TZ: Zrušení nominačního zákona bude znamenat ztrátu veřejného dohledu nad státními firmami

26. 2. 2026

čas čtení 4 minuty

Skupina poslanců navrhuje zrušení zákona č. 353/2019 Sb., o výběru osob do řídících a dozorčích orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu – nominační zákon (sněmovní tisk č. 116). Deklarovaným cílem návrhu je posílení profesionalizace obsazování orgánů státních firem. Zrušení zákona přitom povede k pravému opaku a ztrátě veřejného dohledu. Experti organizace Lobbio raději doporučují zákon na základě nové analýzy novelizovat a zvýšit transparentnost výběru i profesionalitu manažerů i lidí v dozorčích orgánech státních firem.

 

Nominační zákon jako nástroj pro transparentnost

 

Nominační zákon přinesl hned několik pozitivních opatření a i když není dokonalý, jeho zrušení by bylo zbytečným krokem zpět. Zákon v roce 2018 předložila Poslanecké sněmovně vláda Andreje Babiše a byl o rok později přijat velkou většinou napříč politickým spektrem (kromě poslanců ODS, kteří byli většinově proti; a poslanců KSČM, kteří se zdrželi). Zákon zakotvil nominační proces do řídících a dozorčích orgánů a nastavil pravidla pro transparentní a spravedlivá výběrová řízení do řídících pozic ve státních firmách. 

Výbor pro personální nominace

Jedním z hlavních prvků zákona je zřízení výboru pro personální nominace. Ten dává stanoviska k návrhům resortů na obsazení řídících a dozorčích orgánů. I když stanoviska výboru nejsou závazná, v 80 % případů ministerstva výbor respektovala a kandidáta, který obdržel nedoporučující stanovisko, nejmenovala. Co se však v číslech neukazuje, je to, kolik kandidátů ministerstva díky transparentnímu procesu ani nenavrhla.

Transparentnost

Ministerstvo musí nejprve provést transparentní a otevřené výběrové řízení (v případě řídících orgánů), poté oznámit nominaci výboru. Ten kandidáta posoudí, vydá stanovisko a ministerstvo zveřejní informaci, zda kandidát bude jmenován, či nikoliv. O všech těchto fázích máme díky tomuto zákonu přehled. 

Odpovědnost za nominaci

Za jmenování je odpovědné vedení resortu, který daného člověka nominoval. Neexistuje sice sankce, lze však vyvodit politickou odpovědnost. Máme totiž dobrý přehled o tom, kdo a proč je nominován ještě předtím, než konkrétní pozici obsadí.  

Lobbio: zákon nerušit, ale zlepšit

“Naše rozsáhlá analýza ukazuje, že platný nominační zákon má své mezery. Ty odpovídají politickému kompromisu v době přijímání zákona. Jsme ale přesvědčeni, že zákon pomohl zlepšit veřejnou kontrolu obsazování funkcí ve státních firmách a že je potřeba ji dále posílit. Navrhujeme proto další opatření, která pomohou bránit čistě politickým nominacím. Cestou ke zlepšení současného stavu ale určitě není zrušení zákona bez náhrady,” říká právník organizace Lobbio Tomáš Opat. 

Konkrétně jde o tato opatření: zavedení veřejného portálu pro výběrová řízení, nominace a jmenování; povinnost pro ministerstva definovat profily pro obsazování jednotlivých pozic v dozorčích radách; rozšíření role výboru pro personální nominace a jeho zapojení do  procesu formulací profilů jednotlivých pozic představenstva a dozorčích rad; vedení otevřené databáze kvalitních kandidátů do dozorčích rad.

Podrobné zdůvodnění doporučení, která navrhujeme pro lepší fungování nominačních procesů, si můžete přečíst v naší analýze na tomto odkazu

Potřebnost nominačního zákona zdůraznila už tisková zpráva hnutí ANO, kterou vydalo během jeho projednávání na hospodářském výboru Poslanecké sněmovny v roce 2019. Uvádí v ní, že zákon přináší transparentnost do všech fází výběru funkcí ve státních firmách a zlepšuje kontrolu veřejnosti. Osobně jej tehdy předložil sám premiér Babiš. 

Hnutí ANO se navíc před volbami zavázalo ke Dvanáctce opatření pro fungující stát od iniciativy Česko, funguj!, na nichž se Lobbio expertně podílelo. Mezi opatřeními jsou také návrhy pro kvalitní řízení státních firem, které jsou zahrnuty do vládní Hospodářské strategie.  

„Doufáme, že současná vláda ke zrušení nominačního zákona nakonec nepřistoupí a bude naopak postupovat směrem, který nastiňuje vládní Hospodářská strategie, tedy posilování kvalitního personálního obsazení veřejné správy a efektivity fungování státních firem,” doplňuje Tomáš Opat.


Více informací ZDE



0
Vytisknout
175

Diskuse

Obsah vydání | 26. 2. 2026