Channel 4 News: Netanyahu vraždí dál, ale nemá pro svou armádu žádné plány a svět je stále nepřátelštější

16. 9. 2025

čas čtení 11 minut
Moderátor, Channel 4 News, pondělí 15. září 2025: Palestinci zachraňují, co se dá, poté, co izraelské síly o víkendu pokračovaly v ničení obytných budov v Gaze, které podle nich skrývají infrastrukturu Hamásu. Desítky dalších lidí byly zabity a poslední útoky přiměly tisíce lidí k útěku před očekávanou pozemní ofenzívou, která má za cíl obsadit město, což vedlo k přetížení této pobřežní dálnice. Izraelský náčelník generálního štábu Eyal Zamir řekl parlamentnímu výboru, že premiér Benjamin Netanjahu nedal armádě jasné pokyny ohledně dalšího postupu v tomto území.

 

„Už jsou to dva roky. Příští měsíc to budou dva roky. Nikdo nenachází řešení. Ani Spojené státy nestojí na naší straně. Na obrazovce je to jiné než v zákulisí. Co můžeme dělat? Máme jen Boha, který stojí při nás.“

„Začali jsme si přát smrt. Smrt raději než tento život, který dnes žijeme. Našim mladým mužům amputovali končetiny. Naše ženy se staly vdovami. Naše děti se staly sirotky. Náš život se stal peklem. Dnes žijeme v pekle, v pekle. Kde je náboženství, islám a muslimové? Kde jsou křesťané?“

Šest dní po izraelských leteckých útocích na vedení Hamásu v Kataru, při nichž zahynulo 5 lidí, ale vyjednávací tým byl ušetřen, se v hlavním městě Dauhá koná mimořádné zasedání arabských a islámských států. Zástupci více než 50 zemí, včetně Saúdské Arábie, Libye a zejména Íránu, údajně připravují rezoluci odsuzující to, co popisují jako nepřátelské činy Izraele, včetně genocidy, etnických čistek a hladomoru, které podle nich ohrožují vyhlídky na mír a soužití. Není jasné, jaká praktická opatření arabské a islámské státy přijmou, ale předpokládá se, že vojenská reakce nepřichází v úvahu. Izrael všechna tato obvinění důrazně popřel, ale na mezinárodní scéně je stále více izolován. Podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia, který je v současné době na návštěvě v zemi, kde se setkává s premiérem Benjaminem Netanjahuem, však vztahy mezi USA a Izraelem nikdy nebyly silnější.

„Prezident se jasně vyjádřil k aktuálním problémům v Gaze, a to, že každý rukojmí, živý i mrtvý, musí být okamžitě propuštěn. Hamás již nemůže nadále existovat jako ozbrojená skupina, která ohrožuje mír a bezpečnost nejen Izraele, ale celého světa.“

Rubio nicméně uvedl, že prezidentu Trumpovi se nelíbilo, jak Izrael zaútočil na Katar. Navzdory kritice Netanjahu odmítl vyloučit další útoky na vůdce Hamásu v zahraničí.

„Teroristé se náhodou nacházeli v této zóně a my jsme jednali, což je to, co dělají demokracie, včetně přední demokracie, když mají možnost zasáhnout teroristy, kteří ohrožují jejich civilisty. Toto je tedy princip, který jsme stanovili. Je to princip, který dodržujeme. Nezměnil se.“

V neděli se Trump pokusil uklidnit vztahy s Katarem, kde se nachází největší americká vojenská základna na Blízkém východě.

„Katar je velmi významným spojencem. Izrael i všichni ostatní musíme být opatrní. Když útočíme na lidi, musíme být opatrní.“

Izrael čelí odporu na stále více frontách. Španělsko je jednou z rostoucího počtu zemí, které nyní hrozí bojkotem soutěže Eurovision Song Contest, pokud bude Izrael zařazen do soutěže v roce 2026. V hlavním městě Madridu donutili pro-palestinští demonstranti v neděli k zrušení finále cyklistického závodu Tour of Spain poté, co zablokovali trasu kvůli zařazení izraelského týmu, což byla přímá akce, kterou na cenách Emmy ocenil španělský herec Javier Bardem. Další odsouzení izraelských akcí přišlo od židovské herečky Hannah Einbinderové poté, co převzala ocenění.

„Z mnoha důvodů cítím, že je mou povinností jako židovky rozlišovat mezi židy a státem Izrael.“

Nenechala se odradit zprávami o útocích dronů na lodě z minulého týdne a flotila lodí s humanitární pomocí vyplula z řeckého ostrova Soros do Gazy s cílem prolomit izraelskou blokádu a vytvořit humanitární koridor. Jejich úsilí však může být stále marnější. Na druhé straně Středozemního moře Izrael dnes ráno zničil nejvyšší budovu v Gaze, čímž přidal další trosky na území, jehož infrastruktura je téměř zničená. Palestinci uvízli v zhoršujících se podmínkách a opět musí čekat, až o jejich osudu rozhodnou lídři v zasedacích místnostech a sálech summitů za hranicemi jejich země. 

Abychom diskutovali o nejnovějším vývoji na Blízkém východě, přivítáme nyní Yossiho Mekelberga, senior konzultanta programu pro Blízký východ a severní Afriku v Chatham House. Yossi, děkujeme, že jste se k nám připojil. Za prvé, jak významné je toto setkání arabských a muslimských národů v Kataru?

Myslím, že je to velmi důležitý summit. Myslím, že existuje skutečný hněv. Nejsou to jen arabské země, země Blízkého východu, jsou to také muslimské země, jako například Pákistán, a existuje skutečný hněv, pokud jde o izraelský útok na Dauhá. To je výjimka v tom smyslu, že Katar není nepřátelskou zemí. Katar nikdy nezaútočil na Izrael. Katar je zprostředkovatelem příměří. Byl to také útok na skupinu vůdců Hamásu, kteří právě diskutovali o podmínkách příměří. A to samo o sobě, myslím, je... Katar je také spojencem Spojených států, hostitelem jejich největší vojenské základny mimo území Spojených států. Nyní panuje na Blízkém východě skutečný pocit. Pokud je Katar uprostřed tak citlivého vyjednávání, které má také přivést zpět izraelské rukojmí, kdo bude další? A za jakých podmínek se Izrael pokusí použít vojenskou sílu proti jiným zemím v regionu?

Velké shromáždění lídrů, mnoho vyjádřeného hněvu. Ale proč dnes pravděpodobně vytyčují hranici u kabelu a nepodnikají přímější kroky?

Uvidíme, jaké konkrétní rozhodnutí z toho vzejde. Ale myslím si, že je to součástí nahromaděného hněvu vůči způsobu, jakým se Izrael chová v Gaze, na Západním břehu, do značné míry také v Sýrii a v dalších zemích. Jde o představu, že Izrael pod vedením Netanjahua, pod vedením pravicové, ultrapravicové vlády, která je nyní v Izraeli u moci, má pouze jeden modus operandi, a tím je použití síly, přičemž diplomacie je vždy odsunuta na vedlejší kolej, v tomto případě dokonce bez konzultace s nejbližším spojencem, Spojenými státy.

Víme, že mezi lidmi na Blízkém východě panuje velký hněv kvůli tomu, že se nepodařilo zastavit válku v Gaze a masové zabíjení Palestinců, že?

Izrael již zahájil proces převzetí kontroly nad městem Gaza, což... Nikdo neví, kolik obětí to bude mít za následek, viděli jsme hladomor v Gaze. To k tomu ještě přispívá. Přidává se k tomu útok na zemi, která zprostředkovává a není zapojena do války v tom smyslu, že by útočila na Izrael. A to ponechává region v nejistotě, kde Izrael zaútočí příště. Již před dvěma lety jsme věděli, že země jako Saúdská Arábie diskutovaly o normalizaci, alespoň za zavřenými dveřmi, normalizaci vztahů s Izraelem. Normalizace byla pouze odložena na budoucnost a myslím si, že dochází k neustálému narušování vztahů se zeměmi jako Egypt a Jordánsko, které již podepsaly mírové dohody, nebo se zeměmi jako Spojené arabské emiráty a Bahrajn, které normalizovaly vztahy již před nějakou dobou.

A jak velkou škodu Izrael napáchal ve vztazích s obyvatelstvem svých sousedů, což může znamenat, že země, které plánovaly užší vztahy a normalizaci vztahů, se tím vrátí o další generaci zpět.

Hněv, víte, dosáhl bodu varu. Pokud se zeptáte průměrného člověka na Blízkém východě, co by měla vláda udělat, pravděpodobně – opět správně či nesprávně – doporučí navázat diplomatické vztahy s těmi, kteří podepsali, nebo přijmout tvrdší opatření, pokud se Izrael bude chovat tak, jak se chová v Gaze, což se pravděpodobně nestane. Ale tlak na vládu neustále roste.

No, prezident Trump, jak je známo, není spokojen s tím, jak izraelská vláda provedla letecké údery na Katar. Již vyjádřil frustraci vůči premiérovi Benjaminu Netanjahuovi po těch úderů na Írán. Jak silný je v současné době vztah mezi Trumpem a Netanjahuem?

Celkově se zdá, že vztah mezi Netanjahuem a Trumpem, Izraelem a Spojenými státy, funguje. A opět, nestačí, když mluvíte o tom, že Trump je nespokojený, nebo že jsme řekli, útok na  Dauhá nebyl pro Izrael moudrým krokem. V tuto chvíli je ministr zahraničí Marco Rubio na návštěvě a má další schůzku s Netanjahuem a stále používají velmi mírnou kritiku, pokud jde o útok na Dauhá, které je opět důležitým spojencem Spojených států. Všichni víme, že pokud by Spojené státy chtěly, aby tato válka skončila, stačil by jeden telefonát od Trumpa Netanjahuovi a to by mělo obrovský vliv. Nezdá se však, že by tento telefonát měl přijít, a Trump opakovaně řekl, že pravděpodobně umožní Izraeli dokončit likvidaci Hamásu. Problémem je, že se jedná o nedosažitelný cíl. Ještě horší však je, kolik nevinných lidí za to zaplatí životem?
A pokud jde o Gazu, o víkendu došlo k dalším demolici obytných budov, o nichž Izrael tvrdí, že slouží jako základna Hamásu. Izraelský náčelník generálního štábu Eyal Zamir však dnes ráno parlamentnímu výboru sdělil, že nedostal jasné pokyny ohledně dalšího postupu v pásmu. Jak velká je v Izraeli podpora pro vpád do města Gaza bez plánu, co bude dál?
Víme, že pro většinu Izraelců je nejvyšší prioritou návrat rukojmích, k čemuž by vedlo příměří. V Izraeli panuje skutečná únava. Tato válka trvá už téměř dva roky. A bez ohledu na strašlivý masakr, který Hamas spáchal 7. října, lze ospravedlnit to, co následovalo: zabití více než 60 000, 64 000 Palestinců, vysídlení, hladomor, zničení. A z vojenského hlediska je armáda zmatená, co se od ní očekává. Víme, že náčelník generálního štábu Zamir řekl, když kabinet před několika týdny diskutoval o vstupu do města Gaza, že je proti tomu. Řekl kabinetu, že to ohrozí rukojmí. Pravděpodobně to povede k dalším válečným zločinům. A nakonec vést zemi, armádu, která je v podstatě založena na brancích a záložnících, do další takové obrovské operace. Ne nutně s náčelníkem, jejím cílem, přičemž se dostane do konfliktu s ostatním mezinárodním společenstvím a dobrou vůlí, ať už jde o zprostředkovatele, Katar a Egypt a zbytek mezinárodního společenství. Takže si myslím, že prioritou pro armádu je také příměří a návrat rukojmích.

0
Vytisknout
322

Diskuse

Obsah vydání | 16. 9. 2025