Izraelský voják zabil Palestince, který spal ve své posteli. Jeho spolubojovníci se ho ptali: „Zbláznil ses?“

7. 7. 2025

čas čtení 8 minut

Izraelské jednotky vtrhly do domu v jedné vesnici na Západním břehu. Voják vystřelil čtyři rány na mladého muže, který spal v posteli. Vojáci popadli tělo a odvedli střelce ven. Bratr oběti zaslechl, jak se jeho spolubojovníci ptají: „Proč jsi střílel?“

„Proč jsi střílel?“ slyšeli vojáci ptát se svého kamaráda, který právě vystřelil čtyři kulky do temné ložnice na dvacetiletého mladíka, který se pravděpodobně ani nestačil probudit.

„Proč střílel?“ ptá se otec zemřelého. Otec spal, ale probudil se vyděšený zvuky vojáků vtrhávajících do domu, které okamžitě následovaly výstřely v pokoji jeho syna. Vojáci ho nenechali přiblížit se, ale říká, že viděl svého syna ležet na zádech, z ramene a hrudníku mu tryskala krev.

Proč voják zastřelil nevinného mladého muže v jeho posteli? Tato otázka byla tento týden položena také mluvčímu izraelských obranných sil. Odpověď: „Událost je vyšetřována.“ Chladnokrevná poprava mladého muže v jeho posteli – a „událost se vyšetřuje“? O výsledcích vyšetřování se samozřejmě v dohledné době nic nedozvíme, pokud vůbec. Ale v časných ranních hodinách ve středu 28. května voják bez zjevného důvodu vzal život člověku svého věku. Jen tak, jako by se nic nestalo.

 
Vojáci vyrazili kovové dveře domu – škody jsou stále viditelné. Proč vůbec vtrhli do tohoto domu a probudili všechny obyvatele uprostřed noci? Nikdo z početné rodiny, která žije v tomto dvoupodlažním domě, nebyl „hledaný“. Navíc oběť, Jassem al-Sidda, nikdy nebyl zatčen. Vesnice Jit na severu Západního břehu Jordánu je známá tím, že mnoho jejích obyvatel, včetně Jassema, pracuje v osadách – to však samozřejmě nezabránilo osadníkům, aby tam loni v srpnu řádili a spáchali pogrom, při kterém byl zabit jeden vesničan.

Jit se nachází v okrese Qalqilyah, východně od osady Kedumim. Dům rodiny al-Siddas svědčí o chudobě: ve dvou patrech této budovy žijí čtyři rodiny; je tu malý dvůr s visícím prádlem a naskládaným palivovým dřevem. Jassem, nejmladší z pěti sourozenců – čtyř bratrů a jedné sestry – žil s rodiči v přízemí dvoupokojového bytu. Jeden bratr žije v sousedním bytě se svou ženou a dětmi; v patře bydlí další dva bratři se svými rodinami.

Jassemova postel s barevnou přikrývkou, povlečením a polštářem, stojící pod skříní s levnými porcelánovými ozdobami, byla při naší návštěvě tento týden stále zcela zalitá krví. Zaschlé skvrny krve označují místo, kde leželo jeho tělo.

Ibrahim al-Sidda, truchlící otec, spal v sousední malé místnosti a slyšel výstřely, které byly vypáleny na Jassema zřejmě z bezprostřední blízkosti. Ibrahim, 63letý malý muž s vousy a několika chybějícími zuby, dělá příležitostné práce; je ženatý s Haifou, která je o tři roky mladší. Haifa nebyla doma v tu strašnou noc minulý týden. Spala u jiného syna jinde ve vesnici, a tak byla ušetřena hrůzných výjevů a zvuků.

Jassem chodil do školy do sedmé třídy, pak ji opustil, aby pomáhal živit rodinu. Do před dvěma měsíci pracoval v truhlářské dílně v průmyslovém parku Bar-On poblíž Kedumim, a poté, co dílna zkrachovala, pracoval v okolních vesnicích. Minulé úterý pracoval v Laqifu, nedaleko Jitu. Večer se vrátil domů a do 23:30 byl s rodinou na dvoře, než šel spát.

Všechno se stalo velmi rychle. Ibrahim si vzpomíná, že nejprve uslyšel, jak někdo vyrazil vstupní dveře. Bylo 1:45 ráno. Téměř instinktivně sáhl po svém průkazu totožnosti, který vždy schovává pod matrací, aby byl připraven na cokoli, co by se mohlo stát. Život Palestinců na okupovaných územích se totiž neobejde bez izraelského průkazu totožnosti, který musí mít kdykoli po ruce.

Ibrahim byl šokován, když uviděl, že do jeho pokoje vtrhli dva vojáci. O chvíli později uslyšel výstřely z druhé místnosti malého, stísněného bytu.

Jassemovi bylo v den jeho smrti 20 let a jeden týden.

„Zabili jste mi syna!“ křičel Ibrahim na vojáky, aniž by v tu chvíli věděl, zda je jeho syn mrtvý. Vojáci nic neřekli, ale zabránili mu ve vstupu do pokoje jeho syna. Ibrahim se přes ně podíval a uviděl Jassema ležet na zádech a silně krvácet. Začal křičet a vojáci mu nařídili, aby šel do sousedního bytu – svého syna Ihab, 38 let, který má čtyři děti.

Ibrahim říká, že když míjel vojáky, slyšel, jak na střelce křičí „Blázen, blázen!“. Jeho další syn Darwish (37), který žije s rodinou v patře nad nimi, tvrdí, že zaslechl vojáky říkat: „Proč jsi střílel? Co, zbláznil ses? Proč?“

Jeden voják se střelce zeptal: „Čí je to tělo?“ Voják odpověděl, že neví. „Ty jsi zastřelil někoho, aniž bys věděl, kdo to je?“ zeptal se jeho kolega. Podle Darwisha vojáci naložili střelce do džípu, ještě než bylo tělo oběti odvezeno.

Ibrahim prosil vojáky, aby mu dovolili vidět svého syna, ale tělo už bylo odvezeno. Nikdo mu neřekl, že Jassem je mrtvý, ale Ibrahim si byl téměř jistý, že je. Požádal, aby mohl jít na toaletu, ale vojáci mu řekli, ať to udělá na dvoře.

Vojáci té noci vtrhli do tří ze čtyř bytů v budově a provedli prohlídky. Nic nenašli a nikoho nezatkli. Tyto noční razie a násilné, děsivé vpády jsou často jen cvičením pro vojáky a způsobem, jak terorizovat místní obyvatele.

Vojáci odvezli džíp s Jassemovým tělem k výjezdu z vesnice a poté tělo přeložili do palestinské sanitky. Lékařská zpráva Dr. Ibrahima Daouda z nemocnice Darwish Nazzal v Qalqilyah, kam byl Jassem převezen, uvádí, že byl při příjezdu mrtvý.

Lékaři zjistili tři vstupní a dvě výstupní rány v hrudníku a břiše. Mladý muž neměl šanci přežít tři střely vypálené z takové blízkosti. Čtyřtřetí střela ho zasáhla do hlavy a lékař také zjistil zlomeniny v Jassemově levé paži.

V 3:30 ráno informovala IDF palestinskou koordinační a styčnou kancelář o Jassemově smrti a požádala ji, aby vyslala sanitku, která odveze tělo. Uplynula další hodina, než poslední vojáci opustili vesnici a místní obyvatelé mohli opět opustit své domovy.

Rodina al-Siddů spěchala do nemocnice v Kalkilji, aby se podívala na Jassemovo tělo, které již bylo v márnici. Fotografie Jassema visí na stěnách bytu.
 
Abd al-Karim Sa'adi, terénní výzkumník izraelské lidskoprávní organizace B'Tselem, dorazil k domu za svítání, cestou ze své vesnice Attil v okrese Tulkarm, která je poměrně daleko.

Sa'adi vypráví, že viděl krev na stěně v Jassemově ložnici a na povlečení. Na základě zkoumání krvavých skvrn v místnosti nemá pochybnosti o tom, že Jassem byl zastřelen, když ležel v posteli. Skutečnost, že nikdo v domě neslyšel Jassema mluvit, naznačuje, že se vůbec neprobudil a byl skutečně popraven ve spánku.

Později téhož středečního rána byl Jassem pohřben na hřbitově v Jitu.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
417

Diskuse

Obsah vydání | 7. 7. 2025