NATO přiznalo, že není připraveno bojovat proti levným ruským dronům

17. 9. 2025

čas čtení 4 minuty
Tři a půl roku po začátku toho, co se dlouho nazývalo "válka dronů", vpád ruských bezpilotních letounů do polského vzdušného prostoru ukázal, že země NATO se na nový typ válčení nepřipravily.

Z 19 dronů byly podle polských údajů nejméně tři, tedy 16 %, sestřeleny. Mezitím na Ukrajině, která je neustále vystavena ruskému ostřelování, je míra sestřelení několikanásobně vyšší: například v noci náletu na Polsko bylo podle ukrajinského letectva zničeno 413 ze 458 zařízení, tedy 90 %. V Polsku byly zapojeny dvě stíhačky F-16 a F-35, dva průzkumné letouny AWACS, tankovací letoun, vrtulníky Mi-24, Mi-17 a Black Hawk a radary protivzdušné obrany Patriot. Mezitím na Ukrajině mohou být takové zbraně použity k boji proti raketám. Proti dronům se však již dlouho používají mnohem jednodušší a levnější prostředky, od brigád s kulomety na autech nebo střechách budov, až po sportovní a cvičné letouny Jak-52, z nichž se z pušky střílí po bezpilotních letounech, a stíhací drony (v hodnotě 5 000 dolarů), které loví ruské modifikace íránských Šáhidů (například Geraň-2 za 35 000 dolarů nebo Gerbery za 10 000 dolarů, které letěly do Polska).

Otázka byla vznesena ve čtvrtek na setkání velvyslanců EU v Bruselu, kterého se poprvé zúčastnil generální tajemník NATO Mark Rutte. Mnozí vyjádřili obavy, že reakce NATO na invazi ruských bezpilotních letounů ukázala nepřipravenost aliance na takové útoky: nemůžete vždy poslat F-35, aby takové objekty zachytily. "Rutte sám učinil tento závěr a nikdo proti němu nic nenamítal," řekl jeden z diplomatů.

Je velmi dobré, že Polsko detekovalo a sestřelilo bezpilotní letouny vypuštěné Ruskem za účelem "provedení politického a vojenského testu" NATO, říká Ulrike Franke, vedoucí členka Evropské rady pro zahraniční vztahy. Otázka je však jiná, říká:

"Budeme pokaždé posílat F-16 a F-35? Je to plýtvání. Musíme zlepšit vybavení systémů ochrany proti dronům."

Po ruském útoku jako první Polsko požádalo spojence o nové systémy Patriot (kromě dvou, které Německo rozmístilo na jeho území). Německo slíbilo, že "rozšíří a posílí vzdušný dohled nad Polskem" se stíhačkami Eurofighter "kromě stávajících závazků vůči pobaltským státům a Polsku". Francouzský prezident Emmanuel Macron se rozhodl vyslat další tři stíhačky (dvě již v Polsku byly během náletu uvedeny do pohotovosti, ale nebyly použity).

Praktičtější návrhy však předložili prezident Volodymyr Zelenskyj a Armin Papperger, generální ředitel největší evropské obranné společnosti Rheinmetall. První nabídl výcvik Poláků v boji proti dronům (a Varšava se již rozhodla za tímto účelem vyslat na Ukrajinu svůj vojenský personál). Druhý uvedl, že jeho společnost je připravena pomoci Polsku se systémy protivzdušné obrany a Evropa potřebuje zvýšit investice do vývoje "velmi levných" systémů proti bezpilotním prostředkům a zvýšit výrobní kapacitu. Papperger řekl Financial Times:

"Myslím, že Ukrajina potřebuje dvakrát tolik, než mají teď, ale musíme investovat v Evropě, protože Evropa nemá téměř nic."

Některé obranné společnosti v Evropě začaly vyvíjet potřebné prostředky, ale stalo se tak ve čtvrtém roce války. Na konci srpna švédský Saab představil novou levnou raketu Nimbrix určenou k neutralizaci malých bezpilotních letounů v malé výšce. Francouzská agentura pro nákup zbraní si nedávno objednala demonstrátor laserového antidronového systému od skupiny společností, jako jsou MBDA, Safran, Thales a Cilas. Startupy dosáhly velkého úspěchu, ale v Evropě se jejich produkty nakupují jen málo, říká Franke.

Podle ní nebyl vybudován ani moderní vrstvený obranný systém, který by zohledňoval drony. Jediný systém nemůže čelit všem hrozbám, takže "z definice je zapotřebí vícevrstvá obrana, včetně elektronických i kinetických protiopatření". Je také nutné vzít v potaz rychlý rozvoj útočných i obranných technologií, který dnes Ukrajina a Rusko na bojišti předvádějí, dodává Franke.

NATO se mělo z toho, co se děje na Ukrajině, už dávno naučit, jak "sledovat a sestřelovat spoustu levných dronů bez použití raket v hodnotě mnoha milionů eur," dodává Charly Salonius-Pasternak, generální ředitel think-tanku Nordic West Office se sídlem v Helsinkách:

"A co s tím udělal evropský politický establishment?"

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
362

Diskuse

Obsah vydání | 17. 9. 2025