Írán vystřelil raketu s kazetovou hlavicí

20. 6. 2025

čas čtení 9 minut
 
Írán vystřelil na Izrael nejméně jednu raketu, která rozptýlila malé bomby s cílem zvýšit počet civilních obětí,
uvedla izraelská armáda podle agentury Reuters.

Izraelské zpravodajství citovalo izraelskou armádu, která uvedla, že hlavice rakety se rozdělila ve výšce asi 6 km a uvolnila asi 20 kusů submunice v okruhu asi 8 km nad centrálním Izraelem.

Jedna z malých bomb zasáhla dům ve městě Azor ve středním Izraeli a způsobila škody, informoval deník Times of Israel. O obětech bomb nejsou žádné zprávy.

Klasterové bomby jsou kontroverzní, protože bez rozdílu rozptylují submunice, z nichž některé mohou nevybuchnout a zabíjet nebo zranit lidi ještě dlouho po skončení konfliktu. Izraelská armáda zveřejnila grafiku jako varování před nebezpečím nevybuchlé munice.
 

 

Izraelská armáda vydala varování k evakuaci obyvatel průmyslové oblasti v íránské vesnici Kolesh Taleshan.

Izraelská armáda uvedla, že varování vydala v souvislosti s přípravou útoku na íránskou vojenskou infrastrukturu.

Vesnice se nachází v íránské provincii Gilan, na severozápadě země a jihozápadně od Kaspického moře. Je vzdálena několik kilometrů od Rashtu, nejlidnatějšího města severního Íránu.
 

Satelitní snímky ukazují, že na letišti velké americké základny v Kataru již nejsou desítky amerických vojenských letadel,
informuje agentura Agence France-Presse.

Může se jednat o krok, který má letadla ochránit před potenciálními íránskými leteckými údery, zatímco Washington zvažuje, zda zasáhnout do konfliktu Íránu s Izraelem.

Podle snímků zveřejněných společností Planet Labs PBC a analyzovaných agenturou AFP nejsou mezi 5. a 19. červnem skoro žádná letadla původně viditelná na základně Al Udeid nikde v dohledu.

Dne 5. června bylo na letištní ploše zaparkováno téměř 40 vojenských letadel, včetně transportních letadel typu Hercules C-130 a průzkumných letadel. Na snímku pořízeném 19. června jsou vidět pouze tři letadla.

Americká ambasáda v Kataru dnes oznámila, že přístup na základnu bude omezen „z důvodu opatrnosti a s ohledem na pokračující nepřátelské akce v regionu“, a vyzvala personál k „zvýšené ostražitosti“.
 

Britský ministr zahraničí David Lammy se setkal se svým americkým protějškem Marcem Rubiem, aby projednali konflikt na Blízkém východě.


K setkání v Bílém domě se připojili britský velvyslanec Peter Mandelson a zvláštní vyslanec Donalda Trumpa na Blízkém východě Steve Witkoff.

Mluvčí Rubia, Tammy Bruce, uvedla: „Diskutovali o konfliktu mezi Izraelem a Íránem a shodli se, že Írán nesmí nikdy vyvinout ani získat jadernou zbraň.

„Zhodnotili další klíčové oblasti spolupráce mezi USA a Velkou Británií, včetně snah o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou. Ministr (Rubio) a ministr zahraničí (David) Lammy také hovořili o nadcházejícím summitu NATO a znovu potvrdili význam zvýšení výdajů na obranu pro zajištění míru a stability.“
 

Íránské ministerstvo zahraničí si předvolalo německého vyslance poté, co německý kancléřk podle íránské státní agentury IRNA učinil „neuvážené a nezodpovědné“ výroky na podporu izraelských akcí, které porušují mezinárodní právo, informovala agentura AP.

IRNA uvedla, že ministerstvo zahraničí země vyjádřilo Markusovi Potzelovi „silný protest“ proti výrokům německého kancléře, které označilo za „implicitní schválení porušování práva a použití síly proti mírumilovné zemi a vládě“.

Írán na schůzce zdůraznil mezinárodní závazek Německa jako signatáře Charty OSN, že bude vystupovat proti agresivním činům porušujícím mezinárodní právo. Uvedl, že ozbrojený útok Izraele na Írán „výslovně porušuje článek 2 odstavec 4 Charty OSN a je jasným příkladem agresivního činu, který musí odsoudit všechny členské státy OSN“.

Německo je pevným spojencem Izraele.
 

Britský premiér Keir Starmer a bahrajnský korunní princ Salman bin Hamad Al Khalifa se shodli na nutnosti užších vztahů na podporu stability na Blízkém východě, uvedl ve čtvrtek mluvčí Starmerova úřadu.

„Lídři vyzvali k deeskalaci a oba se shodli na nutnosti trvalých a užších vztahů v celém regionu na podporu stability,“ uvedl mluvčí s odkazem na pokračující konflikt na Blízkém východě.


Ve čtvrtek večer došlo v Tel Avivu k výbuchu v rezidenci norského velvyslance v Izraeli, uvedlo norské ministerstvo zahraničí.

„Dnes večer jsme byli v kontaktu s velvyslanectvím. Při incidentu nebyl zraněn žádný zaměstnanec velvyslanectví,“ uvedlo ministerstvo zahraničí v e-mailovém prohlášení pro agenturu Reuters.

Příčinu výbuchu neuvedlo.


Izraelské vojenské údery zasáhly íránský výzkumný reaktor na těžkou vodu v Khondabu, projekt ve výstavbě, který ještě nebyl uveden do provozu, a poškodily nedalekou továrnu na výrobu těžké vody, uvedla ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na jadernou agenturu OSN.

„IAEA má informace, že byl zasažen výzkumný reaktor na těžkou vodu v Khondabu (dříve Arak), který byl ve výstavbě. Nebyl v provozu a neobsahoval žádný jaderný materiál, takže nedošlo k žádným radiačním účinkům,“ uvedla IAEA v příspěvku na X.

„Zatímco poškození nedaleké továrny na výrobu těžké vody nebylo zpočátku viditelné, nyní se odhaduje, že byly poškozeny klíčové budovy v areálu, včetně destilační jednotky,“ uvedla IAEA ve svém prohlášení.

Izraelský útok odhalil nedostatek palebné síly Íránu, ale konflikt se ještě může obrátit ve prospěch Teheránu.

Je to týden, co Izrael zahájil svůj dosud největší útok na Írán, a z konvenčního vojenského hlediska je jasné, že Teherán je pod extrémním tlakem. Izrael dokázal dosáhnout převahy nad íránským vzdušným prostorem mimořádně rychle, během několika hodin od zahájení svého překvapivého útoku. Jeho armáda v pondělí oznámila, že kombinací leteckých úderů a útoků dronů zničila 120 íránských systémů protivzdušné obrany, což představuje asi třetinu celkového počtu, který Teherán měl před válkou.

Íránskou nejúčinnější zbraní jsou jeho zásoby vysokorychlostních balistických raket, jejichž počet izraelská armáda (IDF) na začátku nepřátelských akcí minulý týden odhadovala na asi 2 000. Intenzivní útoky Izraele na odpalovací rampy v západním Íránu, v podzemních základnách jako například v Kermánšáhu, spolu s nemilosrdným a účinným zabíjením nejvyšších íránských vojenských velitelů, však Íránu znemožnily vojenskou reakci a představují významnou hrozbu.

Írán dosud vystřelil na Izrael více než 400 raket, ale polovina z nich, asi 200, byla odpálena během prvních odvetných útoků v pátek minulý týden. Od pondělí se počet raket snížil na maximálně 15 až 20 (včetně 15 ve čtvrtek odpoledne), zatímco o víkendu jich bylo podle údajů amerického think tanku Institute for the Study of War až 40. Schopnost Íránu vyrábět nové zbraně je pravděpodobně také omezená, USA ji odhadují na 50 kusů měsíčně před vypuknutím nepřátelských akcí.

Tělo ukrajinské matky, která přijela do Izraele na léčbu leukémie své dcery, bylo ve čtvrtek nalezeno v budově zasažené íránskou raketou před čtyřmi dny, uvedli izraelští představitelé.

Agentura Agence France-Presse uvádí:

Město Bat Yam nedaleko Tel Avivu oznámilo, že „v posledních několika minutách bylo na místě dopadu rakety nalezeno tělo“, které bylo identifikováno jako 31letá Maria Peškarova, známá také jako Marina.

Peškarova přijela do Izraele v prosinci 2022 na lékařské vízum, aby zde podstoupila život zachraňující léčbu své dcery Anastasie (8), která podle informací z kanceláře starosty zahynula spolu se svou babičkou v zničeném bytovém domě v Bat Yam.

Podle izraelského zpravodajského webu Ynet bojuje Peškarové manžel v ukrajinské válce proti Rusku.

Izraelské úřady již dříve zveřejnily jména osmi lidí zabitých při útoku a uvedly, že jedna osoba je pohřešována. Potvrzená smrt Peškarové zvyšuje celkový počet obětí v Izraeli od začátku války s Íránem v pátek na 25, podle úřadů.

Ukrajinské ministerstvo zahraničních věcí v neděli oznámilo, že při íránském útoku na Bat Yam poblíž Tel Avivu zahynulo pět ukrajinských občanů, včetně tří nezletilých. Ukrajina v úterý vyzvala své občany, aby co nejdříve opustili Izrael a Írán kvůli eskalujícímu konfliktu mezi oběma zeměmi.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
418

Diskuse

Obsah vydání | 20. 6. 2025