostatní, nebo je budeme muset vyhodit do vzduchu.“ Bílý dům okamžitě nevyjasnil, zda se Trump přeřekl.

Íránská státní televize dříve tvrdila, že získala neoficiální návrh dohody, která by do měsíce obnovila komerční lodní dopravu průlivem na předválečnou úroveň, přičemž Írán a Omán by společně řídily provoz. Bílý dům označil tuto zprávu za „naprostý výmysl“.

Další klíčovou nevyřešenou otázkou je, zda se příměří mezi USA a Íránem bude vztahovat i na izraelské operace proti Hizballáhu, militantní skupině podporované Íránem v Libanonu. Írán trvá na tom, že Libanon musí být zahrnut do jakékoli dohody o příměří vyjednané s USA.

V úterý izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že jeho armáda „prohlubuje svou operaci“ v Libanonu; a v noci se izraelská armáda střetla s bojovníky Hizballáhu podél strategické řeky v jižním Libanonu, zatímco izraelské jednotky postupovaly dále na sever. Hizballáh popsal boje „z bezprostřední blízkosti“ s izraelskými silami ve strategickém městě těsně za Izraelem vyhlášenou „žlutou linií“ na jihu země.

Izraelská armáda uvedla, že od začátku týdne zasáhla 550 cílů, což představuje výrazný nárůst útoků. Hizballáh slíbil bojovat, dokud válka v Libanonu neskončí a Izrael nestáhne své jednotky z jihu země. Hizballáh odmítl přímá jednání Libanonu s Izraelem a podpořil jednání Íránu s Washingtonem ohledně jejich války.

Brzy ve čtvrtek vydala izraelská armáda další evakuační varování pro obyvatele Tyru na jihu Libanonu.

Více než 1,2 milionu Libanonců bylo od 2. března, kdy Hizballáh na podporu Íránu zahájil palbu na Izrael, vysídleno v důsledku izraelských útoků a evakuačních příkazů.

Od té doby izraelské útoky zasáhly jižní a východní část Libanonu i jeho hlavní město Bejrút, přičemž podle libanonského ministerstva zdravotnictví zahynulo více než 3 200 lidí.

Boje pokračují navzdory příměří zprostředkovanému USA, které bylo oznámeno 16. dubna a které se nyní zdá být na pokraji zhroucení. Světová zdravotnická organizace uvedla, že od uzavření příměří bylo při izraelských útocích v Libanonu zabito nejméně 608 lidí.

Izraelská armáda uvedla, že od uzavření příměří bylo zabito 10 jejích vojáků, z toho šest výbušnými drony Hizballáhu.


Zdroj v angličtině ZDE 

0
Vytisknout
416

Diskuse

Obsah vydání | 28. 5. 2026