Další agresivní americký útok uprostřed jednání naznačuje, že Trump nikdy neměl vážný zájem o mír
28. 2. 2026
Útok na Írán, který společně zorganizovaly Izrael a USA, byl plánován již několik měsíců, ale jeho načasování uprostřed jednání mezi Íránem a USA opět vyvolá otázky, zda Washington někdy opravdu vážně uvažoval o uzavření dohody s Teheránem.
Soudě podle prohlášení Donalda Trumpa, kterým válku zahájil, neměly USA zájem o žádný důmyslný plán, který by Íránu znemožnil hromadit vysoce obohacený uran. Trump chtěl zbavit se celého režimu, „zlé skupiny velmi tvrdých, strašných lidí“.
V červnu loňského roku zahájil Izrael, později následovaný USA, desetidenní útok na Írán, a to pouhé tři dny předtím, než se Írán a USA měly setkat k šestému kolu jednání.
Jak to vyjádřil jeden íránský kanál na Telegramu: „USA znovu zaútočily, zatímco Írán se snažil o diplomacii. Diplomacie s teroristickým státem USA opět nefunguje.“
Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí si byl dobře vědom toho, že Trump může diplomacii zahodit, ale cítil, že obnovení jednání je riziko, které stojí za to podstoupit, a stojí za to přesvědčit nejvyššího vůdce Alího Chameneího, aby je podpořil.
Badr Albusaidi, ministr zahraničí Ománu, který zprostředkovával jednání, jasně věděl na konci minulého týdne, co USA chystají a jak bezprostřední je americký vojenský útok, a proto se vydal na nouzovou cestu do Washingtonu v zoufalé snaze co nejlépe prezentovat jejich pokrok.
Dokonce učinil neobvyklý krok a vystoupil v CBS, kde odhalil mnoho tajemství dohody, která se rýsovala. Mírová dohoda je na dosah, řekl.
Ale jako znamení, že se dveře zavírají, bylo Albusaidimu povoleno setkat se pouze s viceprezidentem JD Vancem, aby ho přesvědčil, že jednání jsou na pokraji průlomu. Dohoda bude mnohem lepší než dohoda z roku 2015, od které Trump odstoupil v roce 2018, trval na svém.
Tvrdil, že Írán souhlasí s nulovými zásobami vysoce obohaceného uranu, se snížením stávajících zásob vysoce obohaceného uranu v Íránu a s plným přístupem Mezinárodní agentury pro atomovou energii k ověřování. Američtí zbrojní inspektoři by dokonce mohli být vpuštěni do Íránu společně s inspektory z orgánu OSN IAEA, řekl.
Írán by obohacoval pouze to, co potřebuje pro svůj civilní jaderný program. Konečná dohoda o principech by mohla být podepsána tento týden a podrobnosti o fungování systému ověřování by mohly trvat další tři měsíce.
O lidských právech, íránském programu balistických raket nebo jeho podpoře proxy sil v regionu se téměř nic neřeklo.
Z pohledu Íránu by otázka dosahu jeho balistických raket na vzdálenost 2 000 km mohla být projednána v rámci jednání s Radou pro spolupráci v Perském zálivu, ale rakety jsou v zásadě součástí íránské obrany a, jak ukázal společný útok USA a Izraele, měly zásadní význam pro íránskou národní bezpečnost.
Bývalý íránský ministr zahraničí Javad Zarif vždy bránil tyto rakety tím, že poukazoval na to, jak bezbranný byl Írán během íránsko-irácké války. Naznačil, že pokud by USA přestaly prodávat zbraně v Perském zálivu, Írán by tolik nepotřeboval svůj vlastní raketový program.
Ale ani to nebyl program ani časový plán, který by Trumpovi vyhovoval. Steve Witkoff, jeho zvláštní vyslanec, naznačil, co prezident chtěl, když řekl, že Trump byl překvapen, že Írán ještě nekapituloval.
Pro Albusaidiho bylo rozhodnutí USA zaútočit zdrcující.
Ačkoli Trump předstíral právní odůvodnění a tvrdil, že Írán představuje bezprostřední hrozbu pro USA a jejich spojence, nepředložil žádné důkazy a jeho tvrzení dosud nepodpořili ani vysocí představitelé OSN, ani evropští lídři.
Při odůvodňování útoku se Trump nezabýval průběhem jednání ani rozdíly, které mezi oběma stranami existovaly. Prostě prohlásil: „Hrozivé aktivity Íránu ohrožují USA, jejich síly a základny v zahraničí a naše spojence po celém světě.“
V USA brzy začne debata o tom, zda bylo hodnocení Albusaidiho ohledně plodnosti jednání oprávněné. Nízká úroveň obohacování podle potřeb a likvidace vysoce obohacených zásob, pokud to Írán skutečně nabídl, spolu s ověřováním by na první pohled zbavily Írán prostředků k výrobě bomby.
Pokud ano, bude Trump, povzbuzený Izraelem a republikánskými jestřáby, obviněn z úmyslného odmítnutí dohody, která by mírově ukončila hrozbu, kterou íránský jaderný program představoval posledních 30 let.
Jiní budou argumentovat, že pokračování nenapravitelného a represivního íránského režimu samo o sobě představovalo hrozbu pro světovou bezpečnost.
Ať tak či onak, mimořádné je, že Trump sám před útoky téměř nepodnikl žádný pokus vysvětlit nebo ospravedlnit americkému lidu, Kongresu nebo svým spojencům své činy nebo cíle.
Zdroj v angličtině ZDE
Diskuse