Představitelé EU a USA se setkávají, zatímco Trump prohlašuje, že je připraven uvalit na Rusko další sankce
9. 9. 2025
Evropa a USA zvažují další kroky k oslabení Ruska po největším leteckém útoku na Ukrajinu v historii, k němuž došlo o víkendu
Nejvyšší představitel EU pro sankce vede v Washingtonu jednání s představiteli USA poté, co Donald Trump prohlásil, že je připraven přijmout další opatření proti Rusku v souvislosti s válkou na Ukrajině.
David O'Sullivan, vyslanec EU pro sankce, se v pondělí setkává se svými americkými protějšky, zatímco Evropa a USA hledají přísnější opatření k oslabení válečné mašinérie Vladimira Putina poté, co Rusko o víkendu zahájilo dosud největší letecký útok na Ukrajinu.
Před těmito schůzkami předseda Evropské rady António Costa ocenil transatlantickou spolupráci v oblasti sankcí proti Rusku a uvedl, že je zřejmé, že USA nadále podporují Ukrajinu.
Mluvčí Evropské komise rovněž potvrdil, že její předsedkyně Ursula von der Leyenová v pátek telefonicky hovořila s americkým viceprezidentem JD Vancem a „jediným tématem hovoru byla Ukrajina“.
Na otázku reportéra v Bílém domě v neděli, zda je připraven přejít k „druhé fázi“ sankcí proti Rusku, Trump odpověděl: „Ano, jsem“, aniž by to blíže vysvětlil.
Trump také řekl, že „někteří evropští lídři přijedou v pondělí nebo v úterý individuálně do naší země“ a že brzy bude hovořit s ruským prezidentem.
Trump již dříve pohrozil přísnějšími opatřeními proti Putinovi, ale pokaždé nechal uplynout lhůty, aniž by podnikl nějaké kroky.
V pondělí v Helsinkách Costa řekl, že EU a USA „koordinují své úsilí o sjednocení sankcí, aby byly účinnější“ a zvýšily tlak na Putina, aby se připojil k mírovým jednáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Uvedl, že EU musí zvýšit sankce vůči Rusku, „ale také sekundární sankce“ vůči zemím, které od Ruska nakupují plyn a ropu.
Německý kancléř Friedrich Merz odsoudil ruské útoky na Ukrajinu, „které ukazují další eskalaci“, uvedl v pondělí mluvčí německé vlády. Mluvčí také řekl, že Německo by uvítalo, kdyby se USA připojily k Evropě v tlaku na další sankce proti Rusku.
V koordinovaném kroku Francie a Německo navrhly další sankce zaměřené na příjmy Ruska z energetiky, včetně zařazení nesankcionovaných ropných společností, jako je soukromá společnost Lukoil, na seznam, a také postihování rafinérií v zahraničí, které reexportují ruskou ropu do EU. Dva klíčoví hráči EU také navrhují zvýšit tlak na civilní ekonomiku Ruska prostřednictvím opatření zaměřených na civilní letectví a strojírenství. „Rusko pokračuje ve své zdržovací taktice a trvá na odmítání příměří,“ uvádí francouzsko-německý dokument, který volá po zvýšení tlaku.
O víkendu americký ministr financí Scott Bessent navrhl, aby USA a EU uvalily cla na země, které nakupují ruskou ropu. Bessent uvedl, že USA se připravují na zvýšení tlaku na Rusko, a vyzval Evropu, aby učinila více: „Potřebujeme, aby se k nám připojili naši evropští partneři, protože pokud to USA a EU dokážou společně... jsme nyní v závodě mezi tím, jak dlouho vydrží ukrajinská armáda, a jak dlouho vydrží ruská ekonomika.“
Trumpova administrativa uvalila 50% cla na zboží z Indie v reakci na její nákupy zlevněné ruské ropy, ale odmítla přijmout podobná represivní opatření proti jiným velkým odběratelům ruské energie, jako je Čína.
Otázka sekundárních sankcí, které by uvalily tresty na třetí země obchodující s Ruskem, by mohla být pro EU obtížná, protože ta se snaží do konce roku podepsat nové obchodní dohody, včetně dohody s Indií, aby čelila Trumpovým clům, které narušují mezinárodní vztahy.
Zaměření USA na ruskou energii také nepříjemně poukazuje na Maďarsko a Slovensko. Maďarský premiér Viktor Orbán a slovenský premiér Robert Fico podporují Trumpovu agendu, ale jsou také přátelští k Putinovi a oponují plánům EU na postupné ukončení používání ruských fosilních paliv do roku 2028.
Americký ministr energetiky Chris Wright řekl deníku Financial Times, že pokud by Evropa přestala nakupovat ruská fosilní paliva, mělo by to „rozhodně“ pozitivní vliv na přijetí agresivnějších sankcí proti Rusku ze strany USA. EU se zavázala do roku 2028 nakoupit americkou ropu, plyn a jaderné produkty v hodnotě 750 miliard dolarů.
EU schválila 18 kol sankcí proti Rusku od plnohodnotné invaze v únoru 2022 a v nejbližších dnech se očekávají další návrhy.
Poslední sada sankcí EU, dohodnutá v červenci, snížila cenový strop na ruskou ropu, uzavřela mezery v předpisech s cílem omezit obchod s ruskými ropnými produkty a zakázala plavidlům přepravujícím ruskou energii vplouvat do evropských přístavů.
Finský premiér Petteri Orpo, který vystoupil společně s Costou, uvedl, že spolupráce s USA v oblasti sankcí je zásadní. Poslední útoky na Ukrajinu podle něj ukázaly, „že Putin nepřestane zabíjet a nepůjde k jednacímu stolu. Proto musíme spolupracovat a jednat s USA, abychom našli způsob, jak uvalit další sankce, přísnější sankce, poskytnout Ukrajině větší vojenskou podporu a vybudovat bezpečnostní opatření pro Ukrajinu.“
V neděli Rusko zahájilo dosud největší útok na Ukrajinu, při kterém zapálilo hlavní vládní budovu v Kyjevě a zabilo nejméně čtyři lidi, včetně ženy a jejího dítěte.
Zelenskyj řekl, že Putin testuje svět, aby zjistil, „zda to přijme nebo toleruje“, a vyzval spojence Ukrajiny, aby uvalili na Rusko další sankce a „tvrdá cla“.
Kreml v pondělí uvedl, že žádné sankce nikdy nepřinutí Rusko změnit kurz vůči Ukrajině.
Diskuse