Čtyři hlavní důvody, proč Netanjahu bombardoval kanceláře vyjednavačů v Kataru

11. 9. 2025

Trumpova administrativa je do útoku zapletena, protože o něm předem věděla. Není jasné, zda by izraelské stíhačky mohly přeletět Jordánsko a Saúdskou Arábii a zaútočit v blízkosti významné americké vojenské základny al-Udeid, kde je rozmístěno asi 12 000 vojáků, bez alespoň tichého souhlasu USA. USA kontrolují vzdušný prostor v blízkosti al-Udeidu a mohly Izraelcům říct „ne“.

Je třeba zdůraznit, že Obamova administrativa požádala Katar, aby hostil vyjednavače Hamásu za účelem nepřímých rozhovorů s nimi, a Katar byl za převzetí této role opakovaně chválen americkým ministerstvem zahraničí a dokonce i izraelským ministerstvem zahraničí. Když v roce 2018 Katar zvažoval vyhoštění představitelů Hamásu a ukončení své role zprostředkovatele, Netanjahu vyslal šéfa Mossadu do Dauhá, aby Katarce prosil, aby v této roli pokračovali.

Jako analytik se pokusím prozkoumat možné důvody, proč Netanjahuova vláda tento krok v tuto chvíli podnikla.

1. V první řadě bylo cílem útoku znemožnit jednání s Hamásem. Netanjahu a jeho extremisté ve vládě nechtějí jednání. Chtějí etnicky vyčistit Gazu a zabít všechny členy paramilitární organizace Hamásu, brigády al-Kásám. Zdá se, že jim nevadí zabíjet civilní členy politické strany Hamás, nebo dokonce náhodné civilisty. Tyto cíle nejsou reakcí na útok Hamásu na Izrael ze 7. října 2023, ale vycházejí z dlouhodobé touhy izraelské pravice vymazat Palestince z Palestiny a navždy zabránit vzniku palestinského státu.

Navzdory antipatii extremistické vlády k jednání možná většina Izraelců takové rozhovory chce, aby se zbývající rukojmí vrátili domů a aby skončila válka, která zabíjí nebo zraní jejich mladé muže, poškozuje jejich finance kvůli branné povinnosti a škodí ekonomice (kromě akciového trhu, který prudce vzrostl, což prospívá Netanjahuovým miliardářským podporovatelům).

Netanjahu také občas čelí tlaku ze strany Trumpovy administrativy, aby vyjednal ukončení bojů. Trump podpořil příměří, které původně sjednal Bidenův tým loni v lednu, a vyvinul silný tlak na Netanjahua, aby s ním souhlasil. Po dvou měsících Netanjahu jednostranně porušil příměří a zahájil ještě brutálnější kampaň etnických čistek. Trump si občas přeje, aby to neudělal.

Zničení kanceláří vyjednavačů činí otázku vyjednávání bezpředmětnou.

2. Druhým motivem pro útok na civilní vyjednavače Hamásu mohlo být oslabení protestního hnutí v Izraeli, které opakovaně přivádělo desítky tisíc Izraelců do ulic velkých měst, kde požadovali příměří v zájmu izraelských rukojmí. Pokud nebudou probíhat žádná jednání o příměří nebo propuštění rukojmí, Netanjahu možná doufá, že jeho oponenti budou této otázky zbaveni. Přinejmenším je může přimět, aby odsoudili útok na kanceláře Hamásu, což je v očích většiny Izraelců činí zrádci. Dokonce i Netanjahuova politická opozice chválila letecké útoky v Dauhá. Takže jde o vnitřní izraelskou politiku. „Wag the dog“ je osvědčená taktika.

3. Izrael možná chtěl vrazit klín mezi Spojené státy a Katar. V květnu podepsaly USA a Katar dohodu v hodnotě několika miliard dolarů, na jejímž základě Katar získá technologii proti dronům od společnosti Raytheon a protiletadlové baterie THAAD od společnosti Lockheed Martin. Pokud budou tyto dodávky realizovány a katarský personál bude proškolen, nové protiletadlové a protidronové schopnosti by mohly Izraeli stále více ztěžovat bombardování Kataru podle libosti. Pokud se Netanjahuovi podaří Katar natolik rozhněvat, že zruší svou obrannou dohodu s Trumpovou administrativou v hodnotě 42 miliard dolarů, toto porušení by Izraeli zajistilo možnost pokračovat v bombardování této země. 

4. Izrael se snaží využít své vzdušné převahy k tomu, aby se stal regionálním hegemonem. Součástí této dominance je schopnost Izraele zasáhnout kdekoli na Blízkém východě, aby tak ovlivnil regionální politiku. Tel Aviv pravidelně bombarduje Sýrii, i když tyto dvě země nejsou ve válce a i když Trumpova administrativa uznala novou fundamentalistickou vládu v Damašku a zrušila sankce. Izrael pravidelně bombarduje Libanon navzdory údajnému příměří vyjednanému na podzim loňského roku. Izrael pravidelně bombarduje civilní objekty v Jemenu v reakci na raketové útoky Húsijů na Izrael a nedávno zabil jejich premiéra. Izrael také bombardoval Írán a uvažoval o zavraždění celé jeho politické třídy. Útok na Dauhá podtrhuje nový status Izraele jako hlavního tvůrce politické reality na Blízkém východě.

Článek v anglickém originále ZDE