Začíná to u balíku peněz a končí v .. .. ..
19. 6. 2025 / Beno Trávníček Brodský
Povídám si rád s lidmi různého věku. Jen tak o životě. Mladším či mladým třeba vysvětluju, jak i na samém konci „totáče“ byl stále obrovský problém povolovat práci drobných řemeslníků-živnostníků. Tedy drobnou potřebnou soukromou práci. Zabedněný „bolševik“ nedokázal pochopit, že cesta dopředu je v legalizaci všech drobných živnostníků (do té doby často melouchářů), ale i různých manufaktur pro pár lidí, rodinných farem, provozoven služeb nejrůznějšího druhu (hospoda, kadeřnice, automechanik...) nebo i drobných podniků s pár desítkami zaměstnanců – například pro pružnou variabilní výrobu potřebných věcí. To byl nepochybně jeden z důvodů na které nakonec „dojel“. Naopak skoro nikdo krátce před sametovou revolucí ani těsně po ní nepřemýšlel o tom, že by bylo nutné privatizovat velké fabriky, elektrárny... tam šlo spíš o to, jak je lépe řídit = obchodně, nikoli politicky.
Mluvím o tom proto, že na tomhle příkladu společenského kyvadla „bum hubou o levou zeď“ se docela dobře vysvětluje současný problém „bum o tu pravou“... a tupost, respektive zbytečnost takového masochistického otloukání se. Současný systém - režim - vlády – ZRCADLOVĚ k někdejšímu „totáči“ nedokáží pochopit (a řešit), že existence obrovských soukromých korporací je stejně nezdravým a hloupým extrémem jako názor „každý švec musí být státní“. Ta slabomyslnost je jenom jiné barvy a zápachu.
Je přece jasné, že k „uspokojování významných celospolečenských, strategických nebo veřejně prospěšných zájmů“ (terminus technicus z naší současné legislativy) by měl náš stát zřizovat podniky státní. Detail např. tady: státní podnik v Česku. Lze ale snadno dohledat, že státních podniků je u nás až katastroficky málo. Zejména těch, které by měly vyrábět nutné a nedostatkové zboží a energie.
Typickým příkladem, kde to nejvíc „vrže“ je výroba a distribuce léků a výroba a distribuce paliv a energií. Dál člověka napadá třeba výroba levných lidových aut pro nízkopříjmové, výstavba sociálních bytů, výroba spolehlivé základní elektroniky atp. Asi není účelem tady teď vymýšlet co všechno by stát měl. Rozhodně by ale neměl u důležitých věcí nechat občany v „klinči soukromého kapitálu“ a „poraď si jak chceš!“
Na počátku aktuální energetické krize pan premiér Fiala hovořil o potřebě zestátnění soukromé části ČEZ. Úplně logická věc. Tleskáme. Co se stalo dál? NIC. Soukromý kapitál je velmi silný soupeř a v zájmu plebsu s ním něco může udělat jen nadčasová, vizionářská a silná vláda lidu.
Vláda bez berliček komunismu, žravého kapitalismu (neo-feudalismu) či dokonce fašismu. Zkrátka skutečná parlamentní vláda lidí pro lidi. To je můj vzkaz pro podzimní sněmovní volby. Přestat se vymlouvat a volit rozumné lidi. Jmenovitě. Pár se jich tu najde. Současně asi nelze doufat, že už tyhle volby umravní žravého kapitálového molocha. Mohou ale připravit půdu pro postupný a plynulý přechod k environmentálně-sociálnímu státu.
Diskuse