
Trump je slaboch, pokud jde o Rusko nebo Izrael. Pokud ostatní demokracie nezareagují, čeká nás anarchie
14. 9. 2025
Minulý týden došlo k několika vpádům ruských dronů do Polska, členského státu NATO, které polští představitelé správně označují za úmyslné, a hrozí, že válka na Ukrajině přeroste v celoevropský konflikt. Stejně tak bezohledný a nelegální izraelský letecký útok v Kataru, který fyzicky i metaforicky zničil mírový proces v Gaze, výrazně zvýšil napětí v regionu.
Společným faktorem obou událostí je slabost USA, respektive slabost Trumpa. Vynaložil snad nějaký jiný americký prezident tolik úsilí, aby vypadal jako silný vůdce, a přitom tak zoufale selhal, když na tom záleželo? Většina toho, co dělá, ať už jde o vyhlašování nelegálních výkonných nařízení, propouštění vysokých úředníků, šikanování sousedů a bezbranných migrantů, vysílání vojáků do ulic amerických měst, podporu kolegy, který se podílel na státním převratu v Brazílii, nebo vyvolávání sporů s soudci a nezávislými médii, slouží k posílení image "autoritáře" Trumpa.
Realita je však zcela jiná. Když Trump čelí tvrdým, neústupným protivníkům, namísto snadných cílů, poddá se. Zbaběle ustoupí. Ruský prezident Vladimir Putin a izraelský premiér Benjamin Netanjahu na to přišli už dávno. Oba ho využívají jako hlupáka. Lichotí mu. Šíří lži o tom, že chtějí mír. Nabízejí snadná vítězství. Pak se vrátí domů, jako tomu bylo v případě Putina po trapném summitu na Aljašce minulý měsíc, a pokračují v tom, co chtějí, což obvykle zahrnuje ještě větší násilí. Když rozzlobený Trump volá, aby si stěžoval, jako po Netanjahuově razii v Kataru, a pateticky fňuká, že „není s tímto spokpojen“, pouze potvrzuje svou slabost – a je ignorován.
Putin, který vše sleduje ze své kremelské skrýše, jedná podle toho. Vpád dronů do Polska – ne první, ale zdaleka největší – byl promyšleným testem reakcí a jednoty NATO. Bude potěšen obrannými slabostmi, které odhalil, a nerovnoměrnou politickou reakcí. Trump zatím řekl jen málo – a neudělal nic. Jeho mlčení je výmluvné. Nepřizná, že jeho servilní podlézání Putinovi se mu strašlivě vymstilo. Ani přes mnoho vojenských, diplomatických a ekonomických zbraní, které má k dispozici, nyní nesejde sílu a odvahu zaujmout stanovisko. Putin tak opět dostane volnou ruku. Příště by to mohlo být ještě horší. Co kdyby například Rusko přímo ohrožovalo Finsko? Nebo Německo? Co by Trump udělal v takovém případě?
Na základě dosavadních důkazů lze předpokládat, že ne moc. Bývalý prezident Joe Biden byl oprávněně kritizován za opatrný přístup k Ukrajině. Trump se do hry téměř nezapojuje. Spojené království a evropské státy NATO musí přestat ustupovat Washingtonu, sundat rukavice a konečně vytyčit hranice vůči Moskvě. Vytvoření chráněné bezletové zóny nad neobsazenými oblastmi Ukrajiny, rozšíření vojenské pomoci, zastavení veškerého dovozu ruské energie, konfiskace zmrazených fondů Kremlu, izolace ruských a čínských bank porušujících sankce a snížení nebo přerušení diplomatických vztahů s Putinovým režimem jsou opatření, která zde opakovaně požadujeme. A pokud to bude nutné, evropské armády musí být připraveny na odvetu. Čekat na Trumpa je stejně marné jako čekat na Godota, jen bez vtipů.
Arabští vůdci, kteří se tento víkend scházejí, čelí podobnému tlaku, aby se rozešli s USA poté, co Trump zůstal stranou, zatímco Netanjahu přidal Katar, spojence USA, na dlouhý seznam zemí, které Izrael od 7. října 2023 napadl letadly a bombami dodanými USA. Jakou cenu má nyní jeho grandiózní plán na přetvoření Blízkého východu? Politika USA je rukojmím Netanjahuova extremistického nihilismu. Přerušte dodávky zbraní USA do Izraele. Zmrazte bilaterální finanční pomoc. Uvalte sankce. Podpořte stíhání izraelských vůdců za válečné zločiny. Uznejte nezávislý stát Palestina. Každý normální americký prezident by mohl udělat některé nebo všechny z těchto kroků. Ale Trump není normální. Je to výjimka. Je mimo svou ligu.
Historické selhání mezinárodního vedení se v tomto konfliktním světě 21. století stává až příliš běžným. Jedním z nich bylo rozhodnutí USA a Velké Británie z roku 2003 napadnout Irák. Dalším je neschopnost účinně řešit klimatickou krizi. Nyní se současně rýsují další dvě podobně epické katastrofy. Pokud OSN, která tento měsíc pořádá své výroční setkání, pokud Evropa, pokud Západ dovolí Rusku a Izraeli pokračovat v jejich vražedné, nelegální, nemorální a stále se rozšiřující agresi, zřejmě nebude možné zastavit zrychlující se sestup do globální anarchie.
Diskuse