Návrh reformy daní z dílny tří prestižních institucí: snižte daně nízkopříjmovým o čtyřicet miliard a získejte 70 miliard navíc v celkovém součtu

11. 9. 2025 / Boris Cvek

  

Článek lze najít na iRozhlase. Znovu a znovu zde narážíme na základní fakt: daňové zatížení podle míry ekonomické aktivity je dnes nesrovnatelně nižší u nejvyšších příjmů ve srovnání s těmi nízkými a nejnižšími. Pod 45 procent se dostává až desátý decil! Nejvyšší daně platí první (!) a čtvrtý decil. Tohle je danění v zemi, která je ohrožená válkou, jejíž vláda pořád dokola omílá rozpočtovou odpovědnost a potřebu hájit demokracii! Vizitka Fialovy vlády. Tak to demokraté myslí s demokracií. Zcela reálně, zcela systematicky. Tohle doléhá na lidi každý den, to je jejich reálný život.

Opravdu jsem si to nevymyslel. Už bankéřka Horská v Otázkách V. Moravce 8. září 20204 řekla, že napříč odborníky je shoda, že máme extrémně (!) vysoké daňové zatížení lidí s nízkými příjmy, extrémně (!) nízké zdanění majetku a extrémní (!) množství daňově optimalizujících OSVČ. Šéfka Finanční správy Hornochová (nastoupila do své funkce za ministra financí Stanjury z ODS) se veřejně vyjádřila letos na jaře, že všechny daně jsou u nás nastaveny ve prospěch bohatých a že to tak už dále nejde.

Co nám výše zmíněné prestižní instituce nabízejí? Celkový zisk do rozpočtu ve výši cca sedmdesát miliard ročně. To by vláda mohla chtít, ne? Pokud jí tedy jde opravdu o rozpočet a o obranu a o demokracii. U zaměstnanců má dojít k celkovému snížení daní o cca čtyřicet miliard ve prospěch těch nejnižších příjmů. Tak velké snížení daní – a celková bilance plus sedmdesát miliard? Je to možné? Kde by se ty peníze vzaly?

Reforma identifikuje hlavní problémy současného systému takto: 1. vysoké zdanění nízkopříjmových zaměstnanců, 2. zvýhodnění vysokopříjmových OSVČ, 3. demotivační prvky a nesystematické úlevy ve zdanění práce, 4. nízké zdanění neřestí, 5. nadužívaní snížených sazeb DPH a úniky, 6. regresivní a nízké zdanění nemovitostí, 7. výjimky a optimalizace ve zdanění nemovitostí a kapitálu, 8. chybějící dědická daň pro vysokou hodnotu dědictví, 9. nízké daňové motivace k produktivním investicím a inovacím.

Když to převedeme do čísel, tak nejvyšší plusová změna, jakou reforma nabízí, je u DPH. Tam by se podle této analýzy mělo vybrat čtyřicet jedna miliard navíc. Na vyšším zdanění hodnotných nemovitostí by to mělo být devětadvacet miliard, na spotřebních daních dvacet šest miliard a na rovnějším zdanění OSVČ o miliardu méně. Kromě výrazného snížení daní pro nízkopříjmové, je tu ještě mínus čtrnáct miliard pro firmy investující do výzkumu a vývoje a mínus sedm miliard pro jako kompenzace pro důchodce a pečující lidi.

Tak to jsou zcela konkrétní čísla. Je nějaká šance na změnu tímto směrem? Politické strany tohle téma vůbec nezajímá, absolutně absentuje v předvolebních debatách, nikdo se na to ani neptá. Proč asi? Protože všem záleží na demokracii, svobodě, obraně? Leda slovy, leda žvásty.