Je Írán tak blízko k výrobě jaderné zbraně, jak tvrdí Netanjahu?

14. 6. 2025

čas čtení 6 minut

Izraelský premiér tvrdí, že Teherán má kapacitu na výrobu devíti bomb. Pokud je to pravda, Izrael ví víc než USA nebo kontrolní orgán OSN,
míní   Patrick Wintour

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ospravedlnil útok Izraele na Írán tím, že jednal, aby zabránil tajnému íránskému programu na výrobu jaderné bomby, a tvrdil, že Teherán již má kapacitu na výrobu devíti jaderných bomb. Izraelští představitelé také tvrdili, že předali USA informace, podle nichž Írán nedávno dosáhl nezbytných technických průlomů.

Netanjahuovi kritici tvrdí, že jednal, aby zabránil něčemu jinému: diplomatické dohodě mezi USA a Íránem o jeho civilním jaderném programu, nebo dokonce pádu své vlastní vlády. Poukazují na to, že Izrael již 20 let tvrdí, že Írán je na pokraji výroby bomby.

 
 

Ať tak či onak, jeho tvrzení do značné míry závisí na tom, že izraelská zpravodajská služba disponuje lepšími informacemi o íránském jaderném programu než její americké protějšky nebo Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), která dohlíží na dodržování jaderného programu OSN.

Ještě 25. března Tulsi Gabbardová, ředitelka americké národní zpravodajské služby, senátnímu výboru pro zpravodajské služby sdělila, že americká zpravodajská služba dospěla k závěru, že Írán aktivně neusiluje o získání jaderné zbraně.

Gabbardová však dodala, že v posledních letech se zdá, že „v Íránu dochází k erozi desetiletí trvajícího tabu ohledně veřejné diskuse o jaderných zbraních, což pravděpodobně povzbuzuje zastánce jaderných zbraní v íránském rozhodovacím aparátu“.

Dodala: „Íránské zásoby obohaceného uranu jsou na nejvyšší úrovni a jsou bezprecedentní pro stát bez jaderných zbraní.“

Ve 22stránkové zprávě, kterou tento týden odtajnila rada MAAE, se neuvádí, že by Írán byl tak blízko k získání jaderné zbraně. Uvádí se v ní, že MAAE nebyla schopna nahlédnout do některých aspektů íránského civilního jaderného programu a domnívá se, že Teherán opakovaně nespolupracoval, zejména pokud jde o jeho minulý tajný jaderný program.

Zpráva dospěla k závěru, že nelze ověřit, zda je íránský civilní jaderný program výlučně civilní. Neuvádí však, že by Írán byl na pokraji získání jaderné zbraně.

Zpráva MAAE se zabývá pokrokem Íránu ve vývoji bomby, úrovní spolupráce s inspektory OSN a zásobami obohaceného uranu.

Pokud jde o první bod, MAAE od roku 2019 zkoumá íránské uměle vyrobené částice uranu na třech nehlášených místech v Íránu: Varamin, Marivan a Turquz Abad. Bylo to součástí íránského jaderného programu s krycím názvem Amad, o kterém se ví již řadu let a který byl podle všeho ukončen v roce 2003.

Zpráva dospěla k závěru, že „tyto tři lokality a další možné související lokality byly součástí nehlášeného strukturovaného jaderného programu, který Írán prováděl do počátku 21. století, a že při některých činnostech byl použit nehlášený jaderný materiál“.

Ředitel MAAE Rafael Grossi řekl radě: „Írán bohužel opakovaně neodpověděl na otázky agentury nebo neposkytl technicky věrohodné odpovědi. Snažil se také o sanitaci lokalit, což bránilo ověřovacím činnostem agentury.“

MAAE dospěla k závěru, že po úspěšných implozních testech měl Írán v úmyslu pokračovat v testech za studena – prováděných s plně sestavenou bombou s jádrem z přírodního nebo ochuzeného uranu namísto uranu zbraně – a v rámci příprav prováděl testy protivýbuchového stínění.

Tyto závěry společně potvrzují rozsah dříve odhaleného jaderného programu Íránu a naznačují, že tyto znalosti nebyly v íránské vědecké komunitě ztraceny.

Pokud jde o druhou otázku – přístup na místa –, zpráva MAAE uvádí, že agentura nemá přístup, který požaduje, a nebyly jí předloženy plány nových jaderných zařízení. Od února 2021 Írán odmítá MAAE přístup k zaznamenaným údajům z výrobních závodů odstředivek. Ačkoli v květnu 2023 bylo v závodech na výrobu odstředivek znovu nainstalováno několik kamer, agentura stále nemá přístup k záznamům.

Z íránského pohledu byly všechny tyto kroky přípustnými protiopatřeními vůči odstoupení Trumpa od jaderné dohody v roce 2018.

Třetím bodem zprávy je zjištění, že Írán nashromáždil zásoby vysoce obohaceného uranu, které daleko přesahují úrovně stanovené v jaderné dohodě z roku 2015. Íránské zásoby uranu obohaceného na 60 % vzrostly z 274,8 kg na začátku února na 408,6 kg, což představuje nárůst o přibližně 50 %. To je dost paliva pro devět hlavic, v závislosti na tom, kolik vysoce obohaceného uranu je v hotovém jádru každé jaderné zbraně.

Zpráva MAAE dospěla k závěru, že „nemá žádné věrohodné indicie o pokračujícím, nehlášeném strukturovaném jaderném programu“ a poznamenala, že íránští vysocí představitelé uvedli, že použití jaderných zbraní je v rozporu s islámským právem.

Zpráva však také poukázala na výroky bývalých íránských představitelů, kteří naznačili, že Teherán nyní disponuje všemi schopnostmi k výrobě jaderných zbraní.

„Ačkoli obohacování pod dohledem není samo o sobě zakázáno, skutečnost, že Írán je jediným státem na světě, který nevlastní jaderné zbraně a zároveň vyrábí a hromadí uran obohacený na 60 %, zůstává vážným důvodem k obavám,“ uvedla zpráva.

Na otázku z dubna, kdy by Írán mohl být schopen vyzbrojit své raketové hlavice, Grossi odpověděl: „Termíny jsou vždy arbitrární. Ale nejsou daleko. Bylo by to, víte, otázkou měsíců, ne let.“

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
728

Diskuse

Obsah vydání | 13. 6. 2025