EU může přijmout opatření proti Izraeli, pokud se podmínky v Gaze nezlepší
24. 6. 2025
Šéfka zahraniční politiky EU varuje před reakcí, pokud nebudou přijata opatření k „ukončení utrpení“ v pásmu Gazy
EU může přijmout opatření ke zvýšení tlaku na Izrael, pokud nedojde k „konkrétnímu“ zlepšení situace obyvatel Gazy, uvedla šéfka zahraniční politiky EU.
Po setkání s ministry zahraničí členských států EU v Bruselu Kaja Kallasová uvedla, že je „zcela jasné“, že Izrael porušil své závazky v oblasti lidských práv v Gaze a na Západním břehu.
Uvedla, že pokud se situace Palestinců nezlepší, EU by mohla projednat „další opatření a vrátit se k této otázce v červenci“.
Kallasová však odmítla uvést podrobnosti: „Konkrétní otázkou je, na čem se [EU] dokážeme shodnout?
„V tuto chvíli je však nejdůležitější zlepšit situaci na místě, zlepšit život lidí v Palestině a zastavit utrpení a také ztráty na životech, které tam každý den vidíme.“
Ministři zahraničí diskutovali o vztazích EU s Izraelem poté, co zpráva týmu Kallasové zjistila „náznaky“, že její spojenec porušuje lidskoprávní závazky v souvislosti s katastrofální humanitární situací v Gaze a násilím osadníků na Západním břehu.
Lisa Musiol z Mezinárodní krizové skupiny, která se zabývá prevencí konfliktů, uvedla, že EU „promarnila důležitou příležitost dát izraelské vládě jasně najevo, že její politika v Gaze a na Západním břehu již dávno překročila červenou linii a bude mít dopad na vztahy mezi EU a Izraelem“.
Přezkum dohody o přidružení mezi EU a Izraelem – obchodní a kooperační paktu – byl minulý měsíc iniciován 17 členskými státy na protest proti izraelské blokádě humanitární pomoci do Gazy.
Španělský ministr zahraničí José Manuel Albares rovněž vyzval k embargu na dodávky zbraní a svým protějškům řekl, že EU musí se svým přítelem Izraelem otevřeně hovořit o porušování lidských práv.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot novinářům řekl, že Izrael „jasně porušil“ článek 2 dohody mezi EU a Izraelem (ustanovení o lidských právech) a ministři na svém zasedání příští měsíc „vyvodí důsledky“.
Německo, Řecko a Itálie však patřily mezi země, které se vyslovily proti pozastavení dohody.
Italský ministr zahraničí Antonio Tajani uvedl, že jeho země přijímá palestinské uprchlíky kvůli dialogu s Izraelem. Maďarsko, které je věrným spojencem izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, se postavilo proti samotnému zahájení přezkumu.
O víkendu Izrael na uniklou zprávu reagoval zuřivě a označil ji za „pobuřující a neslušnou“. V memorandu adresovaném zahraničnímu útvaru EU uvedl, že zpráva je „zaujatým a extrémně jednostranným shrnutím mnoha protiizraelských hlasů“.
Zpráva EU vychází převážně ze zjištění orgánů OSN a Mezinárodního soudního dvora.
Belgie uvedla, že humanitární situace v Gaze by neměla být zapomenuta uprostřed obav z eskalace krize na Blízkém východě po amerických leteckých úderech na Írán.
„Některé země mohou považovat za nevhodné přijímat opatření proti Izraeli, vzhledem k tomu, že Izrael bojuje s Íránem za zachování bezpečnosti,“ uvedl belgický ministr zahraničí Maxime Prévot.
„Domnívám se, že tyto dvě otázky je třeba oddělit,“ dodal a vyzval, „abychom neztratili ze zřetele humanitární nouzi“.
Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergardová uvedla, že „extrémně vážná situace“ v Gaze by neměla být zapomenuta: „Lidé trpí a my nemůžeme jen přihlížet.“
Agnes Bertrand Sanz z organizace Oxfam uvedla: „V historii jsou okamžiky, kdy zdržování a odvádění pozornosti nejsou neutrální, ale představují rozhodnutí.
Zatímco ministři EU pokračují v debatách a odkládají rozhodnutí, celé rodiny v Gaze jsou pohřbívány pod troskami a lidé jsou zabíjeni při pokusech sehnat jídlo. Každá vteřina zdržení stojí životy.“
Diskuse